Sedmá rota za úplňku

Tak jak jdou jednotlivé díly, tak bych dala i známky, pokud bych měla tyto filmy klasifikovat. Třetí díl by tedy byl asi za 3, ale jelikož tyto filmy od mládí miluji a nedokážu k nim být kritická, můžu zde napsat jen, že mi takové filmy v současné francouzské produkci chybí. Ale chápu, doba těchto filmů a hereckých hvězd už se nevrátí. (27.05.2023)

Nejslabší díl z celé série. Spojaři ze sedmé roty jsou tentokrát v civilu, ale zase za sebou zanechávají nezapomenutelné hlášky a momenty ( žebřík, loď, škrrrpály ) a další. Série se nám rozrostla o několik nových postav, například paní Chauardovou, ale ta mi do filmu příliš nesedla. Potěšila mě i menší role skvělého Jeana Carmeta a hlavní trojici to zase skvěle ladilo. Třetí díl o sedmé rotě je stejně jako jeho předchůdci skvělým přírůstkem do řad válečných francouzských komediií, nejlepší dílem ale stejně vždy bude prostřední Návrat. I tady je několik momentů, které mě absolutně dostali, opravdu jsem se popadal za břicho. Výborná je i hudba a úvodní rekapitulační titulky. 85%. (07.04.2012)

3. film o sedmé rotě, ale zároveň logicky nejslabší... Kvalita a vtip tu nadále je, ale vojáci v civilu co si žijí ve své krámu atd.. to už není ono. Ostatně naše rota nedostává až tolik prostoru, velice často se řeší gestapáci a britští piloti. Nejlepší scénka je = ,,A pamatujete se, že jste řekl raz dva a místo toho nezačal tři čtyři?,, Lepší 3z5. (20.08.2011)

Již třetí setkání z trojicí vojáků ze Sedmé roty, Pitiviérem, Tassinem a nadrotmistrem Chaudardem. Tentokrát jsou již v civilu, ale válka ještě neskončila. Pitiviér ( Jean Lefebure ) a Tassin ( Henri Guybert ) přijedou na návštěvu za " šéfem " Chaudardem ( Pierre Mondy ) do jeho rodného města. Heslo : Miluju jen tebe, polní kvítku, rozjede škálu nedorozumění, která naše hlavní aktéry zavede až do sfér teroristické sítě. Komedie je na stejné úrovni jako dva předcházející příběhy. DIALOG : TASSIN - Měli bychom myslet na jídlo. PITIVIÉRE -Ano, šéfe, má pravdu. CHOUDARD - Hm, hmmmm, ehmm. (10.07.2010)

Siedma rota zo 106. spojovacieho pluku, nielenže konečne [úplne úspešne] dospela do finále, ale zároveň si taktiež trochu i napravila pošramotené renomé z predchádzajúceho dielu, kedy tentoraz danému titulu naprosto dominovala akási »dvojznačnosť«, čo som iba s otvorenou náručou uvítal. • A síce teraz na plné ústa nevravím, že by mi boli zrovna títo «vojnoví hrdinovia» v zložení týchto protagonistov: Chaudarda, Pithiviera a Tassina; akosi povedzme, že príliš [ne]sympatickými, ale zase nemôžem ani celkom potvrdiť, že by mi vskutku cezpríliš prirástli ku srdcu, teda najskôr len niečo medzi tým, čo by bolo v podstate v priamom súlade s aktuálnymi náladami, ktoré sú naozaj dosť pozoruhodným spôsobom nadštandardné. • Skrátka, aktuálne motto by mohlo znieť práve nejako takto: „Mali viac šťastia, než rozumu,” na základe čoho vlastne režisér Lamoureux postavil i daný príbeh o »francúzskom odboji« v okupovanej, francúzskej zóne, ako na začiatok rozvíjajúcej sa línii udalostí, ktoré ozaj zaujímavými postupmi naberali na čoraz väčšej spádovej dynamike, súčasne aj akejsi nočnej estetike, kedy si snáď tieto postavy ani pomaly nevideli na špičku nosa; alebo proste nočné zábery sa vyznačovali mimoriadne nízkym osvetlením daných postáv, čím sa de-facto dosiahla vysoká miera autenticity. Bolo by zrejme minimálne aspoň veľmi zvláštne, ak by boli títo všetci účinkujúci, na čele s Gestapom, v nočných scénach, zreteľne osvetlení, čo sa našťastie neuskutočnilo, ale zasa nemôžem poprieť ani to, že som sa vtedy nevedel v dianí vôbec orientovať, čo podľa mňa nebolo možné ani v naprostom reáli, a tak tým pádom sa režisérovi podarilo vytvoriť čosi nadčasového, čo mi rozhodne utkvelo v pamäti, aj keď som paradoxne nemal veľký prehľad o tom, čo sa vlastne pred mojim zrakom odohráva, a myslím si, že to netušili ani daní protagonisti, čo vari automaticky vytváralo ďalší rozmer - extra naviac. • Jednoznačne z mojej strany smeruje na posledný diel «spojárskej trilógie», podstatnejšia chvála, keďže na rozdiel od svojho nedopečeného predchodcu, som mal väčšieho zdania, že celkové dianie bolo oveľa viacej prehľadnejšie a zrozumiteľnejšie, a to ani nehovoriac o ich »hrdinských zásluhách«, ku ktorým sa totižto dostali, ako slepí k husliam; a mimochodom to je na tom to najlepšie = V Ž D Y  sa  S T A N E  to, čo N A J M E N E J  O Č A K Á V A Š ? (08.01.2024)