Hospoda Jamajka

Mary z roku 1821? Ani na chvilku jsem jí nevěřila, že si neodskočila z dvacátého století. Myslím, že dobové dívky, sebevíc odvážné a sebevědomé by se nechovaly tak nabubřele a nebojácně. Jediné, co Mary uměla bylo kritizování všech, absolutně mi ta postava neseděla a protože to na ní celé stálo, tak musím pár hvězd ubrat. Co se ale tvůrcům povedlo, bylo vykreslení tíživé a ponuré atmosféry. (21.03.2024)

Daphne du Maurier uznávám ze všech ženských spisovatelek nejvíc, takže jsem na novou adaptaci její slavné knihy byl docela zvědavý. Teď jsem po prvním díle a rozpačitý. Dokonce tak, že mi to nedalo a zopakoval jsem si pro připomenutí asi 50 stránek předlohy pro porovnání. Četl jsem to skoro před dvaceti lety, takže jsem si nebyl jistý, ale měl jsem silný dojem, že tady někdo něco hodně podělal. Obavy se potvrdily. Mary z knihy a z seriálu jsou dvě odlišné postavy, pojetí nezávislosti žen se od 30. let značně změnilo. V knížce překonává hlavně sama sebe, vnitřní nejistotu, to je to co dělá nezávislým každého člověka, prostředí tohle vlastně jen umocňuje. Tím je mi velmi sympatická. Mary v téhle adaptaci naproti tomu není dobře napsaná postava. Vůbec. Není to životný charakter, je to kupa nezralých představ moderního feminismu, co má dělat ženu nezávislou. Nesympatická husa s vševědoucím pohledem, která se utrhává na všechny okolo a poučuje. Nenabírá zkušenosti, protože všechno ví, nemusí ke svému jednání sbírat odvahu. Je škoda, že tuhle roli vyfásla jinak sympatická Jessica Brown Findley. Pokud jde o zbytek, tak absentuje atmosféra, postupné přicházení na to, co se na Jamajce a v okolí děje, interakce s ostatními je slabá a dialogy nestojí za mnoho. Tohle je těžký fail BBC. (08.02.2016)

Romantický a citově vzepjatý příběh plný nebezpečí a vášně pro mě byl vždy hlavně příběhem dívky, která měla určitou představu o společnosti i o sobě samé, aby pak zjistila, že obojí je úplně jiné. Že nechce být spořádanou mladou ženou plnicí jen vnější společenské konvence, protože ve skutečnosti je divoká a touží po vzrušení. V tomhle směru mě minisérie nezklamala. Jen poslední díl už neměl moc co vyprávět, tak se zbytečně natahoval. SHRNUTÍ: Návštěva hospody může pořádně změnit tvůj život. (21.11.2018)

Viděla jsem pouze zpracování s Jane Seymourovou a musím konstatovat, že tohle nylo o level lepší. Atmosféra celé Jamajky přesně odpovídala mé představě, kterou jsem četla i v knize. Pochmurno, blátivo a chudák Jessika se z těch mokrých šatů od bláta dostala jen minimálně. Přemýšlím jestli nedostávají příplatky za tu čvachtu, v které se musí pohybovat a to nemluvím o těch scénách v moři. Obrovským plusem bylo obsazení do hlavních rolí, včetně Seana Harrise jako záporáka Josse. Ale co mě jako ženu potěšilo, byl fakt, že jsem tam tu krásnou chemii mezi Mary a Jemem hmatatelně cítila a to byl podstatný činitel, který určitě přispěl k tomu, že přidávám hvězdu navíc. Osobně bych to stopážově přece jen trochu zkrátila, místy se to až příliš vleklo, ale to je nepodstatný detail. Takže Mary s Jemem, budu vám držet palce, ať jedete kamkoliv......... (13.11.2014)

Daphne du Maurier mě očarovala právě svou Hospodou Jamajkou, a od poslední stránky této knihy, jsem jen netrpělivě očekávala její nové filmové zpracování. A když už konečně a ještě k tomu navíc v produkci BBC a s Jessicou Brown Findlay, byla jsem naprosto spokojená. A pak ke všemu ještě Matthew NcNulty (The Paradice, Room at the Top) jako Jem Merlyn, byla jsem si jistá, že to bude stát za to. Přiznávám, takovou atmosféru jaká byla v knížce, tento film jen stěží má, ale co je pro mě podstatné je, že Jem (Matt) a Mary (Jess) se k sobě hodí perfektně, tak jak jsem si to představovala. (01.09.2014)