Mami!

Itálie má Sorrentina, Španělsko Almodóvara a Kanaďané Dolana..Xavier opět drzým fetišistou precizních obrazů i rozháraných duší...Už bych ale jeho formální hrátky rád viděl zapojeny v jiném žánru...I proto Imaginární lásky stále na vrcholu... (17.04.2015)

Mal som veľké výčitky svedomia kebyže som nedal tomuto snímku plný počet. Ten Dolan s javorovým listom ma čím viac dostáva. Jeho mladosť, nevyčpelosť, dravosť a sugestivita sa mi vrýva až do morku kostí. (11.07.2015)

Bylo to perfektně řemeslně zvládnutý, ale nebylo to úplně fair. Obě holky nádherný MILFky. Jaká je šance, že se to takhle sejde v reálu? Období života se Steviem - zalito Sluncem. Na začátku jednou zazlobil, a pak už byl jen lepší a nejlepší. (Silnice zásadně bez aut.) Pak pokus o sebevraždu, návrat do domácího prostředí, zdánlivé uzdravení, náběh na dřívější styl života, romantický výlet a najednou buch ho- šaškec. Ta posloupnost mi nějak nesedí. Kde jsou příčiny a následky? A to byla matka vykreslená jako ženská, pro kterou byla schopnost logického myšlení jediným darem, který jí ještě umožňoval přežít. Já bych teda unes i něco, co by mi dávalo smysl. Že už by se Steve třeba z té odmašťovny nevrátil hned po sebevraždě- například... Ale hlavně- takhle v očích nás diváků poutali do svěrací kazajky v podstatě zdravýho kluka..? Ovšem jen pro to, že nám kamera tu jeho skutečnou tvář ukázala jednou na začátku a od té doby už ho jen stylizovala do podoby líbeznýho blonďáčka s modrýma očima. Takhle to ale přece být nemělo..?! Nebo Kyla... Máme 3 hlavní postavy. Dvě poznáme skrz na skrz, o třetí se dozvíme jen to, že: byla učitelka, má nějaký psychický (?) problém, takže je momentálně doma, s dcerkou a neatraktivním manželem programátorem, který si potrpí na společné večeře. A dál? Ne, tohle nebylo úplně dobrý... (17.04.2016)

Od kamery, přes scénář, nekonečný herecký emocionální vypětí postav, přesně tyhle filmový příběhy s těmahle koncema a postavama vás nejvíc chytí a strhnou. Dovolí vám se sblížit a pak sledovat neodvratitelnost všeho ostatního. Diane. Steve. Kyla. A trefnej soundtrack, kterej někdy působí až lacině, ale k tématu a hrdinům se vlastně těžce hodí. (21.04.2019)

První setkání s Xavierem. Už jen nápad a odhodlání vystavit diváka tortuře pobytu s charismatickým spratkem, jeho oddanou, dryjáčnickou matkou a koktavou učitelkou ve vrcholně nepohodlném formátu ČTVERCE vyžaduje respekt. Když mi po několika minutách došlo, že se ze "známky" na plátně nejspíš nedostanu, bylo mi do breku. Na druhou stranu už dlouho mi film nepřivodil takový pocit úlevy, jako když se film ve světlém okamžiku Steveovy existence rozlezl na daleko pohodlnějších 16:9. Jenže. Za extrémním formálním trikem se rozkládá velmi zručně natočené hollywoodské drama s aktivistickou / edukativní pointou. Jako umělecký příspěvek do diskuze, copak že to těch dětem s ADHD chybí, sice nikterak odborné, ale podnětné a přesvědčivé. Prvoligová citová ždímačka. PS Konečně jsem slyšel Lanu del Rey - a není vůbec špatná! (09.12.2014)

Zkratka ADHD, neboli Attention Deficit Hyperactivity Disorder.V tomto případě však, Adekvátně Dobře Hodnocené Drama, které mě doslova pohltilo, vyprávějící nezkutečně silný a lidský příběh o potřebě svobody za každou cenu a které mi částečně připomíná televizní film "Báječná sedmička", z roku 2005, s Helenou Bonham Carter, v hlavní roli. (16.08.2015)

Tak to teda byl nářez.Postižený kluk a matka ze všeho na šrot. Poslední záběry kdy má učinit zásadní rozhodnutí a ví ,že se jí nesplní sen Stevova úspěšného ukončení školy,jeho svatba zkrátka normálního běžného života atd atd...to opravdu bylo psycho.Hláška :" Život je jako bowling,když nemáš koule máš ho těžký " mluví za vše. (04.06.2017)

80% Tak skvělé zahrané, tak sprosté, tak emotivní, tak dobrý žánrově široký soundtrack a ještě jednou tak skvělé zahrané! Ale zároveň tak strašně dloooooouhé. (21.06.2015)

Ak Dolan natočil v 25ke takýto film, pýtam sa čo bude točiť v 40tke ? Dokonalá réžia cez vedenie hercov, výber hudby, kamera a formálne prevedenie obrazu 1:1. Hercom som veril každé slovo, každé gesto. Film plný čistých emócií, ktorý sa na nič nehrá podporený skvelým soundtrackom. Ohromný filmový zážitok. PS: 5-minútový potlesk v Cannes hovorí za všetko. (26.06.2016)

