Snowden

Neskutečně Levitt předvedl Snowdena, i to jak změnil hlas - smekám. Film jde ruku v ruce v odkazu Snowdena, a to nejen dějepisně přesně fakticky, ale hlavně politicky a filosoficky. Morální hodnoty převyšují vše. To je to, co Snowden chtěl, ale mně osobně to film posunulo příliš do politického pozadí celé té sledovací mašinerie a chvílemi nudilo. (26.11.2016)

Zákon na ochranu osobních dat je nebetyčná blamáž, to víme všichni. Na jedné straně, cokoli se děje na internetu je možno archivovat pro pozdější použití, na druhé straně to sotva někoho bude zajímat. A to nás možná mrzí ze všeho nejvíc; chtěli bychom vidět a být viděni (voir et avoir vu, jako Francouzi v zahradních kavárnách). A tak se vymyslely "sociální sítě", kde se člověk může obnažovat bezmezně. A opět; jedna věc je sbírat data a druhá tato data analyzovat a vyhodnocovat. Výsledek může pak být: tenhle člověk půjde s námi, je zcela závislý na konzumu / tenhle je nebezpečný, utrácí příliš málo... A co Snowden? Jak je na tom on sám? Nechápe, že tohle je další, vyšší stupeň demokracie, tzv. protiteroristická, jak tvrdil Obama. Pozn: Závěrečné titulky jsou na Oskara - tahle kategorie by se měla zavést. (01.03.2017)

Je to možná až příliš jednostranný pohled na kauzu, nicméně to se asi dalo čekat vzhledem k názorům, které Stone zastával a vyjadřoval po celou svojí kariéru. Snowdena popisuje jako amerického patriota, který vynesl špínu na tajné služby čistě z morálních a etických důvodů. Nakolik se to blíží realitě je otázka, na kterou si každý musí najít odpověď sám. Jako glorifikaci svojí osoby si však Snowden jen těžko mohl představovat lepší film. Stone je na starý kolena očividně zpět ve formě. Snowden funguje jak v rovině špionážní, tak v té osobní. Hodně tomu pomáhá silná herecká sestava nebo hudba, ale především Stoneova schopnost udržet divákovu plnou pozornost, ať se na plátně děje cokoliv. Přes dvě hodiny dlouhý snímek nemá hluchá místa a přinese několik velmi znepokojivých scén a myšlenek, i když v tomhle se určitě dalo ještě víc přitlačit na pilu. Škoda také přehnaně patetického závěru, jinak to mělo náběh na pátou hvězdu. Jsem zvědav, jestli uvidíme Snowdena i na Oscarech. 85%. (17.11.2016)

Na mě Snowden zafungoval dokonale. Je to prastarý humorný paradox, že občas vás dostane něco, čemu vlastně ani tak moc nerozumíte. Ať už mám na mysli politiku, CIA, FBI, hackery anebo fakt, že jako jeden z nejlepších filmů poslední doby krčí se Snowden v malých kinech na seniorských projekcích. Keců měl sice jako Ovčáček, ale na rozdíl od našeho experta na letový provoz byl Snowden srozumitelný a jasný. Samotné jádro pudla, tedy šmírování lidí kvůli korytům, mě navíc ani trochu neštvalo, ba naopak. Jestli někdo utrácí svůj čas sledováním cizích životů, má u mě tutéž doporučenku na návštěvu psychiatra jako ten, který čas utrácí zveřejňováním života svého. Takže ať si tady kluci a holky dál hrají na Hvězdné války, já z toho všeho mám jeden z nejlepších kinozážitků tohoto roku. (19.11.2016)

Snowden nebudí velkou kontroverzi, což je u Stonea možná překvapivé, ale filmu je to jen ku prospěchu. Žádná tvrdá kritika americké politiky, žádná honba za senzačními odhaleními (kde taky, když o Snowdenovi v digitální éře můžeme vědět první poslední?), jen deziluze a nevyhnutelnost volby, zda hrát za systém, který nás zklamal, nebo spálit mosty i se svou budoucností. Film se drží klasických životopisných schémat, která oživuje dynamickým vizuálním stylem a nechronologickým vyprávěním, zároveň překvapuje odvážnými příběhovými kroky, když vyprávění rámcuje natáčením nedávného oscarového dokumentu Citizenfour. Když Snowdena srovnám s WikiLeaks, kde se propíral Julian Assange, Stoneův uměřenější a moudře vystavěný portrét jasně vítězí. 85 % P.S.: Gordona-Levitta okradli o oscarovou nominaci. Beze srandy. (18.03.2017)