Pride

... Our lives shall not be sweated from birth until life closes... Hearts starve as well as bodies; give us bread, but give us roses! No kdo by se k nim v tu chvíli nepřidal? Já teda okamžitě. --- Existujou mraky feel-good filmů. Jistě se najdou i nějaké ty ryze feel-bad výtvory. A pak je tu Pride - oba (sub)žánry elegantně propojené feel-proud můstkem. --- V některých pasážích vysloveně dechberoucí kadence přiléhavě trapných, tabu mydlících situací; výrazný, energií přímo napěchovaný soundtrack; a konečně taky řada vedlejších postav, na kterých vám bez výjimky záleží, a které se vesměs všechny do jednoho dočkají svého velkého, leč třeba v zásadě skromného "okamžiku slávy" (moje soukromá favoritka: Jessica Gunning aka Sian) - zpravidla v duchu jedné z více silných replik snímku: "And there's nothing worse than a lost cause". --- Všechno zkrátka funguje, jak má. A why on earth would we have found that weird? *raises an eyebrow* --- P.S. Ve filmu nevystupujou žádné "lesbičky", ale lesby. Stejně jako v něm nevystupujou žádní "gayíčkové", ale gayové... že ano? :) (27.12.2014)

Musím přiznat, že jsem čekal trošku víc, zejména po komediální stránce, ale zase mě překvapil ten příběh samotný. Neměl jsem nejmenší tušení, že se něco takového v UK odehrálo, a jsem rád, že jsem se dozvěděl o jednom zásadním historickém milníku. Že tento příběh měl přímý vliv na to, že labouristé v důsledku aktivit LGSM přijali boj za práva LGBT menšiny do svého volebního programu, mi přijde jako dostatečně vypovídající o jeho významu. Ano, film byl mírně přeslazený, ale pokud se dnes žijící aktéři vesměs shodnou na tom, že zachycuje atmosféru a ducha celého počinu víc než věrně, čtyřem hvězdám se neubráním. A čím déle visím na Wikipedii a v databázích a čtu detaily o Lesbians and Gays Support the Miners, tím víc si cením toho, že tento film vznikl. (25.12.2014)

Ostrovy mají spoustu ohromně sympatických tváří a já mám hodně rád tyhle "potkávačky", kdy se větší množství těch nejsympatičtějších nahustí do jednoho příběhu (Boat that rocked, Calvary). Pride má eso v podobě Andrewa Scotta a nostalgické pomrknutí po tom největším a nejfrajerštějším zmetkovi z Misfits. Jenže asi to na nějakou trvalku a hlubší dojem není dost. Stejně jako třeba u americké The Help je to film o odvaze bez vlastní odvahy. Příliš obroušené hrany značí nikterak hluboce zakouslý výsledek...s tím rozdílem, že u Pride mě to mrzí dvojnásob tolik. Post scriptum ještě přisypu pár plusových bodů filmu a sobě popel - o těhle událostech jsem do včerejška neměl ani ponětí. Shame on me. (13.09.2015)

Briti takéto filmy vedia točiť. Skvelé herecké výkony, pekná atmosféra, zaujímavé príbehy. Ešte neuveriteľnejšie na tom prívale pozitívnych emócií je, že inšpiráciou bola skutočnosť :-) U nás na Slovensku by to ani dnes s otvorenými gaymi v ľubovoľnej dedine nedopadlo tak dobre, zmastili by ich prvý večer... (14.06.2015)

„ GAYOVÉ A LESBIČKY PODPORUJÍ HORNÍKY A JEJICH RODINY!…“ /// Režisér Matthew Warchus, je stejně jako scénárista Stephen Beresford, známej hlavně divadelnímu publiku a jejich (logický) spojení vedlo k převedení zdánlivě neuvěřitelného skutečného příběhu ve film, u kterého se všichni náramně bavěj. Od začátku se věnujeme vzniku uskupení velšských aktivistů LGBT, podporujících horníky neboli Lesbians and Gays Support the Miners (LGSM). Příběh je vyprávěnej převážně z jejich pohledu. A vyprávění je to pohodový, svižný a hlavně vtipný. Scénář kombinuje vtip, politiku a historii, ale nezlehčuje témata, o kterých vypráví. Víc než o politiku jde o navazování přátelství a za srdce chytající projevy. Že stávka skončila neúspěchem, není tajemstvím. Film staví na tom, co všichni dosáhli. Na solidaritě, na spojení malých proti zvůli moci. V centru dění je nejmíň tucet postav. Celá komunita, pestře a dobře poskládaná. Téměř každej tady má nějakej problém, kterej se ovšem zbytečně nepitvá, ale svižně vyřeší. Většinou optimisticky. Možná jde vo to nejlepší anglicky suchý vyprávění, jaký jsem zažil, protože těm postavám naprosto věřím. Jsou to lidé, kteří tvoří historii. Tu historii, která dokázala rok po stávce díky hlasování Národního odborového svazu horníků, do stranického manifestu Labouristické strany včlenit práva gayů a leseb. Připomíná vítězství lidských vztahů nejen nad politickou ideologií a zdůrazňuje sílu takovejch obyčejnejch věcí, jako je solidarita. Navíc dokazuje, že jsme za 30 let udělali v právech homosexuálů velikej pokrok. Proto škodolibě očekávám reakce na fakt, že se filmová práva prodali i do homofobního Ruska. Ale třeba i tam zjistěj, že bejt stejně teplej, může bej dobrá prdel! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Nejsem rozhodnutej…(jestli bejt horník?... aha…). 3.) Thx za titule „perlovk“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (27.08.2015)