Nastala chyba při přehrávání videa.
  • verbal
    odpad!

    Kdož jsi bez mozku, hoď hovnem! Po na svou dobu originální a docela vtipné jedničce, po bez větší mentální újmy vcelku snesitelné dvojce a po sračkovité americké kokotině se patrně Zdeněk vydal na homovýlet do Paříže, chytl z nemytých konečníků úplavici a posral jim tam celuloid. Tento Velký francouzský rektální výtěr by se totiž z fleku mohl jmenovat Le plaisanterie de pierre VI. nebo CrierdeVeilles XI. Je to jen Trošku lépe natočeno, ale jinak to zkušeně osciluje okolo hovadského standardu našich lůzrů a hnojů, tedy mezi debilním, trapným a totálně retardovaným. Po hodině ubohého zmaru, nebetyčně kokotského přehrávání všech zúčastněných a marných pokusů o aspoň nějaký ten tumor mnou začala zmítat neodolatelná chuť začít bučet a přežvykovat, nadávat na pravici, pičovat s lahváčem u fotbalu, přijmout lukrativní zaměstnání jako uklízeč hajzlů v nádražce a pustit si večer něco s Petrem Rychlým. Tak jsem to raději vypnul, abych pak nesežral děckám všechny banány, nenutil je vybírat mi ze srsti kožní parazity a nemusel si předplácet Blesk.(19.10.2016)

  • Bernhardiner
    ****

    Když jsem s vyplazeným jazykem dorazil do královehradeckého Cinestaru pět minut před šestou, dozvěděl jsem se, že obsadím poslední volné místo. Řekl jsem si, že když se stal zázrak stal jednou, stane se i podruhé - že třetí díl překoná fantastickou dvojku. Nestalo se tak. Byť film osvěžují historické osobnosti jako Robbespierre či Marat, je až příliš znát, že scénář byl šit horkou jehlou a že se Clavier jako scénárista vyčerpal (znát to bylo už v On ne choisit pas sa famille). Mnoho nových nápadů nepřináší, příkladem budiž mnoho narážek na odporný dech našich hrdinů, kterých v minulých dlech rozhodně tolik nebylo. A - je to možná jen můj problém - nemohl jsem uvěřit, že se to odehrává v Paříži, české prostředí je až příliš znát, zvlášť, když jsem některými pařížskými uličkami osobně procházel v Praze. Pokud se ale Clavier vyčerpal scénáristicky, rozhodně nic neztratil ze svého herectví, stejně jako Reno. A tihle dva dokážou pozvednout film z hlubin (pod)průměru, totéž by se dalo říct i o ostatních hercích, jen kdyby někteří nadarmo nevyplňovali plátno (konkrétně Clavierova nepřirozeně vypadající bývalá manželka Marie-Anne Chazel a jeho kamarádi z Co jsme komu udělali Ary Abittan a Pascal N'Zonzi), protože jejich postavy byly naprosto zbytečné. Víte, asi bych tenhle snímek hodnotil hůř, kdyby měl nějakou slušnou konkurenci - upoutávky před samotnou projekcí mě však utvrdily v tom, že žádná taková konkurence neexistuje, byť někteří v sále i v tomto případě hýkali smíchy. A jelikož francouzská komedie bez nežádoucích doprovodných jevů jako přílišný důraz na romantickou linku či příliš mnoho prostoru pro jakkoliv znevýhodněné postavy. Proto jsem rád za každou exhumaci francouzské komedie, byť nám ukazuje již viděné, protože je to dost možná to jediné, na co se v brzku bude dát dívat, alespoň co se hollywoodských a evropských filmů týče. Ať žije exhumace! A nejlépe se skvělou hudbou Erica Léviho k tomu. 70 %(20.5.2016)

  • Aberforth
    *****

    Stále aj po rokoch výborné,je to stále ten starý dobrý humor, tá istá dobrá hudba tie isté vtipné postavy. Máme šancu zasa vidieť špinavý ale smiešny stredovek, vtipne vykreslenú Francúzku revolúciu a aj konečnú scénu, ktorá by sa dala nazvať slovami "z kaluže do blata". Síce ma trocha ma sklamalo že sme opäť dostali len 20. a nie 21. storočie, ale aj to malo niečo do seba. Dúfam, že sa dočkáme ešte aspoň jednej časti, pretože tento film mi pobavil úplne iným spôsobom, ako tie dnešné komédie, ktoré sú nám servírované a sú v podstate len o drogách, chlaste a sexe. Toto je to, čo skutočne človeka pobaví - návšteva barbarov z iného storočia. Reno, Clavier - Ďakujem.(8.5.2016)

  • higuain
    **

    Vyloženě zklamání to není, protože očekávání nebyla nijak velká. Do kina jsem na to šel z čiré nostalgie a s trochou naivní naděje, že to bude mít podobné kouzlo, jaké měly staré díly. Jenže nemá. Tenhle film se měl natočit před patnácti lety (tehdy by pravděpodobně vypadal úplně jinak a snad i lépe), k čemuž bohužel nedošlo, a tak tu teď je přestárlá a obézní dvojka Reno-Clavier, která se snaží, seč jí síly stačí, ale je to spíš taková křeč. Ze starých postav krom ústřední dvojice nikdo nezůstal a ty nové mě bez výjimky nezajímaly. Vlastně celá ta VFR anabáze s partičkou šlechticů budí dojem, že se dost vařilo z vody.(22.5.2016)

  • MARTIN*I
    odpad!

    Srdce zabolí vždycky, když se kultovní film ve snaze o pokračování promění ve sračku. Můžeme jen spekulovat jestli Poirému došly peníze či jen smysl pro humor. Nicméně poslední díl série je snad skoro tak trpný, jako předchozí Cesta do Ameriky. Používat stejnou zápletku stále dokola jednoduše nefunguje a toto pokračování tak působí opět spíše jako paradie na první unikátní snímek. Prosím vás, už dost!!!(4.4.2017)

  • - V Česku francouzské filmové hvězdy Jean Reno a Christian Clavier strávili při natáčení filmu celkem měsíc a půl. V dubnu a květnu 2015 točili pokračování oblíbené komedie na Jižní Moravě v Kutné Hoře a okolí a v Praze a na několika zámcích Středních Čech. Konec natáčení probíhal v Belgii, kam se s francouzskými tvůrci přesunul i osvědčený český štáb. (Zdroj: Bontonfilm)

  • - Hudbu do filmu nahrál Český Národní Symfonický orchestr. (Zdroj: Bontonfilm)

  • - První klapka bláznivé francouzské komedie padla 13. dubna 2015 na jihomoravském hradě Pernštejn. Tvůrci zde připravovali scény ze středověkého sídla rytíře Godefroye de Montmirail, z něhož se rytíři a jeho sluha vydali na další šílenou cestu do budoucnosti. (Zdroj: Bontonfilm)