Bohéma
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, Jan Hájek, David Novotný, Pavel Batěk, Petr Stach, Rostislav Novák ml. (více)Obsahy(1)
Heydrich (P. Marek) ve svém tajném nástupním projevu svým soukmenovcům přednesl, jak si to s Čechy dále představuje. Středoevropský prostor je podle něj potřeba od Čechů vyčistit a ty, které nepůjde ani přesídlit ani převychovat, je třeba zlikvidovat. Treuhänder Českého filmového ústředí, Willy Söhnel (J. Hájek), sudetský Němec a milenec herečky Lili Krallové (J. Bárdos, fiktivní postava Bohémy), byl projevu přítomen a s fanatickým hajlováním se s jeho myšlenkami plně ztotožnil. Po válce se mu pak podařilo prodat všechno, co udělal v rámci své funkce pro český film, a bez trestu zmizet z republiky. Sevření nacistické drtičky vrcholí. Filmová bohéma ale žije naplno, byť s vědomím, že se žádný z nich nemusí dožít rána. Buď se zapojují do odboje, jako třeba Štěpánek (M. Dlouhý) nebo Arnošt (M. Balcar), nebo navazují překotné milostné vztahy. Zásadní postavou je Miloš Havel (J. Plesl), předválečný filmový magnát, který podepsal příslovečnou smlouvu s ďáblem, když prodal své ateliéry Němcům. Na oplátku se ale mohou, dokonce se státní subvencí, natáčet české filmy. Herci a zaměstnanci Barrandova mají práci a kina praskají ve švech, i když všechny české filmy „zdobí" potupné německé titulky. Miloš Havel žije na hraně, musí se stýkat s Němci, ale zároveň poskytuje záchrannou síť mnoha potřebným. Na jedné straně se pořádají opulentní večírky, na straně druhé, za zdmi ateliérů, teče krev. Plakáty se jmény popravených za schvalování atentátu na Heydricha visí všude. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Když si přečtu tady nahoře ten obsah, tak mi přijde daleko barvitější než to, co jsem viděla na obrazovce. Ta doba přece nebyla černobílá, ale barevná - pořád mi tu chybí vykreslení atmosféry. I když se tu odehrávají dramatické věci, celé je to cizí a sterilní, takže je mi to v zásadě jedno a nemám na tom žádnou citovou účast. Vypadá to, jako by celý náš filmový průmysl měl jen čtyři herce. Nikomu nefandím, k žádné postavě si tu nemohu vytvořit vztah. Přitom postava Arnošta Žáka přímo vybízí k tomu, aby nás provázela tímto složitým obdobím... Přijde mi, že pan Sedláček chyběl, když ve škole probírali kompozici. ()
Pavelka se neposral - to se mi líbilo. Brýle pobavily. Rašilov tady prostě umí. Paralela film a život byla hezká. Strach byl všude (ne Jirka, ne). Vtip s jeptiškou pobavil. To auto bylo hezký. „Ne každý, kdo zpívá árie je nutně Árijec." Instalace odposlechu … ahá! Tak takhle se to dělá(!) Ne, nemoh bejt klid - za gestapa ne. A za komára taky ne. Dlouhý Caesar byl uvěřitelnej. Vokolek v podání Jana Novotného byl zas bezchybnej. K jídlu koňak - v tomto případě se nedivìm. Za udání se tehdy bohužel platila nejvyšší daň. ()
Mám prostě problém s tím, když se do celkem nedávné doby k reálnému ději přidávají fiktivní osoby a skutečným osobám se přiřazují činy, které nevykonaly. Pí Brdečková v rozhovoru uvedla, že se jedná o "televizní román" a diváci si alespoň při pochybnostech dohledají fakta... Takže u Nových nedošlo při porodu k tragédii? Dle info na netu měli "adoptovanou" dceru od roku 1937. A co další? Nevěra s Juldou a odboj u Štěpánků? Úlysný patolízal Marvan? Havel českým Schindlerem? Je to pravda nebo "umělecká fikce"? Celkem chápu příbuzné, že se v mnoha případech ozývají a protestují... I mně se nelíbí, když se pomocí takovýchto "děl" ovlivňuje názor veřejnosti na osobnosti nedávné minulosti. ()
Pro mě zatím nejlepší díl, i když to nějak pořád není ono. ()
Hlavní problém je, že Brdečková neumí psát. A neumí si zjistit o protektorátu, událostech a hlavně uvažování lidí v té době fakta. Jinak by dialogy a vlastně i jednotlivé situace musely vypadat úplně jinak, ne tak naprosto nevěrohodně. ()