Nastala chyba při přehrávání videa.
  • emma53
    *****

    Že bych se dívala na filmy tématicky zaměřené na námořní bitvy to nemohu říct, ale tohle byl dokonalý film po všech stránkách. Chválím úžasný vizuál, herecké výkony bez výtky a já byla po dlouhé době fascinovaná snad úplně vším......včetně všech bitev a samozřejmě, že jsem o tomto muži a této historické události v dějinách Holandska nevěděla ani ťuk. Jako žena říkám....d o k o n a l é.(8.10.2016)

  • salahadin
    ***

    Admirál aneb Kapitán oranjes v přátelském utkání vodního póla proti Albionu. Té cukrové vaty tam bylo přece jen hodně, byť děj zasazený do obrazů mistrů holandské školy by tomu měl i odpovídat. Ale přece jen, po chvilce mi ta všudypřítomná hudba, zpomalené záběry, bezpartijní politická filosofie a kupící se patos začaly lézt na nervy. Tady někdo moc neodhadl míru - solit divákům scény, které by normálně měly být podobným způsobem natočeny až finální, už v první třetině a pak cik cak po celou stopáž, mi přišlo fakt blbý. Asi to chápu, holandský národní film, který stál prachy, se musel líbit každému srdcaři oranjes. Pro našince těch keců tam bylo moc. Oceňuji ale, že konečně proti sobě v námořní bitvě nestojí jedna a jedna loď, ale jedna a jedna flotila. Další klad, že na vás z obrazovky nečučí provařené holywoodské obličejíčky, ale jeden opravdu škaredý admirál, jeden správňácký podrazák (Hajo Bruins) a jedna nádherná ženská do nepohody (Sanne Langelaar).(26.7.2018)