Zajímavý film o tom jak se chcete starat o lehce mentálně postiženého člověka, který je ovšem často agresivní ke svému okolí a více nevyrovnaný než by bylo zdrávo. ADHD je častou dnešní nemocí a pro rodiče takového člověka to může být hodně náročné. Zejména pro naší samoživitelku, která sama má problém žít svůj život normálně. (31.03.2018)

Psychologická dráma so znepokojivým nábojom, na ktorej ako prvé udrie do očí jej prapodivný formát obrazu. Ani neviem ako ho nazvať ("vysokouhlý"? "priezor tanku"?) a už vôbec netuším, aký zmysel majú takéto samoúčelné experimenty (tých pár chvíľok hrania sa s formátom obrazu je síce veľmi efektných, ale to na vylepšenie celkového dojmu nestačí). Nad tento "vizuálny nedostatok" by som sa inak možno aj dokázal povzniesť, to by ale film musel perfektne fungovať po príbehovej, dramatickej, alebo psychologickej stránke. Nič z toho, ale neplatí. Mimochodom, keď si tak prechádzam pomerne slušnú kôpku kanadských filmov, ktoré som doteraz videl, mám taký pocit, že si voči kanadskému filmu pestujem averziu. Najčastejším dôvodom je asi to, že mi postavy tých filmov pripadajú ako mimozemšťania - robia veci, ktoré by ma nenapadli robiť ani vo sne (a to vo sne stváram poriadne hlúposti), rehocú sa, keď sa mi nič nezdá byť ani trochu smiešne. Presne tak je to aj s týmto filmom, ktorý jednoducho u mňa fungovať nemôže, keď tým postavám nič neverím a ešte k tomu ma aj odpudzujú. Neverím hlavnej hrdinke Diane jej aroganciu, vulgárnosť a tuposť a dokonca neverím ani jej synovi Steveovi jeho ADHD (táto diagnóza nikoho nenúti byť vulgárnym, perverzným, či neustále násilným bez akéhokoľvek podnetu). Záverom som si ešte nechal poznámku k soundtracku, ktorý je podľa môjho názoru poskladaný bez ladu a skladu a k filmu sa nehodí. (19.02.2023)

To bolo úžasné. Pre mňa najlepší Dolan. (25.11.2014)

mami, mami, mami, it´s not funny. (10.11.2015)

Málem se to tváří jako šťastně bizarní příběh, ale pak přijde ta známá studená sprcha, která smyje všechno to pozitivní, co ve vás hajzl syn a statečná matka vyvolávali... Je to příběh o zradě a o právu na ni. Je to Dolan, co vás nutí sympatizovat s grázlem, a podává vám to svou neodolatelnou formou, která by byla běžná, kdyby za baroka znali kameru. Obnažené emoce, epická stopáž a nepřehlédnutelné postavy. (24.04.2016)

Bože, to využití formátu obrazu... Takhle se to dělá, Snydere. Co je kurva ten Dolan za nadčlověka? 10/10 (04.05.2021)

Jestli se rozhodne zhlédnout zatím nejnovější film Xaviera Dolana, připravte se na hodně intenzivní zážitek. Drama o soužití vdovy a jejího agresivního a nezvladatelně výbušného syna jde za hranici konvenčních vztahů. Máma, sama ne úplně vyrovnaná, svého potomka miluje, ale nezvládá. Situaci výrazně uklidňuje sousedka Kyla, je ale otázkou nakolik jde o zklidnění trvalé. Bouřlivé scény hádek jsou střídány lyrickými záchvěvy štěstí a pocitu svobody, a právě zachycení tohoto kontrastu je pro mě jednou z hlavních předností filmu. Nelze samozřejmě opominout ani skvělé herecké výkony ústředního rodinného páru a dynamickou režii. Nakonec u mě Mommy na čtyři hvězdičky, byť slabší, dosáhne. (10.07.2014)

Holywoodsky humanismus natoceny na instagram. (Dolan je stale myslenkove stredoskolsky, kdyz k tomu ma vhodne tema, tak je to skvele - napriklad v Imaginarnich laskach, kdyz ne, tak je to jak slohovka ze tretaku) (11.11.2014)

Ukřičená, násilnická a divoká dolanovka, v níž se snad ani chvíli nemluví slušně. Houpačka, kde jste buď nahoře nebo dole, ale nikdy v tom šedavém místě mezitím. A taky film, který už asi nebudete chtít vidět nikdy znova. Mamka je krokem zase někam jinam a přímo vybízí ke srovnání s dřívějším Zabil jsem svou matku. Xavier nám od té doby zmužněl, vyrostl a posunul se dál. Po skvěle vkusné hipsteřině Imaginárních lásek a tříhodinovém opusu Lawrence Anyways nám servíruje v detailech standardně krásný, ale v celku poněkud slaběji odvyprávěný příběh, při němž se nemohu ubránit konstatování, že byť to bylo dobré, od Dolana jsem čekala prostě něco víc. (30.11.2014)

Za mě zatím nejlepší Xavierův počin. K tomu parádní kamera plus solidní herecké výkony. Ze začátku mě odrazovala stopáž, ale film v celku utíká svižně. (02.09.2015)

Po dodívání filmu jsem se cítil šťastně. Hlavní hrdina bude ve Vás probouzet chuť do života. Chtělo se mi křičet. Chci býýýýýýýt jako Ty .... Nepřetvařovat se :) The best (09.11.2015)