Příchozí

Monumentální, přemýšlivé, humanistické, jímavé sci-fi. Přesně to, čím se zoufale snažil být Interstellar, ale v mých očích se mu to nepovedlo. Arrival u mě sice neni bez drobných výtek, o nichž se možná blíže rozepíšu později (scénář imho trochu nepřehledně řeší komunikaci mezi jednotlivým světovými týmy v průběhu zkoumání), ale závěrečná husí kůže vítězí. (11.11.2016)

Já se musím odnaučit číst si komenty od svých oblíbených, včetně mistra slova, protože místo toho, abych si v sobě uchovala příjemné vesmírno a tajemno, tak stírám slzy, které mi vytryskly. Takže po tajemnu černá díra, kdy se ještě dalších deset minut chechtám a zkouším navázat kontakt se svými myšlenkami těsně po projekci. Tedy ... nejsem odborník ani na jazyky (i když ...) a ani na kvantovou fyziku, ale pravděpodobná budoucnost, kdy nás navštíví de Castello s Abbottem, mě docela zaujala. Nepřekvapila mě reakce některých světových mocností, prostě horké hlavy jsou horké hlavy. Po vizuální stránce to byla ohromující podívaná, doprovázena smyslným, hudebním doprovodem, naprosto se hodícím k vesmírnému dramatu. Překvapila mě neokoukaná vize mimozemšťanů a jejich způsob komunikace. Po zvukové stránce naprostá paráda. Na pointě se však někdo hodně vyřádil. Celou dobu žijete v bludu, než vás de Castello vyvede z omylu. Tohle sci-fi přímo volá po další projekci stejně jako Gravitace nebo Interstellar. Tohle já prostě můžu! (01.02.2017)

Napriek tomu, že je samotná story položená na pomerne primitívnych základoch, je veľmi inteligentne, pútavo podaná. Ťaživá atmosféra ktorá sa snímkom nesie takmer celú jeho stopáž, drží umne diváka v očakávaní. V závere som síce určité okolností nepobral, no keďže sa jedná o tak solídne spracované sci-fi, ktoré je navyše úplne bez akcie, musím uznať, že z hľadiska "budúcnosti" je Arrival výborným filmom. Keď ho však porovnám s Kontakt-om, ten bol pre mňa lepším zážitkom ... (15.01.2017)

Abbott and Costello meet the Earth. Louise and Ian meet the Life... Kdo by řekl, že Kang a Kodos ze Simpsonů, komunikující prostřednictvím kol od kávy na ubruse, přinesou takový silný zážitek. Ponuré hard science-fiction s uhrančivou atmosférou, roztříštěnou linearitou a těžce humánním poselstvím. Ta zbraň, kterou nabídli příchozí, je hrozná. Strašná. Horší než všechny nukleární zbraně světa.. Temného básníka, oslabeného o absenci Deakinse za kamerou, už sice olizují hollywoodské plameny pekelné, ale přesto mu chci říct (v očekávání věcí příštích): „If only you could see what I've seen with your eyes..“ (15.11.2016)

Úvodní půlhodina Příchozích, mě navnadila na nevšední sci-fi zážitek, avšak postupem času film úplně ztrácel dech, už tak pomalé tempo, bylo ještě pomalejší a na mé dveře začínala bušit nuda. Když si pak snímek doklopýtal k podivnému (zřejmě dojemnému?) závěru, zjistil jsem, že semnou emočně nic neudělal. Navíc je zbytečně komplikovaný a taky mě trošku pobavil tím, že Amerika, četník lidstva, je zde vykreslena jako ta nejméně agresivní země, která rozhodně nebude útočit jako první (narozdíl od těch proradných Rusů a Číňanů, kteří hned tasí zbraně). Trošku se teď bojím o nového Blade Runnera. Takže - za mě ve výsledku celkem zklamání, čekal jsem prostě o dost víc a potěšil mě zde snad pouze Forest Whitaker. P.S. Blízká setkání třetího druhu dodnes považuji za jednoznačně nejlepší film o setkání s mimozemšťany, ale při sledování Příchozích, jsem si v jednu chvíli říkal, že Villeneuve dnes silně zadýchá Spielbergovi na záda. Postupem času jsem však dokonale vystřízlivěl. Promiň, Stevene, už se nikdy nebudu takhle rouhat. (30.01.2017)