Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Recenze (253)
Jediné, co bych vytknul, je dlouhá stopáž. Film zároveň v některých ohledech poněkud zestárnul. Co bylo kdysi akční scéna, je dnes muzejní retro a zbytečné si namlouvat, že atmosféru filmu to neovlivňuje. Co funguje stále na výbornou a vždy fungovat bude, jsou pěkně udělané charaktery postav. Tyto mají vývoj a vrstevnatost. Každého hrdinu si člověk může oblíbit, aby ho pak následně mohl kvůli něčemu odsoudit. Různé prostředí a situace mění chování lidí a odhaluje skryté stránky osobnosti. Na svojí dobu úžasná kamera. 74% ()
Prvních 37 minut mi přišlo tak strašně neživných, až jsem měl pochybnosti, zda to vůbec zvládnu dokoukat do konce. Vše, co následuje poté, je ale naprosto bezchybné - a TAK MOC napínavé, že mi to dokonale vynahradilo tu úvodní nudu. Moc jsem těm chlapům fandil, aby to zvládli, a v tomto ohledu mi trochu přišlo líto, jak to končí - to chování Maria ve finální scéně je tak nepochopitelně nezodpovědné, až je to téměř nevěrohodné. Každopádně chovám velký respekt ve všem tvůrcům toho filmu, protože je na první pohled vidět, že natáčení určitě nebyla žádná sranda, a Mzda strachu je taková správně sympatická pocta mužské odvaze a šoférským dovednostem, tedy dvěma věcem, které mám hodně rád - a proto mám rád i tento film (a celkem mě láká vidět i ten remake). ()
Ani byste nevěřili, jak moc rád bych dal Clouzotově Mzdě plný počet. Není to totiž ani tak filmový thriller, jako spíš esence čirého napětí a všudypřítomného strachu. K tomu dokazuje, že krev může tuhnout v divákových žilách i bez přítomnosti galonů krve. Ale kvůli první zbytečně utahané cca třičtvrtěhodince (zatím) prostě nemohu. (Viděna původní čb verze o 156 minutách.) ()
Kdyby nebyla první hodina tak neskonale prodlužovaná nuda, byl by to výborný snímek. Od poloviny se film stává skutečně vynikající, cesta má napětí, dobře vykreslenou psychologii postav i adekvátní atmosféru. První polovinu jako kdyby natočil zcela jiný štáb, je založena na jednoduchém scénáři a nevýrazných hereckých výkonech. A najednou se všechno změní k dobrému. ()
Je to sice dobře natočené, atmosféra a napětí při jízdě s nitrákem je tu také, jenže Salaire de la peur trpí jedním z nejhorších chování postav, k nimž jsem si žádný vztah ani nemohl vytvořit a tudíž mi bylo jedno jak to dopadne s jejich osudem. Duševní sebezničení v této oportunistické korporaci, jenž bylo motivem snímku, scénář neumocňuje na síle, jak bylo v plánu ze strany tvůrců, tudíž nemají právo žádat o schovívavost ze strany diváka. Takže zklamání a snímek založený právě na tom si tím podráží nohy. [5,5/10] (CICC, Filmsonor, Fono, Vera) (Čb. /// Produkce: Charles Borderie, Henri-Georges Clouzot, Louis Wipf /// Scénář: Henri-Georges Clouzot, Jérôme Géronimi podle románu Georgese Arnauda /// Kamera: Armand Thirard /// Hudba: Georges Auric /// MFF v Berlíně: Henri-Georges Clouzot (Velká cena festivalu), Charles Vanel (Zvláštní uznání)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Ja som taktiež váhal, v čom je tento film taký úžasný, keďže všetci vieme, že hlavný hrdina musí prežiť minimálne do poslednej päťminútovky a z čoho má potom prameniť ono napätie. Začalo naplno fungovať tak v tretej scéne, čiže asi neskôr, ako Clouzot zamýšlal, ale tento film je hlavne o sile priateľstva, o neľudskosti pracovných podmienok, čiže o tom, že mašinéria obrovského priemyslu musí ísť aj cez "priateľove nohy", nielen cez mŕtvoly. Úžasná atmosféra strednej Ameriky vyžaduje veľké plátno, alebo aspoň blue ray disk, ja som sa bohužial uskromnil s menej kvalitným formátom a urobil som veľkú chybu. Pokiaľ si dobre pamätám Friedkinov remake, ten bol akýsi subtilnejší a uzavretejší, možno aj lepší, ale to by som ho musel vidieť znova a mám na to po tomto filme veľkú chuť. Takýto poriadny chlapský film padne v dnešnej hipster dobe, keď nedokážete odhadnúť sexuálnu orientáciu mužov, neuveriteľne vhod. Preto dávam plný počet, inak asi za štyri. ()
