Pride

„ GAYOVÉ A LESBIČKY PODPORUJÍ HORNÍKY A JEJICH RODINY!…“ /// Režisér Matthew Warchus, je stejně jako scénárista Stephen Beresford, známej hlavně divadelnímu publiku a jejich (logický) spojení vedlo k převedení zdánlivě neuvěřitelného skutečného příběhu ve film, u kterého se všichni náramně bavěj. Od začátku se věnujeme vzniku uskupení velšských aktivistů LGBT, podporujících horníky neboli Lesbians and Gays Support the Miners (LGSM). Příběh je vyprávěnej převážně z jejich pohledu. A vyprávění je to pohodový, svižný a hlavně vtipný. Scénář kombinuje vtip, politiku a historii, ale nezlehčuje témata, o kterých vypráví. Víc než o politiku jde o navazování přátelství a za srdce chytající projevy. Že stávka skončila neúspěchem, není tajemstvím. Film staví na tom, co všichni dosáhli. Na solidaritě, na spojení malých proti zvůli moci. V centru dění je nejmíň tucet postav. Celá komunita, pestře a dobře poskládaná. Téměř každej tady má nějakej problém, kterej se ovšem zbytečně nepitvá, ale svižně vyřeší. Většinou optimisticky. Možná jde vo to nejlepší anglicky suchý vyprávění, jaký jsem zažil, protože těm postavám naprosto věřím. Jsou to lidé, kteří tvoří historii. Tu historii, která dokázala rok po stávce díky hlasování Národního odborového svazu horníků, do stranického manifestu Labouristické strany včlenit práva gayů a leseb. Připomíná vítězství lidských vztahů nejen nad politickou ideologií a zdůrazňuje sílu takovejch obyčejnejch věcí, jako je solidarita. Navíc dokazuje, že jsme za 30 let udělali v právech homosexuálů velikej pokrok. Proto škodolibě očekávám reakce na fakt, že se filmová práva prodali i do homofobního Ruska. Ale třeba i tam zjistěj, že bejt stejně teplej, může bej dobrá prdel! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Nejsem rozhodnutej…(jestli bejt horník?... aha…). 3.) Thx za titule „perlovk“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (27.08.2015)

Trošku klišoidní, ale jinak docela fajn filmeček o tom, že nejen být gej je oukej, ale že to v těch pohnutých letech thatcherovských měli jak homo tak horníci podobně složité, každý jinak. BBC točit špatné dobové filmy snad ani neumí, žel Pride jede v těžce zaběhnutých šablonách, ničím nepřekvapí, neurazí... což ale nemusí být nutně zle. Herectvo kategorie numero uno, soundtrack perfektní (hlavně ta mírně pozměněná verze Waterfall od Stone Roses), nálada chvíli, ehm, teploušká a chvíli zas mrazivá. Jen by to chtělo příště víc do hloubky- ano, pořád píšu o náladě a ději filmu :-) (27.09.2016)

Fajn pribeh i roztomile zpracovani. Ta kombinace LGBT aktivismu a stavkujicich horniku je proste kouzelna, zdanlive nekompatibilni a natolik bizarni, az se realne predloze nechce verit. Zvlast v syrove UK let osmdesatych. Obcas se mozna trochu prilis tlaci na pilu/city, ale vzhledem k okolnostem to lze prominout. Film vsak neni komedii za kazdou cenu, ma i prvky drama a odrazi i stinne stranky veci se vsim vsudy - napadani, pocatky hiv, zavrhnuti rodinami, problematicky coming out a zkratka nelehky boj nejenom s netolerantni spolecnosti ale i s prijmutim sebe sama. Kez lidi jednou dostanou rozum... (27.12.2014)

Ostrovy mají spoustu ohromně sympatických tváří a já mám hodně rád tyhle "potkávačky", kdy se větší množství těch nejsympatičtějších nahustí do jednoho příběhu (Boat that rocked, Calvary). Pride má eso v podobě Andrewa Scotta a nostalgické pomrknutí po tom největším a nejfrajerštějším zmetkovi z Misfits. Jenže asi to na nějakou trvalku a hlubší dojem není dost. Stejně jako třeba u americké The Help je to film o odvaze bez vlastní odvahy. Příliš obroušené hrany značí nikterak hluboce zakouslý výsledek...s tím rozdílem, že u Pride mě to mrzí dvojnásob tolik. Post scriptum ještě přisypu pár plusových bodů filmu a sobě popel - o těhle událostech jsem do včerejška neměl ani ponětí. Shame on me. (13.09.2015)

O solidaritě, překonávání předsudků a tak vůbec... 1) Nedejme se příliš ošálit. Markova sbírka pro horníky mi připadla spíš jako snaha se zviditelnit než snaha pomáhat (alespoň ve filmu). 2) Bez ohledu na Markovu motivaci cítíme, že jeho počínání bylo správné, pokud je vnímáme jako solidární pomoc v nouzi. Musíme však přijmout základní premisu příběhu, že odboráři byli v právu. 3) Skutečný aktivista Mark Ashton zemřel na AIDS necelé dva roky po ukončení stávky ve věku nedožitých 27 let. 4) Ani zde nechybí poučení: Every woman is a lesbian at heart! (27.01.2016)