The White Disease
Skeleton on Horseback
Režie:
Hugo HaasKamera:
Otto HellerHudba:
Jan BranbergerHrají:
Hugo Haas, Zdeněk Štěpánek, Karla Oličová, Bedřich Karen, Václav Vydra st., Ladislav Boháč, Jaroslav Průcha, Karel Dostal, Rudolf Deyl st., František Smolík (více)Obsahy(1)
Do jakési země, jejíž národ je plamennými projevy diktátora právě úspěšně přesvědčován o své nadřazenosti a oprávněnosti vojenské expanze, se rozšířil bacil silně destruktivní formy malomocenství. Je nazýván morbus Tshengi nebo lidově „bílá nemoc". Jediný, kdo proti němu vyvinul účinný lék, je lékař chudých jménem Galén. Odmítá však tajemství svého medikamentu prozradit, dokud mocní maří lidské životy válkami. (NFA)
(více)Recenze (280)
Obrovský Čapkův humanistický antimilitaristický výkřik před nastupujícím nacismem, platný ovšem ve kterékoliv době, ve vynikající Hassově adaptaci. A po právu vyzdvihováno jako nejlepší Hassova filmová role. Jeho doktor Galén je ztělesněním rozumu a zároveň jím samým. Herecké obsazení je bezchybné, včetně Smolíka a Vydry tu ovšem - spolu s hlavním představitelem a režiérem v jedné osobě - exceluje Zdeněk Štepánek v roli Maršála. Jako fanatický diktátor včetně závěrečného zlomu je herecky naprosto fantastický. A když si uvedomíte, že takové role se zhostil člověk, který sám prošel zvěrstvy Světové války v Rusku a který polomrtvý vyčerpáním spal na hromadách mrtvých těl a který si nesl psychické následky prakticky celý život, tak ta jeho vnitřní hrůza dodává všemu další, mnohem závažnější rozměr. Vynikající po všech formálních stránkách. ()
Utopistické dílko, kterému vévodí Hugo Haas coby mírumilovný Galén, nám ukazuje zhoubu válek a naivní představy míru. I když je z Galéna utvořen mučedník a závěr pro něho není nejlepší, nakonec se jeho úsilí vyplatilo i za tu nejvyšší cenu. Závěr je nádhernou ukázkou neuvěřitelné slaboduchosti davu, což je do dneška stále stejné. ()
Herecky a příběhově silné, film však nezapomíná, že jeho předlohou je divadelní hra. Filmové médium má svou povahou blíže k epice než k dramatu a neinvenční překlopení divadelní hry do filmové podoby plně nefunguje, herci se vyjadřují divadelně a Haas jako režisér nevyužívá výhod filmové řeči (pár výjimek by se našlo, např. match cut při setkání s doktorem Martinem). _________ Film byl protektorátní cenzurou v listopadu 1938 zakázán a sám Hugo Haas byl o několik měsíců později nucen vycestovat ze země. V Paříží, kam se uchýlil, se Bílá nemoc s velkým úspěchem promítala pod názvem Velké rozhodnutí. ()
Bílá nemoc je silná a velice působivá hra a tato filmová adaptace je více než zdařilá. Hugo Haas je naprosto famózní doktor Galén a i ostatní herci jsou perfektní. Film má navíc naprosto úžasnou atmosféru, ale pozměněný konec, což v té době asi bylo nezbytné, ale tenhle detail vlastně vůbec nevadí, protože jinak to předloze plně odpovídá. Kniha je sice lepší, ale i filmová adaptace je zatraceně silná a působivá, navíc v té době to muselo být opravdu něco. Možná to mohlo být tak o deset minut nebo čtvrthodinku kratší, jinak ale nemám co vytknout. Vynikající, nadčasové, působivé a stále velmi aktuální a znepokojivé drama. 100%. ()
