Vyšší moc

ak by skoncili o cca 20minut skor, tak by som dal zrejme aj 5* (19.04.2015)

Tak asi prvá severská dráma, ktorá ma sklamala. Asi na päťkrát som to síce z úcty k severskej kinematografii dopozeral, no ten čas som mohol stráviť oveľa užitočnejšie.. (29.04.2017)

Jako nic moc. Píšou tu drama, já měl pocit, že je to komedie. Skoro mě více zajímal příběh druhého páru, než hlavních hrdinů. Konec byl úsměvný, každý dostal příležitost ukázat, že je přeci jen hrdina. Kolem a kolem – zoufale nudné. Dva poznatky, které jsem si odnesl: 1) mít doma takový uřvaný fakany, také bych utekl a nechal je lavině, 2) tvůrci zřejmě měli malý rozpočet, a tak k tomu Vivaldimu nekoupili práva a opakovali tam pořád jen těch třicet vteřin, které teda jako použít můžou. (07.04.2015)

pěkná alegorie zvířecích pudů ... (23.08.2015)

Když už se to odehrává na horách, nenapíšu nuda nuda šeď, ale nuda nuda bílo. Proč je to roztáhnuté na dvě hodiny?! U komentáře uživatele Mattyho se fakt musím jen smát, na druhou stranu i takoví lidé jsou potřeba, aby např. "umělecké dílo" - červený cákanec na plátně mohli ohodnotit třeba jako "krvavou syrovost autorovy duše prosakující skrz všednost a protestující tak proti uvěznění ve stádovitosti dnešního světa" a prodat to za miliony. Nedoporučuji. (03.02.2016)

Zajímavé psychologické drama, ale ten závěr byl jakýsi prapodivný. (01.04.2019)

Dlouhý záběry s hodně statickou kamerou bez střihu nebo zajímavějšim dějem byly k uzoufání nudný a hudba byla dost divná (nicméně jí ani moc nebylo). Nebýt tohohle, díky čemuž by se i mohla trochu zkrátit dvou hodinová stopáž na přijatelnější dýlku, dokázal bych si představit, že bych si tuhle vztahovku díky fajn námětu a hercům dokázal užít. Takhle kvůli artovýmu pojetí hrozná nuda a škoda promarněnýho potenciálu, dvě hodně silný hvězdy. (25.03.2021)

Tři hvězdy jen za tu myšlenku, která se Vám zabydlí v mozku a bude tam věčně vrtat: Jak bych se sakra v podobné situaci zachoval já? Jinak její celkové uchopení mě zkrátka neoslovilo. Tohle je totiž téma na údernej krátkometrážní film a tady Vás Vyšší moc s přibývající stopáží spíš ubije. (04.02.2015)

Jedna za nádherné hory (24.02.2015)

Ten film je jenom velký nafoukaný nic. Za celou dobu se vůbec nic nestane, jsou tam podivný a naprosto zbytečný situace, se kterými se pak vůbec nepracuje, a nakonec taky nečekejte žádné překvapení. Vlastně vám nic neuteče, když to celé přetočíte. (28.02.2015)

Pripadalo mi to, ako pomocný inštruktážny film pre študentov psychológie v prvom ročníku. Téma ľudského zlyhania tak max. na 20 minút. Strašne moc dlhých záberov bez konverzácie, kde by mal divák sledovať rozmýšľanie hl. postáv (ako sa im z hlavy dymí). Aj keď som si tieto "scény" zrýchlil, koniec bol stále v nedohľadne. Nabudúce možno rejža natočí "drámu" o tom, ako si niekto v spoločnosti hlasno (a pritom dlho a prerušovane) prdol. Keby sa zohľadnili náhľady a názory všetkých (samotný aktér, najbližšia rodina, priatelia, známi, prítomní aj nezainteresovaní) tak by to hodilo aj na dve a pol hodiny trháku. (04.04.2015)