Dost zajímavý francouzský snímek z 50. let. Čtyři řidiči se dobrovolně přihlásí na převoz nebezpečného nákladu. Vezou náklaďáky plné nitroglycerinu. Na cestě je čeká mnoho nástrah, ale se vším si poradí. Je to dost napínavé a na svou dobu i výpravné. Napětí stoupá a vzájemné sympatie jdou díky vidině snadného výdělku stranou. Podaří se jim tento náklad dovézt až do cíle? "Film má i americký remake. Jsi srab!'" ()
Dvě zajímavé scény - jedna při odstřelování kamene z cesty (ale dumat dvě minuty, jak se ho zbavit, když máte náklaďák plný nitráku...) a druhá při projíždění a následné koupeli ropného jezírka, ale ten zbytek... ()
60 rokov po nakrútení a iba o málo menej rokov od doby, keď som tento slávny Clouzotov film videl premiérovo, som si ho pozrel opätovne, aby som verifikoval pôvodné hodnotenie a doplnil komentár. Jednu hviezdičku som musel ubrať, pretože úvodná časť je naozaj príliš rozvláčna. Ale prevážanie nitroglycerínu je už tým, čo urobilo tento film slávnym. Nemá význam sa pozastavovať nad niektorými technickými nezmyslami, ani občasným prehrávaním Yvesa Montanda, stačí si vychutnávať napätie a dramatickosť situácie, ktoré sú prítomné aj pri opakovanom sledovaní. Nie je veľa filmov, ktoré diváka zaujmú aj po 60 rokoch. ()
Mzdu strachu jsem viděl před léty a zanechala ve mně hluboký dojem. Tak trochu připomíná neméně skvělý Poklad na Sierra Madre. Vynikající psychologická studie charakterů, které se pod vidinou zisku respektive „zlatou horečkou“ obnažují až na kost. Nadčasové drama od kterého nelze odtrhnout zrak, ale především memento, protože tyhle svody platíly a budou platit ve všech časových i prostorových rovinách. ()
Remake od Friedkina jsem zatím neviděl, čili srovnání si nechám až na potom. Viděl jsem ale naprosto perfektní a až téměř do konce skvěle vybalancovaný akční dobrodružný napínák. První představovací hodinka zajímavá a z mého pohledu i naprosto nezbytná. Každý člověk má totiž několikero různých masek, ale jen jednu tvář. A bez znalosti masky nemá odhalená tvář ten správný účinek. Coby psychologická studie tedy rovněž skvělé. A pak přijde to nejlepší, cesta s nitroglycerinem. Dvě různorodé osádky a postupné strhávání masek a nervy drásající napětí. Fandil jsem oběma vozům, ale paradoxně víc Luigimu se Skopčákem. Povahový veletoč Joa byl očekávaný, ale i Mario mi byl v závěru svým přístupem téměř odporný, nicméně pořád jsem byl ochoten všemu věřit. Závěr mi ale přišel dost na sílu. Chápu, co tím zřejmě chtěli páni tvůrci říct, ale ten způsob provedení zdál se mi poněkud podivným. A jen díky tomu si nechám otevřená vrátka do zhlédnutí remaku, jdeme do čtyř. ()
Nečítal som síce predlohu a nevidel som ani remake so Scheiderom, ale musím povedať, že originál stojí za nejedno zhliadnutie. Strašidelná stopáž spôsobila, že mi film na disku doslova zapadol prachom a teraz ľutujem. Mzda strachu je veľmi originálna, dobre obsadená a následne aj s prehľadom zahratá a naviac v druhej polovici plná toho najlepšieho napätia a gradácie. Ani som si poriadne neuvedomil a boli tu záverečné titulky. ()