  • flanker.27
    ****

    Tak, projekce mi nezabrala 2,5 hodiny stopáže, ale asi trojnásobek, ježto ve své nezřízené zvědavosti a šťouravosti jsem si musel doplňovat informace. Přiznávám totiž bez mučení (rozhodně bez takového, co jakým prošli bratři de Wittové), že o zobrazovaných událostech jsem měl povědomí spíš ze strany dějin Francie či Anglie (Viléma III. znám spíš až jako anglického krále) anebo čistě z hlediska námořní války. Nutno říct, že film historické události poněkud zjednodušuje, i když hlavní proudy politiky mezinárodní i vnitrozemské nechává, problém mám ovšem s časovou osou. Film se odehrává mezi lety 1653 až 1676, přitom vlastně plynutí času není vůbec vidět. Praští to do očí zejména co se týče de Ruyterových dětí, protože jsou pořád stejně staré. Umělecká licence, takové sražení děje umožňuje vytvářet dramatické dějové oblouky, jenže mě už to trochu nutí drbat se na hlavě. Film začíná za první anglo-holandské války bitvou u Scheveningenu (1653), kde padne admirál Tromp, který umírá s přáním, aby se de Ruyter stal jeho nástupcem. Další umělecká licence, která dovolí filmařům postavit příběh tak, že de Ruyter, který odmítá velení, aby se mohl věnovat rodině, je nahrazen admirálem Obdamem, který záhy padne v bitvě u Lowestoftu (1665, druhá anglo-holandská válka). Jak můžete snadno vidět, uběhlo nám během pěti minut dvanáct let, aniž by kterákoli postava zestárla o den a jak jsem řekl, u těch dětí to bije do očí poněkud více. Já vím, hnidopišství je hrozná vlastnost. Abychom se vrátili k filmu, vlast je ohrožena a de Ruyter se konečně ujímá kormidla (přičemž mě mírně nadzvedá, že lodě tu mají kormidelní kola, ačkoli ta se objevila prvně až roku 1700, do té doby se užívaly kormidelní páky). Admirál je muž činu, dokáže vycvičit posádky, zavádí vlajkovou signalizaci, v přátelské koordinaci s premiérem de Wittem nechává stavět nové silnější lodě, stále se zachováním nízkého ponoru, aby se daly dobře používat v pobřežních vodách. A nastává nám další střet s Angličany, Čtyřdenní bitva (11.-14. června 1666). Bitva proslulá svou délkou tak, že podle ní byla pojmenována, se smrskla do dne jediného, ale v zásadě to nevadí. Obě strany správně využívají již liniové taktiky namísto rojové, de Ruyter je ale v souladu s historií i dramatickými záměry tvůrců úspěšnější, když se mu podaří obklíčit čelo anglické linie a získat tak lokální převahu. Bitva je vyhraná, anglický Karel II. (příznačně skvěle zahraný Charlesem Dancem) je "pissed off" (to nešlo odolat) a Holandsko slaví. Tedy hlavně jeho republikánská část, roajalisté jsou též "pissed off", že jejich člověk Vilém Oranžský žije spíše v jakémsi luxusním domácím vězení než aby vedl stát. Vilém je odeslán do Anglie jednat s Karlem, navzdory od počátku zjevnému slabošství a zžeštilosti tentokrát čestně odmítá Karlovu nabídku stát se jeho dědicem. Přichází další bitva dne svatého Jakuba (kterážto se odehrála nikoli 25. července 1666, ale 4. srpna, protože, haha, zaostalí Angláni jeli ještě podle Juliánského kalendáře), kterou získávají Angličané částečně díky admirálu Trompu juniorovi, který svévolně porušil de Ruyterovy rozkazy a v honbě za kořistí opustí se svými loděmi sestavu. Dovolíte-li malou odbočku profesora Nejedlého, ve filmu úplně chybí vzniklá zášť mezi Cornelisem Trompem a anglickým admirálem Edwardem Spraggem, kterému Tromp oholil plachty na jeho lodi, takže Spragge se celý zbytek života honil za tím se Trompovi pomstít (což ho stálo život v bitvě u Texelu). Tak mě napadá, že tahle zášť by mohla být docela dobrým námětem na příběh (něco jako Soupeři Riddleyho Scotta, jen v námořní obdobě). Ale zpět k filmu. Bitva je prohraná, vidíme padlé a Holandsko čelí krizi, protože Angličané nyní chtějí ve válce pokračovat (a monarchisté kují temné pikle, jak situace co nejlépe využít). Nastává chvíle, kdy se ukáže, kdo je muž a kdo si na něj jen hraje. De Witt s de Ruyterem ukuchtí de plán: zaútočit přímo v srdci nepřítele. Holandské loďstvo se vydává na tajnou misi přímo na Temži, kde, nikým nezpozorována, napadne kotviště anglické floty v Medway (nikoli Midway, v tom se často chybuje :) ). Je historickou pravdou, že kotviště bylo neskutečně slabě bráněné, Angličané praskali sebevědomím, že zaútočit přímo v jejich srdci se nikdo neodváží. Mise je splněna, patnáct anglických lodí hoří, dvě jsou zajaty a Karel škemrá o mír. Ovšem, má to samozřejmě háček, protože tohle ponížení si bude dobře pamatovat. Mír ovládne Holandsko, ale rodinné dýchánky u de Wittů a de Ruyterů jsou smutné, ježto de Witt tuší, že brzy bude další válka. A skutečně, blíží se rok 1672, který Holanďané příznačně nazývají rokem katastrof. Ludvík iksívé si řekne, že je mu Francie malá a Holandsko se bude dobře vyjímat mezi jeho državami (a zejména si brousí zuby na zisky z jeho obchodní floty). Přičemž nastává neuvěřitelná situace, s Francouzi se spojují Angličané. Holandsko tak čelí boji na dvou frontách, po zemi se valí obrovitá francouzská armáda, která dobývá jednu holandskou pevnost za druhou, z moře hrozí anglický výsadek. Navíc monarchisté vidí, že tudy vede cestička k politickému úspěchu. Lůza hledá, na čem by si vylila vztek za válečné neúspěchy, tak jim předhodí obětní beránky. Jsou to bratři de Wittové. Tohle je asi vůbec nejsilnější část filmu, protože zobrazení toho, co dokáže v primitivnosti přiživit vhodně zvolená propagační kampaň, je velmi silné. Mladší z bratrů je mučen, aby z něj získali přiznání proti premiérovi. Ten se pokouší bratra osvobodit a oba jsou nakonec brutálně zavražděni davem. De Ruyter, který se stává svědkem smrti přátel, je otřesen, ale nezbývá mu než se podrobit novému vedení země, protože nepřítel se blíží. Popravdě odteď film ztrácí, vrchol je za námi. Následující tři bitvy v Solebay, Schooneveldu a Texelu (1672-73) se smrsknou do jediné. Prim tu hraje výše zmíněný ponor lodí, holandské lodě mají ponor menší (skoro ploché dno), takže dobře manévrují kolem pobřeží a dokáží spojené anglo-francouzské flotě zabránit ve výsadku. V porovnání s tím, co by člověk čekal, ale právě tahle část vyznívá dost nevýrazně. Škoda. Nicméně výsadek je odražen a francouzskou armádu zastaví protržené hráze. Anglie couvá z války a schyluje se ke sňatku Viléma s Marií Anglickou (Stuartovnou), dcerou Karlova bratra Jakuba. Aby se vše odehrálo bez problémů, je však třeba ještě odstranit jeden kamínek v botě - de Ruytera. Tohle je už hodně spekulativní část, sice to vyznívá jako docela dobrý dějový oblouk a dramatizace děje, ale historicky je to hodně přitažené za vlasy. Realita byla taková, že války využilo Španělsko, které se překvapivě stalo spojencem své před necelými sto lety separované provincie (tedy sedmi provincií, aby to bylo přesné). Holandsko se navíc pokusilo Francii přimět k míru tím, že napadlo francouzské kolonie v Karibiku. Tam ovšem dostali Holanďané od Frantíků celkem na hubu, takže se stáhli zpět do Evropy, kde jim to šlo mnohem lépe. Spojená holandsko-španělská eskadra pak vyplula, aby napadla francouzské državy ve Středomoří. A zde se odehrála bitva s Francouzi u Augusty (1676), v níž de Ruyter (přezdívaný námořníky dědeček, pro velmi mírné zacházení s nimi) padl. Ve filmu je to celé vygradováno tak, že de Ruytera poslal Vilém do Středomoří prakticky na smrt, když mu pohrozil, že "jinak nebude schopen zajistit bezpečí jeho rodiny". Budiž, chtěli to mít dramatické, ale když už zvolili tuhle cestu, tak to moc nevyzní. Bitva je zobrazená jako boj proti velké přesile, což neodpovídá realitě, protože ve skutečnosti měli Francouzi 29 lodí a holandsko-španělská flota 27 lodí, a to už de Ruyter bojoval s větší přesilou. Do bitvy máme prostřihy z Vilémovy svatby s Marií, trochu to připomíná závěr první série Tudorovců se smrtí kardinála Wolseyho. Není to špatné, ale ve zmíněném seriálu byla podobná scéna lepší. Na druhou stranu potěší, že film nevynechává rytířské gesto, které provedl francouzský admirál Duquesne. Poté, co se dozvěděl, že jeho protivník padl, vypálil čestnou salvu a nechal holandsko-španělskou eskadru opustit boj, přestože vyhrával. No a pak máme pohřeb s dovětkem co bylo dále, že se roku 1688 Vilém stal anglickým králem Vilémem III. Oranžským, ale protože neměl potomky, jeho dynastie zase skončila jeho smrtí. Takže co s tím. Pokud to budu brát jako film, tak dobrý. Výprava je pěkná a i přes anachronismy typu zmíněná kormidelní kola se na to kouká hezky. Sice zobrazení námořní reality zdaleka nedosahuje té ukázané v Master and Commander, ale to byl film omezený na palubu jedné lodě (a Galapágy s Darwinovskými narážkami) s několika postavami, kde se napětí a vztahy řeší mnohem lépe než ve spektáklu s desítkami postav. Podle popisu by se mohlo zdát, že se ve filmu stále bojuje, ale ve skutečnosti boj zabírá sotva třetinu filmu, zbytek je vedle politikaření hodně věnován de Ruyterovu manželství a tyto rodinné etudy, přestože za jejich autentičnost bych ruku do ohně nedal (nehledě na zmíněný problém s časem), vyznívají velmi mile a roztomile. Herečka ztvárňující jeho manželku je navíc fakt úžasně pěkná, žádná plakátová krasavice, ale nesmírně sympaticky působící ženská. Pak je tu zvuk, který zvláště v bitvách působí velmi dynamicky (skoro tak dobře jako v mnou již vzpomínaném a adorovaném Master and Commander), kamera, která je ještě lepší (zvláště ve scénách v interiérech je vidět, jak moc se kameraman inspiroval u holandských malířů) a kostýmy. To není věc, kterou bych příliš zaznamenával, takže když upoutají i mne, zaslouží to ocenit. Čtyři bodíky jako vyšité, a protože v Evropě podobných filmů poslední dobou moc nevzniká, nezbývá než přát si, aby se tohle do evropské kinematografie zase vrátilo. Takže teď očekávám filmy o francouzském admirálu Tourvillovi, španělském Blas de Lezo (člověk, který překonává Kutuzova a Nelsona v počtu ztracených orgánů, přesto ušťedřuje Angličanům jednu z nejtvrdších porážek roku 1741 v bitvě u Cartageny) a dalších osobnostech evropské mořeplavby. A nemusí to být ani válečné :) P. S. Doplňuji, že pro natáčení filmu byly použity dvě repliky plachetních lodí, a to replika lodi Batavia, fluity z doby, ve které se film odehrává, a dále loď Štandart, replika ruské fregaty z roku 1703, kterou jsme mohli vidět už ve filmu Sluha jeho veličenstva.(10.10.2015)