Dobře zrežírované a zahrané komorní drama doplněné (možná až příliš častými) záběry chladných tichých hor, dokreslujících skličující atmosféru u rodinného stolu. Ač by se předem mohlo zdát, že je film zaměřen na hněv ženy na svého muže (bezcharakterního necitu, který nechal své nejbližší v těžké chvíli na holičkách a který by všechny zaprodal pro vlastní prospěch), velmi detailně popisuje spíše charakter otce, jenž si nechce (a nedokáže) připustit své selhání v roli ochránce rodiny. Diváka při sledování této sondy pomalu a se sílící intenzitou nahlodává, jak by se v podobné situaci zachoval sám. (27.01.2016)

Když po více než hodině padla ve třech tisíci metrech na jednom z alpských vrcholků otázka: "Nemůžeme si raději promluvit?", myslel jsem, že omdlím. Po tom bezbřehém tlachání a pracném vytváření manželské krize už toho bylo na můj vkus až příliš. Pocit, že vysokohorská dovolená s rodinou je to nejhorší, co se může v našem životě stát, je trochu mimo (byť, tak jak je to ukázané ve filmu, uznávám tu odpornou sterilitu prostředí), ale nic víc jsem si z toho neodnesl – Östlund zapomíná, že jaké si to člověk udělá, takové to má – a všechny nesympatické postavy jeho filmu si vzájemné zraňování svých eg báječně užívají a slouží jen k tomu, abychom si je jak v akváriu promítali na své vlastní svědomí. Tomu zbytku odmítám rozumět, ale pro následné smysluprázdné vztahové diskuze je tento film výborný služebník, let's go on... (18.02.2016)

Zajímavý evropský dramatický počin, kterému by bohužel slušely ostřejší střihačské nůžky a sem tam i vynechané zbytečné scény. Jinak ale velmi originální a dobrý scénář, herecké výkony a i celé prostředí. Z toho příběhu jde prostě děs. (05.03.2016)

Jasný, pojďme řešit pudy ve světě, kde při čištění zubů už ani nemusíte hýbat rukou. Skvěle zvládnutá člověčina prostá ždímání emocí. Technicky moderní, obsahově dosti trefná, herecky nepatrně drhnoucí. Horské prostředí nabídlo spoustu padnoucích metafor, které jsou uchopitelné i pro méně sečtělého diváka artovek, přesto nejsou prvoplánové. Takhle nějak by mohl vypadat Antikrist, kdyby von Trier nebyl sebestředný nekoherentní přeplácávač témat, který má pocit, že za vyvoláním emoce musí jít úplně do krajních mezí. (22.07.2016)

Když chlapovi přepne a on se na pár vteřin snaží zachránit sebe místo manželky s dětmi. A prakticky jen o tom a o vyrovnání se s těmi 10 sekundami je celý film. Jako psychologická sonda do hlavy páru, kterému se tohle stalo, to přináší zajímavé otázky. Jenže ty 2 hodiny byly nesmyslně přepálené. Je tu sice občas trefně vtipná scéna a dlouho statické záběry skoro na "nic" jsou fajn, ale ne natolik, abych ve druhé polovině několikrát nekontroloval kolik mi zbývá do konce. A film mi dost zkazil "vrchol", ve kterém se manžel sesype, tam ty herecké limity jsou vidět nejvíc. (18.06.2023)

krize mužské identity odeslaná ze skandinávie do alp. (18.05.2015)

Vyskákali mi z toho nekonečně nekonečný bílý šmouhy před očima. Asi z té záplavy sněhu a nekonečně nekonečných pindů o ničem.. (04.06.2017)

To nejlepší, co jsem za poslední roky viděl. Ingmar Bergman musí v hrobě tleskat... A navíc mi při druhém shlédnutí moje žena vyjasnila ten zdánlivě "natahovaný" konec s "kolektivistickou" vizí, kterou v něm mnozí zde diskutující viděli. Jedná se prostě o zrcadlové selhání manželky, která v panice opouští autobus, aniž se ohlíží na děti...:-) (13.11.2017)

Pseudoart. (03.04.2018)