Reklama

Reklama

Fascinující trilogie uměleckých dokumentů režiséra Godfreye Reggia o stavu současně civilizace je završena. Téměř dvacet let od uvedení první části s názvem Koyaanisqatsi (1983), na kterou o pět roků později navázal snímkem Powaqqatsi (1988), podařilo se tomuto originálnímu filmovému tvůrci po mnoha peripetiích dokončit i závěrečný díl - Naqoyqatsi (2002). Názvy všech tří jeho filmů jsou odvozeny z jazyka ohroženého indiánského kmene Hopi a provází je minimalistické kompozice světoznámého newyorského skladatele Philipa Glasse, který se, kromě jiného, řadu let systematicky zabýval studiem hudby nejrůznějších národů včetně Indiánů.

Pojem Koyaanisqatsi znamená život mimo rovnováhu a v tomto filmu byl zobrazen životní styl charakteristický pro severní polokouli naší planety, svět ovlivněný spěchem, rychlostí a stále více dominující technologii. Powaqqatsi, život v přeměně byla pozornost kamery naopak upřena k jižní hemisféře, kde ještě převládá tradiční způsob rukodělné výroby, tedy ke světu, jenž je kulturou Severu pohlcován a se kterým tvůrce jednoznačně sympatizuje.

Výraz Naqoyqatsi má hned trojí spolu související význam: 1. Život jako vzájemné zabíjení, 2. Válka jako způsob života, 3. (interpretováno) Civilizované násilí. Ústřední myšlenkou této části je přesvědčení, že vše směřuje k unifikovanému způsobu technologického myšlení. Technologie přestává sloužit, ale stává se rozhodující součástí našeho života a bere všechny možnosti, jak si zachovat individualitu.

Ocitli jsme se v zajetí matematických vzorců, schémat a čísel, odvozených od binární soustavy nuly a jedničky (jakožto znaku kybernetiky), různých symbolů moci, peněz a showbyznysu, před očima se nám míhají známé tváře politiků, sportovců, umělců, vědců, soupeříme mezi sebou, kdo rychleji, dál a výš. Při tom všem se stupňuje agresivita a nesnášenlivost, přibývá válečných konfliktů, přicházejí stále hrozivější živelné pohromy a ekologické katastrofy. Člověk překročil hranice rovnováhy tím, že vytvořil technologii, která se snaží obsáhnout nekonečné množství možností, a to ve světě, který má omezenou, konečnou sumu zdrojů.

Reggio zaujímá vyhraněný, pro mnohé kontroverzní postoj. Je přesvědčen, že člověk se v současném světě stává cizincem a spěje ke svému zániku. Jedině tak ale může uvolnit místo civilizaci jiné, přirozenější, kde se zas bude moci normálně žít. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (98)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Závěrečná část trilogie >O Lidech a Zemi< (s malou vsuvkou ze světa zvířat) pánů Reggia a Glasse. Téměř dvacetiletý, filmařsky neuvěřitelně rozsáhlý projekt a neoddiskutovatelně jeden z největších uměleckých počinů ve smyslu spojení obrazu a hudby v historii. V této poslední části pak symbolicky se zabývající technickým (či techologickým) >pokrokem< ve spojení s "civilizovaným násilím", vedoucím až k promarnění smyslu lidské existence - toho nezlomného lidského ducha... Vedoucím až k chaosu a destrukci díla, které Člověk v alibistické bázni ze sebe sama nazývá již od počátků své existence jako myslící bytosti dílem Božím... - - - P.S. Již tradičně hudba P.G. sama o sobě jako svébytné hudební dílo a skvělý sountrack. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Úchvatná obrazová symfonie, která v sobě má energii slunce i naléhavost. Celých 89 minut, které plynou velmi pomalu při poslechu hudby a sledování různých obrazů, je napěchovaných zajímavostí, která je nepopiratelná, ale také špetkou uspávacího syndromu, kterým trpí nejeden hudební snímek. Umělecký dokument nebo Requiem za svět? Ať jedno či druhé, Godfrey Reggio dokázal, že film může být pohlcující i bez herců a "scénáře". Bezpodmínečná povinnost pro každého, kdo miluje hudbu a celkové audiovizuální vyznění snímku. ()

Reklama

Superpero 

všechny recenze uživatele

Ehm, to jsem takhle jednou přišel domů vypálenej a táta měl puštěný tohle. Tak jsem si uvařil čajíček sedl jsem si na gauč a pozoroval tyhle nádherný obrázky podkreslený decentní hudbou. Později se ke mě začalo dostávat i jejich poselství. Ale čert vem poselství, vizuální forma tohoto snímku je dokonalá a i když bych se na to do kina nikdy neodhodlal, jako klidné večerní završení rušného dne mi to posloužilo parádně. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Proč se já, kulturní barbar, masochisticky trápím při uměleckých dokumentech, jež se s jistotou pohybují mimo oblast mého chápání? To je jednoduché. Kdybych se neprotrápil touto akademickou nudou, tak bych měl daleko menší požitek ze snímků nadšeně rozechvívajících mé filmové srdce. Pokud bych však nějakým omylem, ve své vrozené škudlivosti, vyhodil nemalý peníz za návštěvu kina a pak sledoval divoké shluky obrazců podbarvených hudbou, tak bych, poprvé v životě, sprintem opustil sál dlouho před doběhnutím titulků. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Káčko si mě získalo maximálně. Pé už tak ne, protože nabízelo jen opakování sebe sama. Enko je ale opravdové zklamání. Zmizely úchvatné scenérie a vizuální nápady a nahradily je hrátky počítačů, které stárnou každou vteřinou. A ani ta Glassova hudba už není, co bývala. Z úcty k předchozím dílům tři hvězdy. Ale víc ani omylem. ()

Galerie (67)

Zajímavosti (3)

  • Význam slova "Naqoyqatsi", které pochází z jazyka kmene Hopi, by se dal přeložit jako "nazvájem se pozabíjet". (Rugero)
  • V mnoha pasážích filmu byl obraz roztažen z původního poměru stran 4:3 do 16:9, což u některých diváků vyvolalo negativní ohlasy. Podle jednoho z producentů však šlo o umělecký záměr. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama