Slídil

Nejlepší date movie pro bulvární novináře. Zároveň ale film, který odkvétající televizní zpravodajství využívá jen jako základny k tomu, aby s hořkým cynismem zpracoval univerzálnější témata - ideologie sebezdokonalování, vyhrocený individualismus a kariérismus v podmínkách tržního kapitalismu (který velí udílet významně znějící názvy nejen bezvýznamným pracovním pozicím, ale třeba i vraždě). Také díky tomu, že Gyllenhaalova noční šelma se „zeligovskou“ schopností splynout s libovolným prostředím postrádá stálou identitu (ne náhodou jeden z posledních záběrů cituje finále Obvyklých podezřelých), výborně funguje jako zrcadlo prohnilé společnosti. Od začátku chladnokrevně a bez jakýchkoliv morálních zábran (zřejmě ani neví, že něco jako morálka existuje) napodobuje druhé. Rychlou cestu k velkému úspěchu sám nevymyslel, ale odpozoroval a odposlouchal (mj. z televize a internetových kurzů). Pochopil, že nejlépe prodává průběžně přikrmovaný strach, že každý člověk a každá nešťastná událost mohou být zpeněžitelným zbožím. To, co chce, si prostě vezme. I kdyby kvůli tomu měl vraždit. Případně vytouženou skutečnost sám vytvořit. Znamenitě odstupňovaný vývoj Louových úprav reality před kamerou považuji za přednostní kvalitu tohoto návratu k osmdesátkové estetice (z níž podobně čerpá Michael Mann) a vypravěčské přímočarosti. Od přeuspořádání fotografií na ledničce a zatajování některých fakt cesta plynule pokračuje k přemísťování mrtvol a lžím, které mohou zabíjet. Celé Los Angeles se pro Loua stává počítačovou hrou (GPS mapa, plnění misí v časovém limitu), kde lze bez zásadních konsekvencí (pro viníka) spáchat cokoliv. S tím souvisí další nadčasová rovina příběhu – ztráta schopnosti rozlišovat ve světě žijícím skrze média mezi reálným a zprostředkovaným (Louova poznámka, že pozadí v televizním studiu vypadá tak reálně, jeho snaha komunikovat s reportérem na obrazovce). S touto hranicí mezi fikcí a realitou si pohrává samotný film, když i v záběrech, které nejsou točeny televizní kamerou, přejímá „akční“ způsob zpravodajského snímání a v podstatě nechává protagonistu, aby se stal režisérem toho, co vidíme. Kromě neschopnosti rozlišovat, co je skutečné a co jenom jako, se však Lou od lidí, kteří žijí jen pro kariéru, až tolik neliší. Díky tomu by Slídil mohl vyvolávat nepříjemné mrazení i dlouho poté, co bude televizní zpravodajství vytlačeno tím internetovým. Nebo něčím ještě horším. Více zde. 80% Zajímavé komentáře: MessiáŠ, castor, Vančura, maddy, andrii (02.02.2015)

Filmová sonda do útrob západního velkoměsta ponurá jako Scorseseho Počítání mrtvých, ale bez té ozvěny Hippokratovy přísahy, jen čirá deprese uprostřed dlouhé temné noci...dobrý člověk ze záchranky časem vyhoří, posedlý psychopat z bulváru ale přesně naopak posiluje svou manickou fázi...pan Kopfrkingl realizující se v externí práci pro lokální televizní zpravodajství...nad západní civilizací se smráká... A když už jsem jednou zmínil Scorseseho, mělo by padnout i slovo Taxikář, minimálně onou spojitou postavou psychicky vyšinutého člověka uprostřed džungle velkoměsta (do níž není vidět a je tam dovoleno prakticky vše) a motivem pozorovatele, projíždějícího špínou megapole... Opravdu strhující filmový debut! PS: Tohle bude jednou filmová bible bulvární novinařiny! (03.02.2015)

Nightcrawler je přesně takový, jaký jsem čekal, že bude, což je v podstatě jediná výtka, kterou k němu mohu mít. Chyběl mi v něm nějaký moment výraznějšího překvapení či šoku. Vlastně jsem si tak trochu myslel, že Gyllenhaalův cílevědomý sociopat (vše dobré, co bylo napsáno o jeho hereckém výkonu, je pravda) zajde při té své honbě za kariérním postupem ještě o trochu dál. Je to kritika hnusné doby a absentujících mravů, kdy cenu mají čísla sledovanosti a morálka jde stranou. "Nikdy po vás nebudu chtít nic, co bych sám neudělal." Působivé, temné, podmanivé. Lumetova Network ale myslím řízla o něco hloubš. 9/10 (20.12.2014)

Nemohu nevzpomenout několik dřívějších filmů na téma "televize bez zábran", např. Město šílenců, 15 minut či Vražda v přímém přenosu. Zde ovšem nejde zas tolik o média samotná (s těmi se film slušně vypořádá v drobnostech, např. při občasných srážkách zhasínající ředitelky zpravodajství s novinářem, který v sobě ještě má kus etiky), ostatně ty "syrové" či emotivně zabarvené reportáže očekává až příliš mnoho diváků, kteří se jimi nechají blbnout, moc si nenalhávejme, že je to čistě jen vina televize. Středem zájmu je hlavní antihrdina Lou, odporně slizká kreatura nadrcená z příruček "Jak blufovat o byznysu" a "Staň se úspěšným podnikatelem" a plná odhodlání pro svůj čin udělat cokoli. Není to pro něj zvláštní oběť či nutnost překonávat zábrany, jelikož žádné zábrany nemá a empatie je mu sprostým slovem. Individuální úspěch a kariéra jsou jediné hodnoty, na kterých mu záleží. Příběh sám o sobě příliš nepřekvapí, ale je vyprávěn, natočen a zahrán s takovou suverenitou, že to musím maximálně ocenit. A noční automobilová honička, kde jsou pěkně bez hudby slyšet jen motory a kamera to sleduje v dlouhých záběrech, by klidně sedla do nějakého neokázalého, zato však syrového krimithrilleru. (31.01.2015)

Film kterej se snaží bejt kontroverzní za každou cenu. Někdy až příliš a všeho moc škodí. Nicméně i tak je to zajímavá sonda do novinářskýho prostředí. Teda jestli to lze nazývat novinařinou. Každopádně na výkonu Gyllenthaala to stojí a padá. To uznávám i přesto, že tento herec nepatří až tak mezi moje oblíbence.60% (24.12.2014)