Torzo

Ide skutočne o krvavé a dosť brutálne giallo, ale už sme miestami pomaly až v čistokrvnom slasheri. Je dosť možné, že práve tento film inšpiroval niektorých špecialistov na slasher. Vysoká škola, krásne študentky, krvavé jatky a predovšetkým final girl v opustenom dome, Martino by mohol brať tantiemy za každý podobný americký slasher z osemdesiatych rokov. Máme tu zopár totálnych logických lapsusov, ale opäť to pri gialle obzvlášť neprekáža. Atmosféra starých talianskych uličiek aj malebnej dedinky a domu na kopci je podľa mňa dokonalá a je aj najväčšou devízou Torza. (23.10.2021)

I po tom množství italských hororů, s nimiž jsem již setkal, jsem stále nenabyl jistoty, zda-li jsou Italové opravdu tak špatnými herci a scenáristy, anebo je střídání neskutečně mdlého projevu s neskutečně teatrálním projevem a přítomnost vyloženě nablblých scén v jinak relativně chytrých filmech jakýmsi pochybným uměleckým záměrem. Torso toto všechno také obsahuje, ale v něčem se vymyká - je snad prvním giallem (a možná i prvním italským hororem vůbec), u něhož jsem se více než polovinu stopáže bál (anebo byl alespoň v silným napětí). Úsek, kdy se hrdinka schovává před vrahem v domě, je naprosto neskutečný a v rámci filmu nepřekonatelný, ale i několik scén z prvních šedesáti minut má hodně vydařenou atmosféru! Pro mě rozhodně příjemné překvapení, už jsem ani nedoufal, že ve mně nějaký starý italský horor vyvolá takhle pozitivní reakci. Jen tu všudypřítomnou nahotu stále považuju za strašně lacinou. Horror movie of the year (28.12.2009)

Popravdě řečeno nejde o tak strhující giallo, jak vyplývá z některých nadšených komentářů. Napětí je přítomno ve scénách pronásledování obětí a jejich vraždění, zbytek vyplňuje vata. Nevadilo by to, kdyby film jako celek držel pohromadě. Režisér se sice snaží vytvářet dusnou atmosféru, ale z větší části nepříliš úspěšně - takový Argento je zdatnější. Velkou vinu na roztříštěnosti nese nekvalitní hudba a mnohdy ledabyle poskládané scény, zřejmě odbytá práce střihače. Na druhou stranu je zde několik výborných scén - březový háj, mlha, bahno, zhulená dívka a silueta v dálce mezi stromy! Poté následuje poslední třetina filmu odehrávající se ve vile nad městečkem, kde vrah chystá rozpoutat krvavé orgie. Pozoruje, plánuje a divák si v duchu říká, ať se do opevněné vily nedostane, a současně kdesi ve skrytu duše chce, aby ty dlouhonohé chudinky pěkně naporcoval.... Nahota dívek (Italky jsou prostě krásné), krev, kožené rukavice a černé boty nesoucí psychopatického vraha ke svým obětem s jistotou nejlepšího lovce... (28.01.2012)

Solídne giallo s bohovskou cca 15 minútovou scénou v dome v závere filmu, ktorá je úplne minimalisticky nakrútená a poväčšinu nehrá žiadna hudba - napriek/vďaka tomu je neskutočne napínavá. Záverečný flashback a odhalenie vraha je trochu sklamanie (ale v rámci žánru ešte celkom ok). Čo prekvapí, to je osadenstvo, resp. materiál na vraždenie (ceckaté študentky na univerzite), ktoré svojou tuposťou, sexuchtivosťou a chuťou odhaľovať sa nemajú ďaleko od postáv v slasheroch. To vlastne platí aj na celý film, keďže vrah tu má väčší priestor ako v iných giallo (má aj výraznejšiu masku/šatku...) a úplne absentuje línia s vyšetrovaním. (08.06.2015)

I Corpi presentano tracce di violenza carnale (Těla prokazují stopy znásilnění) je giallo které se zaryje pod kůži a už nepustí. Snímek vyniká především dusnou a nejistou atmosférou kterou podporuje vynikající hudební doprovod Maurizia De Angelise. Martino je zručný režisér který ví co na diváka platí. Provedení vražd není sice nijak výjimečné ale to vše mi vynahradila poslední půlhodinka která je napínavá a nervy drásající. Takže doporučuji shlédnout už jenom kvůli těm krásným , odhaleným dívkám:-) (02.06.2008)