Tobě hrana zvonit nebude

Peklo na zemi, aneb mechanismy normalizace obnažené až samu hranici trapnosti, neumělosti a ideologického balastu, jehož křečovitost si díky absenci esenciálního nadšeni nezadá s kinematografií 50. let. Trapl zřejmě zapomněl, že nerežíruje rozhlasovou hru, herci jsou bohužel po většinu času vidět. Naprosto bizarně působí lyrické vsuvky, které matlají detailní záběry na kaluže, hroby rudoarmějců, růže a pekelný švorckovský přednes Jiřiny Petrovické. To, co se děje na rovině ideové, bych bez váhání označil za kolotoč pro mentálně zaostálé. Legitimizace srpna 1968 na obrazu socilogického vzorku spodiny, která zneužije tzv. "svobodu" k lynčování uvědomělých soudruhů a zamazávání vlastních hříchů z let 50., probíhá na tak kreténské úrovni, že uražen se musel cítit i dobový divák. Smutná skutečnost, že normalizační idelogie zcela postrádala svůdný utopický moment a byla založena na bohapustém falšování, tu vystupuje na povrch se vší obludností. Nicméně pokud odhlédneme od dnešních předsudků a sledujeme film jako dílo insitního pitomce, který chtěl vytvořit cosi jako satiru a společenské drama, jedná se o jeden z nejzábavnějších snímků v dějinách filmu. (29.10.2008)

Další agitační nádhera z let sedmdesátých, která je k historii parodická a neuvěřitelně vykonstruovaná. Musí se nechat, že svého film asi dosáhl a dá se u něj vydržet, protože zvědavost nad "humánním a oduševnělým" vyústěním je postupně silnější než averze vůči němu, ale ve finále stejně rezonuje jenom ta averze. Režijní neschopnost Trapla je navíc docela vtipná, když už nic.. (15.12.2018)

Břídil Trapl nezklamal, natočil tezovitý, pseudointelektuální a proklamativní film, v němž jsou navíc všechny postavy černobílé. Samotná myšlenka boje prokurátorky proti zlu spáchanému v rámci davového šílenství by přitom mohla být velice nosná. To by ji ovšem svým neumětelstvím nesměl znásilnit zrovinka Trapl. K veškerým nešvarům tohoto filmu bych doplnila ten, který mne zaráží nejvíce. Traplovi se podařilo režírovat Růžka tak, že i jeho kreace vyznívají trapně. Neuvěřitelné. Tímto si tento snímek zařazuji na druhé místo mého osobního žebříčku nejhorších československých filmů. Na vedoucím místě stále zůstávají Talíře nad Velkým Malíkovem. (03.05.2019)

Tenhle film je strašně hloupej a navíc jsem v něm nenašel ani moc to kouzlo nechtěnýho, což většinou u podobnejch agitačních blbostí funguje. Hlavní postava soudružka prokurátorka je nesympatická na první pohled a většinu filmu sledujete, jak někde zevluje a posloucháte nějaký její vnitřní monology. Když pak dojde k samotnýmu monster-procesu, tak je to fakt komedie. Přestože soudružka prokurátorka v podstatě nepředložila jedinej důkaz, tak se tam najednou všichni začnou navzájem udávat a ukáže se, že v tom maj prsty i lidi na mnohem vyšších pozicích, než nějakej prosťáček, kterej akorát celou dobu opakuje, že se o politiku nezajímá a že si radši zajde na pivo do hospůdky. Mimochodem Karel Vochoč v paruce vypadá jako debil. (28.05.2012)

Přidávám se k udivení Woodyho, kterak je možné za toto dát i pět hvězdiček. Vše podstatné již Woody napsal, kromě toho, že jsem se u některých scén královsky sarkasticky bavil, mě jako právníka nadzvedl soudní proces a jeho formální vedení, to nemohl nikdo z tvůrců filmu nahlédnout do trestního řádu (vydaného v roce 1961 a platícího samozřejmě ve znění novel dodnes)? Člověku zůstavá rozum stát, co za tupost po všech stránkách se dá natočit. K uvedení filmové podoby díla se dlouho neměla ani bezedná studnice budovatelských a normalizačních filmů – kanál CSFilm. Zřejmě není divu, neboť jde o jednu z nejohavnějších zhůvěřilostí, která kdy u nás vznikla. Slovy Vladimíra Tichého v této hře a filmu „poprvé přišel československý autor s tématikou krizových let v rovině etického dramatu, které obnažilo morální defekty tížící dezorientovanou veřejnost. Ještě uprostřed kvasu doby reagoval na palčivý problém z nadčasového hlediska“. A aby aura tohoto díla byla dotažena k dokonalosti, nutno ještě uvést, že v roce 1978 získala československá kinematografie díky Traplově unikátu hlavní cenu Laceno d´Oro na XIX. mezinárodní přehlídce neorealistických (!!!) filmů v italském Avellinu. (04.08.2008)