  • dee-key
    *****

    Pokud přetrpíte to odporné holandské chrochtání a pokud máte taky pocit, že slušných historických filmů je na trhu méně než rozumu ve vládě, asi mám pro vás dobrou zprávu. Plná palba pro tenhle dvouhodinový projekt o plachtění a restaurování monarchie je možná až až, ale když to zasadím do kontextu s ostatními pseudo historizujícími filmy, vůbec bych se toho nebál.(26.3.2016)

  • Ephemeris
    ***

    Päť hviezd tomu môže dať asi len Holanďan. Toto obdobie histórie ma pravdupovediac nikdy nezaujímalo a nadchnúť sa pre akékoľvek národné záujmy je pre mňa pomerne problém. Námorné bitky sú síce luxusné a piliny lietajú jedna radosť, no neúmerne dlhý čas filmu bol venovaný otravným politickým špinavostiam. A tým sa v rámci psychohygieny treba radšej celý život vyhýbať. Lord Kievit vyzeral ako verná kópia radikála Geerta Wildersa, to bol už len nechcený bonus. Čakám, až sa raz nejaký historický veľkofilm vmestí do 100 minút. Pretože takáto dĺžka je už cez limit, to ukázal už aj Alexander Veľký.(1.12.2017)

  • - Aby sa dali natáčať skutočné lode, bol na jazere Markermeer vytvorený pre filmárov umelý ostrov. (beso74)

  • - Ve filmu použita replika ruské fregaty Shtandart, postavené v roce 1703 pro baltskou flotu. Ruské lodě byly v té době stavěné především podle holandských vzorů, jejich mělký ponor se hodil pro Černé a Baltské moře a v Holandsku se car Petr I. učil lodnímu stavitelství. Tuto loď jsme mohli vidět také v ruském historickém dobrodružném filmu Sluha jeho veličenstva. (flanker.27)

  • - 3 dni po premiére bol film ocenený cenou Gouden film, udeľovanou Holandským filmovým festivalom a Holandským filmovým fondom. Cena sa udeľuje filmu, ktorý videlo v kinách v Holandsku viac ako 100 000 divákov. (beso74)