Reklama

Reklama

Mefisto

  • Západní Německo Mephisto (více)
Trailer

Obsahy(1)

Chce hrát za každou cenu, svou tvář přitom ztrácí na jevišti i v životě. Je nepopiratelné, že filmem Mefisto, natočeným podle stejnojmenného románu Klause Manna, syna Thomase Manna, dosáhl maďarský režisér István Szabó jeden z vrcholů své tvorby. Vypráví příběh talentovaného herce Hendrika Hofgena, podléhajícího bezmezné ctižádosti, které obětuje své morální zásady, politické přesvědčení, umělecké ambice, osobní život. Marně se klame iluzí, že ve zvráceném totalitním světě by mohl kolem sebe vytvořit klidný ostrov umění. Na vrcholu společenského vzestupu je Hofgen osamoceným a vnitřně rozpolceným mužem, vydaným na milost a nemilost nacistické moci, které sloužil… Film získal Oscara za nejlepší zahraniční film. A na XXXIV. MFF v Cannes 1981 obdržel Cenu za nejlepší scénář a Cenu FIPRESCI, kromě toho mu patří řada dalších prestižních uznání. Snímek vykresluje především obraz kariéristického umělce, který je ochoten spojit svůj osud s nacisty, ale také zachycuje v širokém záběru politické události v Německu v třicátých letech. Na filmu je pozoruhodná kamera Lájose Koltaie, pracující se světlem ve stylu německého expresionismu, i režie, stavící na dynamickém tempu, v němž rozehrává scény plné napětí a na působivém vedení hereckých představitelů. Z velkého počtu výborných interpretů vystupuje do popředí představitel titulní role, vídeňský herec Klaus Maria Brandauer, strhující svým vynikajícím a přesvědčivým výkonem. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (140)

emma53 

všechny recenze uživatele

Mefisto mě přesvědčilo v tom, že jsem narazila na další ze skvostů německé kinematografie. Po prvních pár rozpačitých minutách to byl dokonalý a strhující zážitek s vynikajícím hereckým výkonem Brandauera v roli Hendrika. A to mohu říct, že na mě zpočátku vizuálně moc sympaticky nepůsobil, ale jeho oči v závěru ......síla. Myšlenkově hutný, ničím nenudící příběh člověka, který jak tam bylo řečeno "strčil hlavu do písku a nebyl schopen zaujmout jasné stanovisko" k poltické situaci v nacistickém Německu Co ho k tomu vedlo je napsané už nahoře v obsahu a já k tomu mohu jen dodat, že to byl jednoznačně můj nej film tohoto měsíce, který každopádně doporučuju."Já jsem jen herec. Herec v Německu, nikdy nebudu nic jiného.". Hendriku jsi schopen za těmito slovy stát s čistým svědomím? ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Rozmáchlý portrét transféru mladého (dle vlastního přesvědčení jak jinak než nedoceněného) adepta divadelního herectví od rozjíveného bohémství (za zvláštní zmínku stojí úchylně působící scéna taneční průpravy s černošskou učitelkou, u které můžete hádat jak skončí - scéna i učitelka) přes "nutnost" kariéristických podrazů až k neutuchajícímu konfliktu mezi "tím lepším v Hofgenovi" a jeho touhou udržet si to, co má, za zuřivého obelhávání se tím, že je to tak vlastně konáno pro dobro všech, a s tím, co se děje kolem, a čemu slouží, nemá jako "obyčejný herec" nic společného. Téměř dvě a půl hodiny, které mě nenudily, a které bych asi potřeboval vidět ještě párkrát, aby některé detaily zapadly na své místo v té pestré skládance lidského charakteru. Necítím to sice jako žádný milník ve své "kariéře" filmového diváka, ale rozhodně tuto manifestaci propojení umění a společnosti doporučuji. Rozhodně ale ne pro večery, kdy si chcete po těžkém dni odpočinout u něčeho tak či onak nekomplikovaného:) 80% ()

