Room

Knihu som nečítal, tak neviem nakoľko to šlo ovplyvniť. Možno dľžkou? Na film o únose je polka dvojhodinového filmu málo. Finále nemá prísť v polke filmu. Záver tiež nemá trvať polku filmu. A ani na návrat do normálu polka filmu nestačí. Pocitovo za 3 a možno ešte jedna taká menšia hviezdička pre Brie Larson za najlepší herecký výkon roku. Ten bol suverénny. Dostane oscara, mojich hviezd jej netreba (25.02.2016)

Žijí v jakési kůlně, vypadá to, že nemají moc peněz, ona nechodí do práce, on vypadá jako holčička a moc se nezajímají o sousedy. Brzy pochopíme, že ten chlapík, který je navštěvuje, je hlavní důvod, proč se k nim dostává denní světlo jen prostřednictvím světlíku ve stropě, že žádná jiná okna jejich „room“ nemá, a že ocelové dveře střeží číselný kód. Já naštěstí nečetl synopsi, takže jsem se pár minut příjemně motal v nejistotě. Kroky distributora moc nechápu, ale budiž, jeho volba. Výsledek je komorní a minimalistický, sázející hlavně na herecké výkony: Brie Larson je přesná a velmi dobrá, ale víc mi seděl výkon devítiletého Jacoba Tremblaye. A teď upozorním na spoilery, protože několik věcí se dle mého docela nepodařilo: pokus o vysvobození je poměrně nepravděpodobný (pět let chrání syna a pak ho pošle zabaleného v koberci do absolutního neznáma?), samotné indicie od Jacka směrem k nesmírně pohotové policistce by rozhodně nestačily k určení polohy, po vysvobození by dvojici i nejbližší příbuzné obklopili psychologové, terapeuti, sociální pracovníci, po matčině odvezení do nemocnice by dítě, které bylo zvyklé výhradně na ní, nezůstalo v „cizím“ domě, Jack je sice opatrný při chůzi po schodech, ale jiné věci, které by také „neměl“ znát, zvládá bez potíží – hlavně ty sociální, na které vůbec nebyl zvyklý. Tahle zkratkovitost prostě sráží body dolů. Čas na svobodě už není tak zajímavý. Protože se s ním hůř pracuje. Matka nemůže začít s čistým listem tak jako syn, který se narodil v zajetí, její návrat je komplikovanější – právě s touhle linií se pracuje poměrně málo. Upadne do deprese, houkne na matku, ale jinak nic. Znovu přetlak zkratkovitosti. K zamyšlení a emocionálnímu zážitku mě vybídla jiná dramata podobného ražení – třeba rakouský Michael. 75% (09.01.2016)

Mám ráda pomalé filmy, v nichž je postupně budována precizní atmosféra. Tento film je natolik pomalý, že ho atmosféra během prvních déseti minut předběhla a už se víckrát nepodařilo ty dva dát dohromady. A tak snímek zůstal jen sterilním vyprvávěním zvláštního příběhu. Bohužel je snímek až tak pomalý, že si ani nepovšimnul, že se k němu blíží chirurgové a chtějí ho vykastrovat. Lékaři zvítězili a zákrok zdárně dokončili. (26.07.2019)

Unesená a zneužívaná žena a ještě s dítětem je velmi silné a depresivní téma. Líbil se mi fiktivní svět, který Joy Jackovi vytvořila a bylo zajímavé pozorovat, co všechno je pro takové dítě vlastně nové a nebezpečné, když se dostane do reálného světa. že to není dobré pro psychiku unesené ženy je samozřejmě jasné a i když v době únosu si vedla nesmírně silně, venku se sesypala jako domeček z karet. Co mě jedině rušilo celý film, že ten chlapec byl na 5 let hrozně velký, bylo to moc vidět, že je mu 9. (28.01.2016)

Filmu jsem příliš nevěřil, ale velmi mile překvapil. Hutné, emocionální a bezvýchodní Drama s originálním nápadem, excelentními hereckými výkony s Jacoba Tremblaye je budoucí Dicaprio, stačí mrknout na jeho nadějné vyhlídky do budoucna. První hodina je skvělá především v nepředvídatelném odhalování mystéria, druhá už je méně záživnější, přesto psychická stránka s divákem může slušně zamávat. Velmi dobré. 80% (09.01.2016)