One Punch Man

Nejhorší na tom je, že ono to ze začátku vážně vypadalo dokonale. Zajímavá hlavní postava, bezva vtipy, dobré boje s výjimečnou kresbou a úžasná vedlejší postava. Jenže tohle všechno ukázali na začátku a hned po druhém díle to začali pěkně flákat. Místo toho, aby se kvalita zlepšovala, tak se zhoršovala, což je škoda. (27.12.2015)

Tak tu máme jedno z nejlepších anime roku 2015. Originální a zajímavé postavy v čele s hlavním hrdinou Saitamou, parádní humor, skvěle zvolený voicecasting a nesmím zapomenout na skvělý rytmický soundtrack. Dohromady tvoří úžasnou parodii na všemožné superhrdiny a pomáhá tomu i styl animace odkazující na anime z 80s. Doporučuji každému fandovi superhrdinů. 85% (28.01.2016)

Místy zábavné, místy neskutečně nudné, místy vyhrocené... Hlavní hrdina je skvělý ve své naivnosti. Bohužel však většina dílů vzhledem ke konceptu trpí prázdnotou. Co se příběhu týče, tak ten je prakticky neexistující, tady jde hlavně o to, se kterou příšerou se hlavní hrdina (už jsem zapomněl jeho jméno) utká, aby jí jednou ranou vyrazil mozek z lebky. 2. sérii jsem protrpěl, pohybuje se na hranici jedné hvězdy. Hrůza. (06.03.2019)

Chytrá hra (nejen) s pravidly šónenů. One-Punch Man vytváří dvě hrdinské pozice, v té první je unavený protagonista Saitama, který marně hledá vhodného soupeře, protože každého porazí jednou ranou. Není tak tím, kdo by žánrová pravidla následoval, ale naopak z nich vystupuje a ironicky je glosuje. A kyborg Genos zase poskytuje prostor k tomu pravému šónenovskému vývoji, takže tradiční divák rozhodně neostrouhá. Ale kromě toho, že jde o poměrně vtipnou parodii (zesměšní se Rocky 4, Dragon Ball, ale i Kamen Rider) s takřka geniálním pointováním gagů, vede OPM dialog i s obecnějšími schématy japonské populární kultury. V průběhu se tak objeví maniakální vědci a jejich výtvory, genetičtí mutanti, národy podzemních monster, cukamotovsky deformovaná těla, války gangů nebo nindžové. A každý z těchto rámců je na jedné straně naplněn – diváci dostanou plnohodnotné souboje a dozví se víc o původu nepřátel –, ale také zesměšněn z pozice znuděného a nezničitelného hrdiny. K téhle obecnosti nás vede i samotný seriál tím, jak pojmenovává součásti fikčního světa. Města se prostě jmenují Město-A či Město-Z, útoky třeba "obyčejná pěst" a nepřátelé podle toho, jaké zvíře připomínají. Saitamu atakuje Komáří žena, Žabí muž nebo Král džungle. // Spíš než k banální šónen parodii má One-Punch Man blíž k tomu, jak nakládá Hitoši Macumoto s kaiju eiga v Big Man Japan. (07.03.2019)

Stejnou službu, jakou klasickým rvačkám prokazuje wrestling, prokazuje OPM klasickým shonen titulům. A ani k wrestlingu to nemá tolik daleko - hrdinové, padouši, persóny, signature moves. Jinak je tu všechno jako všude jinde. Jediná věc, kterou tento seriál tak může nabídnout oproti konkurenci, kromě osobitě nakreslených bojových scén, je poměrně originální nápad, kdy hlavní hrdina ustavičně neřeší zda-li je dostatečně silný vůči protivníkům či zda-li má více trénovat a jak ani se nikdy nedostane do vyložených problémů. I osobností je pro mě Saitama nejsympatičtější, proto kdykoliv nějaký jiný hrdina nebo záporák měl svých 15 minut slávy, trpce jsem vyhlížel, kdy se objeví můj oblíbený plešatý hrdina. (03.10.2017)