Human Traffic

Přesně typ filmu, k němuž jsem si musel postupně najít cestu. Když jsem ho viděl poprvé, vůbec mě nebavil a svým obsahem mě docela sral. Trochu totiž nemám v oblibě (no, ono mi nijak nevadí, jen je trošku nechápu, takhle bych to spíše vyjádřil) tzv. víkenďáky - lidi, co celej tejden, od pondělí do pátku, relativně "poslušně" makaj v práci kterou nesnášej a celou tu dobu se až třesou (a často ani o ničem jiném nemluví) na to, až přijde pátek a oni vyrazí na pařbu. Pak ten pátek přijde, oni se doslova utrhnou ze řetězu, narvou do sebe co se jim dostane pod ruku, valej až do druhýho dne, v sobotu pak vydejchávaj dojezd a v neděli nabíraj sílu na další pracovní týden, kdy zase budou hezky pracovat a těšit se na další pátek. Takhle to samozřejmě vypadá trošku zevšeobecněný, ale pár přesně takových lidí znám. Musel jsem se na Human Traffic kouknout víckrát, abych nakonec zjistil, že o tomhle a ani o drogách ten film zase tak moc není. Postupně jsem odhalil i jeho silnej sociální a společenský odkaz a prostě jsem se do něj zamiloval. Kromě toho má film dost dobrou hudbu, vynikající humor (různé vychytávky typu reportéra vysvětlujícího jak to funguje s distribucí drog v klubu, Jipův a doktorův argumentační battle o kladech a záporech braní extáze, rozhovor Lulu s tetičkou apod.), dobrou kameru a střih a skvělý herecký výkony Lulu a Niny, ty jsou naprosto skvělý. Nejsem clubař, drogy neberu, ale tomuhle filmu rozumím, chápu ho a mám ho rád. (19.03.2009)

Tenhle film není jenom vynikající komedie. Je to opravdu velmi realistická sonda do světa clubberů, z doby než tento subvesmír zcela pohltil trh. Taky mám určité podobné zkušenosti a tak vím, že tenhle film je skoro až dokument. Krom toho podle mně protagonisti snímku při natáčení normálně regulérně smažili. Alespoň to tak podle očí a chování vypadá. A taky tam hraje Carl Cox kdysi jeden z nehlepších DJ´s, dnes už jen figurka v hrsti velkých nahrávacích firem. (18.11.2004)

Svého času mě Trainspotting doslova emocionálně přibil k zemi a nasadil laťku filmů z nekonformního prostředí a z oblasti drogové scény hodně vysoko. Human Trafic u mě nezabodoval prakticky ničím. Jestli to má být sonda do života mladých lidí současnosti, pak má ulomený vrták a klouže po povrchu. Chápu oblibu tohohle kousku, je to takový pohodový filmík, který nenutí k přemýšlení, neprovokuje, ale zároveň je jakoby rebelský, ovšem stejně neškodným způsobem, jako byly taneční zábavy na venkově 80. let. Do téhle subkultury nepatřím a je mi po pravdě řečeno spíš protivná. Scénář, režie i herecké výkony jsou, pokud člověk nepociťuje žádnou sounáležitost s partou huličů, v nejlepším případě průměrné. Konec konců stačí sledovat kariéru jednotlivých protagonistů s režisérem na prvním místě. Celkový dojem: 40 %. (07.07.2010)

Při nové projekci po letech jsem se neubránil strašnému zklamání - kdysi jsem ten film zbožňoval, ale dnes mě už tak nudí, že ho téměř nejsem schopen dokoukat. Ve své době to byl asi kult, ale dnes mi přijde, že ten film beznadějně zastaral a už se na něj v podstatě zapomnělo (částečně snad i proto, že se "krčí ve stínu" slavnějších feťáckých filmů z té doby; těch drog zde navíc relativně ani tolik není). A co je nejhorší, nepřijde mi to ani moc jako komedie - vtipných scén je tam podle mě jak šafránu, a většinu času člověk prostě jen sleduje partičku nějakých mladých lidí neurčitého věku, která se nekonečně dlouho připravuje na jakousi party, na které člověk čeká, že se to konečně rozjede, ale v tu chvíli už právě nuda dosahuje svého vrcholu a nastupuje chuť to vypnout. Retromaniakům myšlenkově zaseklým v devadesátkách by se to asi mělo líbit, ale osobně na mě ten film v roce 2017 působí dojmem strašné zbytečnosti a moc nechápu, proč by se na něj dnes měl ještě někdo dívat. Ani ten sountrack už mě nebaví - za mě prostě všechno špatně. (07.03.2017)

Human Traffic je pohádka, která našeptává, jak cool to bylo ve Velké Británii v průběhu 90´s. Jen ke konci musela trochu ubrat a vysvětlit, že vystřelování se má i stinné stránky. Opomenu-li dokumetaristický přínos filmu, pak je určitě největším lákadlem kvantum zábavných scén s pekelnými dialogy - například u skupinového "PARANOIA" nebo rozhovoru Dannyho Dyera s realitou jsem chcípal. Jinak režisér Kerrigan vypadá na to, že fičí už od plínek :-D (15.03.2009)