Drsní chlapi za volanty náklaďáků až po okraj naložených nitroglycerinem na cestě plné nejrůznějších překážek k ropné věži č. 16. Po technické stránce bezchybné. Krásný výběr lokací a exteriérů. Sexy servírka Linda myjící podlahu. Náročná a frustrující jízda Až na krev. Postupné odkrývání charakterů a jejich strachu. Balvan uprostřed cesty. Naftové pole. O takovémhle filmu jsem vždycky snil. 90 % ()
Clouzutova Mzda strachu byla jedním z mála případů, kdy i já, se svou zálibou ve filmových návratech do dávných zákoutí minulého století, jsem se poměrně bál podívat se na "starý" film. Mohl za to novší Friedkinův remake, po jehož zhlédnutí jsem si moc nedokázal představit, že něco tak akčně strhujícího mohl někdo natočit již pouhých 8 let po válce. Bál jsem se nicméně zbytečně. Cesta přes rozpadající se most uprostřed bouřky ani minimalisticky zachycena příprava výbuchu se tedy nekonala, ale pominu-li dva nebo tři Friedkinovy specifické kultovní scény, původní verze Mzdy strachu pak u mne vyhrává na celé čáře. Bavila mne nepřetržitě od samotného začátku (zatímco Friedkin mne tenkrát spočátku nějakou dobu dost nudil), s vývojem dramatické situace nabírala pomalu neskutečněj "drajv", kdy mi chvílemi rovněž tuhla krev v žilách a závěr v tomto případě též považuju za lepší. Je zajímavé, že Montandovi jsem od počátku fandil a témeř se nemohl dočkat, kdy se mu konečně podaří vyrazit od volantu senilního Vanela (nic proti němu jako hercovi :)), a neuvědomil si ani na chvíli, k jaké tragedii může akční povaha hlavního hrdiny plného odvahy a života (v protikladu k zbabělému, ale přeci jen možná vhodně opatrnému postaršímu muži) dospět. O to větší překvapení v závěru, který lze vnímat jako parodox, ale pokojně z jiného úhle pohledu i jako notný důsledek nerozvážného charakteru... Za mne výborná dobrodružná "chlapácká" jízda, která navíc ve správných chvílích nepostrádala ani notnou dávku psychologie. 95% ()
Legendární klasika, která se umí vrýt hluboko pod kůži. Filmu odpouštím poněkud nudný začátek, kde je zachycen všední život vesničanů. Akce, napětí, charakteru herců... toho všeho se mi dostalo ve velkých porcích. Bohužel se mi ale také dostalo nepříliš sympatického konce, který mi zážitek trochu kazí. V době vzniku tohoto monumentu, bych však neváhal s plným hodnocením. ()
Kdyby první hodina filmu byla o půlku kratší tak bych dal za plný počet, protože mi to připadalo zbytečně natahované a zdlouhavé. Ale jak došlo k tomu hlavnímu a to byla přeprava nytroglycerinu tak se film změnil v naprosto nervydrásajicí pecku u které ani pořádně nedýcháte a v každé chvilce jste v neuvěřitelném napětí. A když to celé je navíc podpořeno skvělýma hereckýma výkonama hlavních hrdinů tak není co řešit. Silné čtyři hvězdy. ()
Straus by měl radost. Konec je totální masakr, a to, co zahrál Charles Vanel, je neskutečný, ale souhlasím i s tím, že úvodní představovačka je nepřiměřeně dlouhá a může zapříčinit, že leckdo se do kamiónu ani nedostane. Chválím čb kameru i scénář, který i přes dlouhou stopáž udrží napětí. Viděno v originále, který lze nazvat opravdu multilinguální - mluví se tu hlavně francouzsky, ale taky hodně anglicky a chvílemi španělsky. ()
Ze začátku se film netváří jako zábavná podívaná a fakt, že má přes dvě a půl hodiny mě také dost odrazoval ale jakmile chlapi nastoupí do náklaďáků, začnou se dít věci. Typická chlapská podívaná, která je zábavná, napínavá, skvěle zahraná a ještě lépe natočená. Výborný film. ()
Naprosto dokonalá podívaná, absolutně nechápu jak mi kdysi tento snímek mohl uniknout a nepodívat se něj. Jinak samozřejmě souhlasím s ostatními, že se jedná o nejlepší thriller ze všech. ()