Velmi příjemné zpracování veleznámého dramatu... Líbilo se mi to a dá se říci i mě tento film místy pžekvapil - jak hereckými výkony tak svým zpracováním. Jako nejsvětlejší okamžik filmové tvorby v tomto filmu bych vyzvedl Galenuv flashback na vojnu a kamaráda Martina. Do 5 hvězd chybělo více takto špičkové propracovaných scén. ()
Tak vylecite barona.....? To mate tezke.... ()
Nadčasový snímek, který výstižně zobrazuje jaké nebezpečí může přinést válka. V roce 1937 toto protiválečné drama muselo rezonovat celou společností, ještě když si uvědomím, že nebyla podepsána zdrcující Mnichovská dohoda. Varování před nekompromisní vládou silného diktátora, to je hlavní myšlenka, ve které je síla celého filmu. Kdyby jen Čapek tušil, že jeho fikce se stane skutečností. I přes zub času, který se na filmu podepsal se jedná o silný filmový zážitek. Výborný herecký výkon Haase a diktátora Štěpánka. ()
Chápu o co Čapkovi, respektive Haasovi šlo, ovšem svou myšlenku vyjádřili velice neobratně. Mám problém se zápletkou, s postavami i s vykreslením údajně zfanatizované společnosti. Doktor Galén mi ani vzdáleně nepřipadal jako sympatický hrdina a bojovník za mír, ale naopak jako vyděrač a svého druhu terorista. S radostí nechal umírat davy lidí, jen aby dosáhl svého. Stát proti němu nezasáhl. Neuvěznil ho, nezabavil mu lék, ani ho nenutil ke spolupráci. Hlava státu plně respektovala jeho rozhodnutí a metody, přestože s nimi hluboce nesouhlasila. Jestli to má být paralela k Hitlerovi, tak by Čapkovi měla Třetí říše poděkovat, protože takhle krásně se o něm nikdo z jeho protivníků nevyjadřoval. Zamýšleně antagonistická postava mi byla paradoxně nejvíc sympatická. Maršál sice touží po válce, ovšem co se týče morální integrity, splňuje snad všechny ideály. Jestli to má být alegorie na Hitlerovu schopnost uhranout davy, tak se moc nepovedla. Vůdce lidi mámil svými hypnotickými vizemi, ne úctyhodným chováním hodným následování. ()
Copak nám, nám se na to dívá relativně dobře, ale vůbec si nedovovedu představit pocity lidí před "Mnichovem", pro něž měly fanatický diktátor a výkřiky "Ať žije válka!" naprosto reálné obrysy. Na zpracování a hercích je to také znát, proto je celý film tak působivý. ()
Velmi dobrý /povedený/ přepis Čapkova díla. Jako doplněk k četbě je to použitelné. ()
Miluju knihy Karla Čapka. Tohle zpracování ale nežeru(zejm. černobílost postav). ()
Na svou dobu jistě moc pěkný film, ze kterého si musel strejda Adolf vzteky trhat kníra, dnes ale, bohužel, po technické stránce šíleně zastaralý. Jedinými světlými body jsou příběh, herci a myšlenka! ()
Předloha od Čapka se vydařila. Ikdyž film si lajzne spíš filmový gurmán než laická společnost, která by ho označila za nudný. ()
To je těžké... Poslyšte, to je opravdu těžké :) Drama od Karla Čapka jsem četla a byla jsem nadšena, ale tady za naprosté předělání konce jde 1 * bohužel dolů.. A jinak? Inu, co víc chtít od filmu z třicátého sedmého :) 3,5 * ()
Poválečný Krakatit se mi zamlouval sice mnohem víc, ale i toto dílko je téměř bezchybné a Hugo Haas se role doktora Galéna zhostil bez jakýchkoliv rozpaků. Knižní předlohu to sice nepřekonalo (což je prakticky nemožné, Čapek nasadil laťku vysoko), ale ostudu určitě film neudělal. Zajímala by mě reakce samotného Čapka, který rok po premiéře tohoto filmu zemřel. Jediným mínusem tedy možná byl samotný závěr, kde dojde k provolávání míru. Původní knižní verze, která skončila ušlapáním dr. Galéna se mi zdála více realistická a emotivnější. ()