Reklama

B!shop 

všechny recenze uživatele

Nejvetsi problem tohohle filmu je delka. Tenhle film si je hodne podobnej s Hanussenem, taky jde hlavne o vystoupeni na podiu a vecirky, jenze zatimco Hanussen je velmi zajimava postava, zde se jedna pouze o herce. Navic je Hanussen o pul hodiny kratsi. Nicmene musim uznat, ze ackoliv tu jsou bud dialogy nebo divadelni vystoupeni, nijak vyrazne jsem se nenudil. Na druhou stranu, kdyz se dej filmu dlouho nikam neposouva a furt se jen hraje na jevisti, tak uz to tak upoutat neumi. Vsude jsou reci o nejakym moralnim padu a tak podobne, ale bud sem ten film spatne pochopil nebo nevim, protoze me to tak neprislo. Byla to proste blba doba a Hendrik Hoefgen jen miloval divadlo a nic jinyho ho nezajimalo. A zaver byl nejakej divnej, vubec nenavazoval na predchozi dej a byl tam asi jen kuli tomu, aby moh Hendrik rict hlasku "Ja jsem jen herec.". Kdyz uz je ve filmu neco nudnyho, je tu nastesti Klaus Maria Brandauer, kterej to vzdy zachrani a podava snad zivotni vykon, kuli nemu stoji za to tenhle film videt, ale jinak film nema moc co nabidnout. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Velmi vděčný námět kariéristy uprostřed nacismu na vzestupu bylo téma dobře pokryté už v roce 1981, i kdyby jen Bertolucciovým o něco lepším Konformistou. Szabó přesto umí zaujmout a ačkoliv jsem čekal maličko výraznější uhrančivost a nějaký zajímavý úhel pohledu (film je vlastně přesně takový, jako bych po přečtení synopse čekal, což jsem až v takové míře nečekal), zklamaný nejsem. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Mefisto představuje velice výraznou tématickou variantu Schindlerova seznamu, zatímco tragikou hlavního hrdiny a zapojováním jeviště do příběhu tíhne k filmu All That Jazz. Jeviště tematizuje ve druhém plánu herectví, převlékání kabátů a upřímnost. Nakonec Hendrik Hoefgen coby stoupenec stanislavského metody, který se v reálu musí přetvařovat a směřuje až k jím neviděné iluzi, odpovídá obrazu zpitomělé a sobecké německé buržoazie meziválečné éry, která nespatřila a nechtěla spatřovat nebezpečí nacismu. V první půli připomíná Hendrik impulsivními výroky Hitlera u proslulého řečnického pultíku, zatímco ve druhé půli od podobných výstupů upouští. Přesto a proto si myslím, že hlavní představitel vyloženě kariéristickým umělcem není. Hendrik nikdy nepřivírá oči, nikdy se nepřikloní na stranu nacistických pohlavárů, naopak pomáhá přátelům (tak jako Oskar Schindler) a na rozdíl od ostatních neustále pochybuje. Podlehne nakonec? Zdá se, že pouze změní pozici z herce do diváka; do diváka bez možnosti ovlivňovat nastalou mašinérii. To symbolizuje film v závěru světlem namířeným na Hendrika, neboli světlem namířeným na diváka, jak o tom zhruba v půlce filmu sám hlavní představitel mluví. V duchu předešlého dodatek: Klaus Maria Brandauer je herec-nadčlověk. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (3)

  • Režisér István Szabó se objeví na konci filmu jako host na narozeninové oslavě v divadle, hovořící o přílišných nákladech na ni. (Kulmon)
  • Přestože se film odehrává na počátku 30. let v Německu, nacismus nabývá na síle a Hitler je několikrát zmíněn pouze jiným pojmenováním. Jeho jméno však po celý film neuslyšíme. (Kulmon)

Reklama

Reklama