Kouzlo měsíčního svitu

Okúzľujúca Emma Stone nastúpi na scénu po štvrť hodine a diváci sú dlho pripravovaní na jej príchod. Z popisu jej schopností sa pripravíte na nevídanú ženu a zrazu príde okúzľujúca rišuľka s osobitým hereckým prejavom. Áno, Emma Stone je tu fantastická, jej gestá, mimika, hlas a vloženie sa do roly fungujú. To už ale nepatrí pre starého Colina Firtha a nie celý ansámbl hrá na jednotku. Posledná tretina dosť uberie z tempa a film sa začne pomyselne nakláňať na dve misky váh. Nie je jasné, ako skončí a pre koho pozitívne, ostávajú otvorené viaceré možnosti a sám som si nebol istý, či je lepšie priať jeden alebo druhý koniec. Tá nerozhodnosť sa presúva do dlhých scén, ale veru ani jedna nie je fantastická a ostatné ešte zdržujú diváka pred potrebným koncom. Nová Allenovka sa mi nepáči aj vďaka opäť zdĺhavých monológoch, že nechce byť klasicky romantická a aj srdcom zlomení diváci môžu dúfať v hocijaký koniec hrdinu až do poslednej chvíle. Woody Allen tentoraz neprispieva do filmografie razantným kúskom. (31.05.2019)

Tentokrát sme tu mali dobrý film od Woodyho Allena. Nie perfektný, ale dobrý. Emma Stone a Colin Firth sa dobre zmocnili svojich rolí a dávajú filmu dobrý smer. Koniec je tiež príjemný. Zvyšok je príjemný, sledovateľný a zaujímavý. Užil som si to, som rád, že som film videl, možno si ho pozriem nieekdy aj znovu. (11.03.2015)

Videl som osud, bol to taký klasický bezdomovec s čučom, sediaci niekde v parku. A videl som aj nádej, bola to tá storočná lavička, na ktorej sedel. A Počul som aj spievať anjela, lenže tú zbierku básní som mal iba požičanú. A čítal som aj o Houdiniho kúzlach, ten Ragtime nepochybne pôsobil čarovne. A zažil som aj lásku, to už skôr sa človek spamätá zo stretnutia s Chuckom Norrisom. Na predmetný konflikt vedy a viery môžem teda mať aj sto úlomkov názorov, no sám si ho neviem ani len predstaviť zhrnutý s takou gráciou, ako to dokázal Woody Allen vďaka jeho asi o 50 rokov väčšiemu nadhľadu, prehľadu a nevyčerpateľnému zmyslu pre humor. (07.12.2014)

Woody si pilne plní kompulzívnu snahu natočiť každý rok nový film. Niekedy to vyjde lepšie, inokedy horšie. Tentokrát milá, jednoduchá a dobová jednohubka na jedno popoludnie. Woody v sebe nezaprel romantického ducha, aj keď sa na scéne nič mimoriadne neodohráva, vďaka hercom a celkovej atmosfére sa na to skutočne dobre pozerá. (18.01.2015)

Komentář obsahuje spoilery. Od pětačtyřicátého filmu osmasedmdesátiletého tvůrce jsem vážně nečekal velkou originalitu. Woody Allen se o ni bohužel ani nesnaží a pouze oprašuje již dříve použité motivy: starší muž zamilovaný do mladší ženy (Manhattan, Užívej si, co to jde), komunikace s mrtvými (Alice), význam sebeklamu a víry v iluze (Purpurová růže z Káhiry), mágové, iluzionisté a šejdíři (Prokletí žlutozeleného škorpiona, Sólokapr). Výchozí premisa by dobře posloužila jedné z Allenových knižních povídek, ale na ploše celovečerního filmu se vyčerpává po první půlhodině. Následujících více než třicet minut sledujeme namísto dalšího rozvíjení zápletky dvě a více osob jedoucích pomalým automobilem nebo vedoucích statický dialog o smrti, Bohu a lásce až za hrob. Vinou chabě motivovaného závěrečného zvratu (který nevysvětluje, jak se na celé hře podíleli Catledgeovi) jde o film nejen mizantropický, ale také mizogynní. Bolestínskému a jízlivému, ačkoli díky Firthovi zároveň neodolatelně šarmantnímu hulvátovi je dáno za pravdu, takže může zůstat sám sebou. Jeho oběť, kterou se po velkou část filmu snaží usvědčit ze lži (paralela k Allenovu osobnímu životu?), již naopak nemáme proč obdivovat. Najednou se před námi ocitá mladá a naivní podvodnice, která nepochopitelně podléhá zlému stárnoucímu cynikovi a nikoli mladému, mužnému a zámožnému hráči na ukulele (soudě ze stoupající popularity tohoto nástroje mezi mladými umělci, hádám, že se Allen skrze Brice vysmívá dnešní mládeži a rychle pomíjejícím trendům). Jediným vysvětlením pro její rozhodnutí z poslední scény je Allenovo toužebné přání, aby se věci měly právě takto, aby krásné dívky typu „manic pixie dream girl“ podléhaly nesnesitelně sarkastickým intelektuálům, kteří na svém chování odmítají cokoli měnit. Vypadá to, že jedinou odměnou pro Sophii za její pomoc s nalezením Stanleyho druhé mízy bude dennodenní připomínání její intelektuální méněcennosti. Kromě pár bonmotů, jejichž pointu Allenovi fanoušci vycítí ve vzduchu dlouho dopředu, a dvou neodolatelných herců, nabízí tahle obhajoba lásky mezi starším mužem a výrazně mladší ženou už jen sofistikovanou vizuální stránku. Skutečnost, že byly pitoreskní a často směle dlouhé záběry Francouzské riviéry a elegantně oblečených herců pořízené na širokoúhlý 35mm film, však pozbývá na významu v kinech s digitální projekcí, tzn. v naprosté většině z nich. Apendix : Bezprostředně po projekci dvouhvězdičková záležitost. Téhož večera jsem nicméně viděl Menzelovy Donšajny a uvědomil si, že zamilovanost starého pána do jeho vlastního ega může nabýt i mnohem zrůdnější podoby. 55% (07.08.2014)