Mefisto

Stejnojmenná kniha Klause Manna, podle níž byl Mefisto natočen, patří k mým nejoblíbenějším, a proto jsem se nemohla ubránit srovnávání. Musím uznat, že István Szabó odvedl velmi dobrou práci. Adaptace zdařilá, i když i tentokrát vítězí nad filmem kniha. Jinak pro film je stěžejní herecký výkon Klause Marii Brandauera, který Hendrika Hofgena(provinčního herce, jenž se díky schopnosti přizpůsobit se okolnostem stane figurkou nacistů) zahrál tak přesvědčivě, že jsem ani na moment necítila k Hofgenovi žádné sympatie. Neuvěřitelná zbabělost, zlo a prospěchářství OBYČEJNÉHO HERCE... (27.06.2008)

Dlouho jsem váhal mezi 4 nebo 5 hvězdičkami, ale nakonec jsem se rozhodl pro maximální počet. Důvodem je fantastický Brandauer, jehož živelný výkon mě doslova ohromil. Obsah filmu je velice dobře popsán v ČSFD obsahu, takže nemá cenu ho sem psát. Já se spíš zmíním o scéně, které na mne nejvíc zapůsobila - odehrává se po představení hry Mefisto a hlavní herec jde do lóže za generálem. Pohledy všech lidí upřeně hledí na Mefista a generála jak si třesou pravicemi a se strachem sledují začátek nového spojenectví. Úžasná scéna, kterou činí výjimečnou především to, že se odehrává úplně bez zvuku. (11.06.2006)

Madarsku kinematografiu teda nesledujem, a od kultoveho Uzenet a Jovobol - A mezga Csalad Kulonos Kalandjai uz ubehol nejaky ten piatok, tak sa mi dostal do ruk tento film Mefisto od rezisera Ystvana Szabo. Tematicky je film dobry, pribehovo hned zaujme, hlavny herec vybraty dobre a dobre to zahral. Knihu som cital, a myslim, si , ze film je miestami este lepsi ako kniha, herecke vykony vo filme su na urovni. Zeby najlepsi film Ystvana Szabo? 89 % (07.03.2015)

Myšlenkově velmi hluboký film, o kterém se dá debatovat hodiny a hodiny. Líbí se mi, jak jsou v něm věci absolutně nejednoznačné. Kdybychom o Höfgenovi slyšeli jen tolik, že to byl herec sympatizující s nacismem, bylo by strašně jednoduché ho odsoudit. Ale po skončení filmu to tak jednoduše nejde. Jak naložit s člověkem, který udal svého známého a de facto ho tím odsoudil k smrti, když ten samý člověk pomohl svému příteli a své lásce uniknout před smrtí? Jak soudit člověka, který měl odpor k nacistickým pohlavárům, a přesto si pro ně doma cvičil stisk ruky, aby ho měl dostatečně pevný? Je Hendrik Höfgen ďábel s bílou maskou nebo anděl s černým ksichtem? K úplné pravdě se nikdy nedobereme, ale o to zajímavější je se po ní ptát. Symbolika filmu (mefistovský převlek) funguje dokonale, finále je úžasné. Je pravda, že film mohl být trochu kratší, ale na druhou stranu, sám nevím, kterou linii příběhu bych vypustil, takže u mě vlastně naprostá spokojenost.. (07.12.2010)

Přiznávám, že mi nedělá radost, když je mrtvolné scénické schéma zatahováno i do filmu (neplatí pro Kurosawu a drobné výjimky), protože právě on je jediným médiem, jehož dynamickým výrazivem jsem schopen divadlo akceptovat a dokonce si ho i užít. Jistě proto nepřekvapí, že mé hodnocení neodráží formální aspekt snímku, kterému by vpravdě neuškodilo, kdyby se Szabó častěji zřekl své prkenné masky Rozvláčnosti a rozproudil pozvolna tuhnoucí krev v žilách divákových (tak jako s hravou sekvencí "převleků" nebo s geniálním zakončením do mrtvolky na betonově odosobněném a pustém stadionu), ale odměňuje zejména fantastickou procházku zákoutími duše, košatou látku na nerušené přemýšlení a herecký koncert Herr Brandauera, jehož výrazový rejstřík je stejně nevyzpytatelný jako měňavá podoba chameleona. Poznámka na okraj: Poněmčení dabingem nevyšlo tvůrcům zcela ideálně a vytrhává z dění. 4,5* (14.11.2008)