Experiment

"Potřebujeme 77 i Beruse - jsou to dynamické faktory. Jinak můžeme experiment zabalit." Kdyby mi někdo nabídl hromadu peněz za to, že si budu dva týdny hrát na dozorce a vězně, tak bych to bez rozmýšlení odmítl. Nicméně podívat se na ty zdánlivě snadno vydělaný prachy kamerou mi nepřipadalo špatný, ale najít v něm sympatickou postavu bylo dost těžký. Psychopat Berus byl totiž zralej na tonfu do řitního otvoru, mocí opojenej Elvis si zasloužil ránu hasičákem, novinářskej provokatér 77 si všechny svý útrapy řádně vykoledoval a profesor Thon by ode mne dostal možnost vyhodnocovat data v tý černý skříni. Sympatickými mi byli tedy pouze voják Steinhoff a obě ženský postavy, ale zároveň mě potěšila vyvolaná zvědavost na téma, kam až to všechno může zajít. Zašlo to dost daleko na to, aby mi bylo nepříjemně. (04.12.2016)

Po druhém shlédnutí musím jít s hodnocením strmě dolů. Příliš těžká látka pro zdejší německé poloamatéry. Hlavní dějová linka je prošpikovaná zbytečnými a nezajímavými zájmy 'hlavní' postavy a nejen jí, které jsou absolutně mimoděk podstrkávány divákovi jako cukrová vata. To hlavní, o co tu jde, je natočeno neohrabaně a herci jsou navíc dost otřesní. (11.09.2005)

Zručně natočený psychologický thriller. 1) 44letý režisér Oliver Hirschbiegel měl už za sebou Komisaře Rexe a před sebou Pád Třetí říše, když se rozhodl zfilmovat knihu Black Box Maria Giordana. Ten taky napsal scénář na rozdíl od remaku Paula Scheuringa z roku 2010, kdy si scénář psal režisér sám. 2) Spoiler. Film není dokument o Stanfordském vězeňském experimentu. Ve skutečnosti výběr účastníků, průběh celé akce a zejména její předčasné ukončení po šesti dnech proběhlo odlišně, méně dramaticky (například nikdo ve skutečnosti nezemřel). Cenou za akčnost, která ve filmu ke konci až bere dech, je, jak se zdá, mělký osobnostní portrét zejména dozorců a celkové psychologické znevěrohodnění jejich činů. 3) Vřele doporučuji přečíst si například anglickou (ne českou) verzi Wikipedie, kde je stručně a přitom dostatečně podrobně vysvětleno, jak celý experiment probíhal. 4) Zvláštní zmínku věnuji velmi přitažlivému 30letému představiteli hlavní role novináře - Moritzi Bleibtreuovi. (26.12.2010)

Skutočný Stanfordský experiment síce nebol taký dramatický a tento film sa ním iba volne inšpiroval, ale podstata celého projektu a aj Zimbardove závery sú v ňom premietnuté. To, že tie závery sú diskutabilné je už samozrejme druhá vec, ide o interpretáciu. Malígna, typicky ľudská, zvrátená, sebapresadzujúca agresivita. Tento film je jej takmer čistou esenciou. Zaujímavý pohľad i keď prehnaný. Videné v rámci Season Challenge Tour. (22.10.2015)

1064. hodnocený film: Že je Moritz Bleibtreu skvělým hercem, to jsem už zjistil. Ale, že je to takové eso, to jsem zjistil až právě v tomto snímku. Nepochybně jsem si jej oblíbil i díky mé vášni v německých filmech, ale jeho herecké výkony mě vážně dostávají. V tomto snímku jsem jej mohl vidět jako vůdce vzbouřených "vězňů", kteří se nechali dobrovolně uvěznit, aby své role hráli co nejpřesvědčivěji. Celé se to však zvrhlo, když lidé, kteří byli zvoleni dozorci, začali své role zneužívat. Opravdu úžasná ukázka hereckých výkonů, perfektních dialogů a také napětí, které se dá krájet. 5* si snímek jistě zaslouží a samotný Moritz Bleibtreu by si zasloužil absolutorium. 5* (05.07.2011)