Občas sa stane, že REMAKE - predčí originál, t.j je rovnako kvalitný, ak nie lepší, napríklad SCARFACE - originál z roku 1932. , remake po viac ako 50. rokov neskôr - 1983. , ktorý je dynamickejší, lebo Al Pacino, je oveľa nebezpečnejší a šialenejší ako Paul Muni, či réžia má také a onaké - nespochybniteľné momenty, ktoré sa vryjú do pamäti a pod, takto by som mohol pokračovať donekonečna a ešte ďalej. Snímok, o ktorom akurát píšem, t.j Mzda strachu, má taktiež americký remake, pričom toto - mimoriadne umelecké dielo, je pôvodom z Francúzska, tam sa i nakrúcalo - oblasť okolo Nimes, ale dej, je situovaný do Južnej Ameriky, do Venezuely v dedinke Las Piedras, a to krátko po skončení 2. svetovej vojny. Tam to celé začína, tam to celé vypukne. Vrátim sa k tomu remaku - tohoto filmu. Videl som ho, má ho na starosti - režisér - Vyháňača diabla alebo Francúzskej spojky, Bill Friedkin, ktorý to nakrútil v roku 1977, po 24. rokoch - od originálu, ktorému sa, bohužiaľ, nevyrovná, i keď tam hrá - Roy Scheider, no podotýkam, že ani remake - nesmrdí nejakou dutosťou, dá sa to v pohode prežiť, ale po videní - francúzskeho originálu, ostávam ako nemý, lebo tomu sa už nič nepriblíži... K deju a filmu: Vskutku, tu to vyzerá ako 100 rokov za opicami, akoby sa zastavil ľudský vývoj, doprava funguje tak, že sa jazdí na osloch, ľudia sú bez práce, nudia sa, DIERA - by bolo to správne slovo, kde sa nachádzajú, a kde momentálne žijú, či skôr prežívajú... Po nejakom čase, prilieta do tejto diery - chlap menom Jo, Francúz, alias gangster, ktorý zdrhol, a chce začať odznova, len to asi netušil, kam ho nohy zavedú, bude trieť biedu... Mário sa s ním spozná, Mário je miestny frajer, pred ktorým majú rešpekt, ale je nezamestnaný, atraktívnu frajerku - ignoruje, skrátka - žije zo dňa na deň... Správa roka - rokov - Vybuchol ropný vrt... Hľadáme spoľahlivých šoférov, ktorí budú schopní previesť extrémne nebezpečný náklad - nitroglycerin, a to na miesto výbuchu v dvoch nákladiakoch, kde v každom z nich, budú dvaja, prvá posádka tvorí Mário a Jo, tí pôjdu v časovom predstihu, za nimi potom Luigi a Bimba. Predtým sa ale vytvorí - KONKURZ, kde sa hľadajú tí najlepší, pričom Jo, tam pôvodne nebol, ale zaobstaral si voľné miesto, zariadil to tak, aby tam bol On. Všetci sú radi, že majú JOB - ROBOTU, dostanú fixný plat - 2000. dolárov, trasa je extrémne nebezpečná, každý menší otras, by znamenal - výbuch a koniec - smrť !!!! Samozrejme - prachy budú až po splnení požiadaviek, že prídu k tomu výbuchu, len či to zvládnu, nechám na divákov, ktorí budú pri 150. minútach - totálne vo vytŕžení z majstrovskej réžie - H.G. Clouzota, od ktorého som videl už ten povestný bravúrny snímok - Diabolské ženy. Výborný režisér, pred ktorým mám veľký rešpekt, kamera je geniálna, strih ešte geniálnejší, herecké výkony sú monumentálne : všetci štyria hrajú ako o duši, sú v extrémnej situácii, kde nevedia, kedy môže nastať - okamih smrti, a tak sú v stálom ohrození života, majú vidinu - zbohatnutia, len háčik je v tom, že sa nechať najať na takto riskantný job, je čisté šialenstvo, berú to, i keď vedia, že sa nemusia dožiť - cieľa. Dokonalý - Yves Montand ako Mário, perfektný výkon, ktorý sa rútil do smrteľnej priepasti, excelentné ! Charles Vanel, Folco Lulli, Peter van Eyck - výnimočnosť. Atmosféra - unikát ! Obával som sa, že sa budem nudiť. Taký som rád, že som sa mýlil ! Dlho som nevidel film, ktorý by ma takto ohromil !!! Majstrovský - takmer dokonalý, geniálny film, ktorý si rátam, ako jeden z najpôsobivejších, aký som kedy videl... () (méně) (více)