Bílá nemoc bez Bílé nemoci a bez pacientů. Bílá nemoc bez filmařských nápadů, bílá nemoc bez zábavnosti děje. Pár postav spolu postává v místnosti a hodinu a tři čtvrtě mluví o závažných věcech. Nepochybuji o tom, že kvalita Čapkova textu je zachována a to je také jediná devíza tohoto filmu - jeho námět. Mír, válka, morálka, sobeckost, neschopnost empatie a především rodící se nacismus (kde Maršál je zcela očividně Hitlerem a jeho národ Německem), síla propagandy - to všechno tu je, jenomže chybí filmovost, chybí nějaká strhující scéna, chybí dokonce i nemoc ukázaná přímo na pacientovi, což mi připadá ve filmu o Bílé nemoci, lékařích a pacientech téměř absurdní. Je to nudné převedení divadelní hry Karla Čapka na plátno a příliš mě nezaujaly ani herecké výkony. ()
Skvělé herecké obsazení a skvělé zpracování. I když to znám téměř nazapmět, vždycyk na to ráda kouknu. obdivuji vždy vytrvalost doktora Galéna s jakou léčí své chudé. A nikdy nechápu maršála a pak ani ty zfanatizované lidi. Nakonec mu tu nemoc přeju, dobře mu tak!!! ()
Protivojnová tematika Karlovi Čapkovi išla na výbornú a námet s množstvom večných myšlienok je to najsilnejšie na tomto filme. Prevedenie do filmu je na svoju dobu dobré, ale dnes ma to už miestami dokázalo nudiť, no oceňujem, že neboli potrebné žiadne explicitné zábery na chorobu alebo zabíjanie, všetko zostáva na divákovej fantázii. Všetky hlavné postavy okrem jednej sú karikatúrami na mnohé spoločenské neduhy a nájdu sa tam nielen šialení vojnoví vodcovia, ale aj doktori, úradníci a rôzni kariérni šplhúni, ktorí neváhajú ísť aj cez mŕtvoly. Proti chorobe sa bujuje prostriedkami proti smradu a velebia sa bojové plyny, bomby a tanky, takže v závere si o to všetci koledovali. –––– Zatím je naše věda bezmocná. Napište, prosím, do novin, aby se lidé při prvních příznacích s důverou obrátili na svého lékaře. –––– My jsme tu válku nechtěli, ale my ji vyhrajeme. ()
Je to nesmírně silný film, který se obírá základním momentem zla, jeho původem i projevy, které je šílené ve všech svých formách.Pan Čapek pojmenoval zlo naprosto přesně.Film je romantický, nicméně stojí na stejné úrovni jako Orwelovo dílo.Jistě víte, nač narážím.Film líčí surovou totalitu, která nutně produkuje zlo.Jsou uvedeny také obraty hrdinů v mezních situacích, debaty dra Galéna s maršálem, onemocnění maršála......A zfanatizovaný, takto ve všech svých projevech odporný dav, kde se stírá individualita a hlavní slovo má ten, kdo má nejsilnější hlas.A v tomhle bahnu se objevuje také obyčejná lidská blbost, která se spolupodílí na všeobecném šílení a zlu.Nicméně závěr dává naději....,co nám taky zbývá.Pan Čapek měl ve všem pravdu...... ()
Kamera: Otto Heller... tohle mi vyrazilo dech. Stare ceske komedie mam velice rad, ale tohle je vazne tema, ktere napsal Karel Capek velice vytecne a kdyz se dostalo do rukou Hugo Haasovi, ktery nejen ze hral hlavni roli doktora Gallena a reziroval, ale i napsal scenar, vzniklo neuveritelne silne dilo, ktere nema v nasi kinematografii obdoby. Na svou dobu se muze smele radit ke vsem tzv. klasikam z te doby. ()