Rose Tinted Dreams
Režie:
Dušan HanákScénář:
Dušan DušekKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Petr HapkaHrají:
Juraj Nvota, Iva Bittová, Josef Hlinomaz, Marie Motlová, Hana Slivková, Sally Sellingová, Marián Labuda st., Milan Kiš, Václav Babka, Míla Beran, Naďa Hejná (více)Obsahy(1)
Iva Bittová a Juraj Nvota v poetické parafrázi Romea a Julie na slovenské vesnici sedmdesátých let... Dušan Hanák je jednou z nejvýraznějších slovenských režisérských osobností vůbec. Svým originálním obrazovým rukopisem, v dokumentaristice vytříbeným smyslem pro poezii „všední“ reality a schopností vést herce i neherce k přirozenému projevu, a hlavně neústupností k jakýmkoliv kompromisům, které by narušily suverénní uměleckou celistvost díla, připomíná českého režiséra Františka Vláčila. S odstupem času – více než dvacet let – vynikají na Hanákově filmu především rysy integrity umělecké osobnosti, v normalizační době sedmdesátých let však znamenaly ostrůvky suverénní osobnostní tvorby v rybníce ideologicky zakalených „tvůrčích“ počinů... Ružové sny jsou směšnosmutným poetickým vyprávěním o lásce mladého pošťáka Jakuba ke krásné cikánce. Vesnice je malá, všichni se tu znají a Jakub jako by byl samozřejmou součástí života každé rodiny. Jolana žije na okraji, v cikánské kolonii, uprostřed své velké rodiny, denně obklopená spoustou malých děcek a rodinných povinností. Lásce se ale poručit nedá, a to ani – jak se ten starý veronský příběh Romea a Julie stále vrací – když je „zakázaná“. Křehký příběh o vzájemném citu těchto dvou velkých „dětí“ se pohybuje mezi skutečností a snem, ve kterém se čas od času zdá všechno snazší… Pro hlavní role tehdy Dušan Hanák objevil mladého Juraje Nvotu (osobitý herec, dnes režisér vynikajícího bratislavského divadla Astorka Korzo 90) a tehdy mladinkou brněnskou studentku herectví Ivu Bittovou. (Česká televize)
(více)Recenze (98)
Láska, léto, atmosféra. Krása. ()
Růžové sny jsou malý orbis pictus: Hanák jimi syntetizuje různé společenské i individuální životní formy – s důrazem na mnohotvárnost ideálů, (zlo)zvyků i předsudků, které usměrňují mezilidské vztahy i poměr člověka k jeho životnímu prostoru. Úsporné obrazy se v plynulém, neupovídaném vyprávění, protkaném nenahodilými analogiemi (jež upamatovávají na plně nepostihnutelné correspondances, tajemnou stavebnost skutečnosti), přirozeně druží, svědčíce současně o všem – o životě, místech a snech, o pocitech, práci i láskách, o lidech, zvířatech a věcech – , a uvádějí tak do jednoho nerozdělitelného světa, jehož drolivost je jen zdáním, vyvolaným vlastní labilitou jeho obyvatel – herců i diváků. ()
Hanák natočil asi divácky najvďačnejší film. Film ktorý sa zaoberá, nazvime to takou rasistickou tématikou. Hľadám pre to aj lepšie pomenovanie ale nejde to. Neznášanlivosť gadžov(biely) a rómov(Slováci farby kofoli) je tu prezentovaná rovnakým spôsobom ako v Shakespearovej hre Rómeo a júlia. Lenže namiesto tragického konca na hrdinov čaká dospelosť. Nvota ako poštár Jakub prezentuje čudáckeho chalana, ktorého každý pozná, ktorému odstávajú uši a do ktorého sa zamilovala rómka Jolanka. Ich vzájomný vzťah, vyhrážanie sa rodinou toho druhého tomu druhému sú len malé prekážky ktoré na rozvíjajúcu sa lásku čakajú. Jakub kašle na svet a Jolanka tiež. A tak odídu spolu, preč od rodiny a pokúšajú sa žiť normálny život, lenže ružové sny videné cez ružové okuliare nemajú takú dlhotrvácnosť a nakoniec sa rozídu. Príbeh je obohatený o vedľajšie postavičky, ktoré sú vtipné, každá má svoje miesto či už na dedine alebo v príbehu - pán ktorému manželka nevarí a on tak rád je že na protest vylezie na strom aj z jedlom hovorí sama za seba. Iva bittová v úlohe Jolanky je krásna, vyplašená, utešená a hlavne uveriteľná a tak isto aj Jakub Juraja Nvotu - ktorý prechádza udalosťami a vysporiadáva sa zo životom po svojom. Hanák a Dušek si dali záležať na tvorbe scenára a je to vidieť, každá postava je premyslená a každá ako keby skutočná, okorenená o tú dedinskú a ľudskú vtipnosť ktorá vám zaručene vylúdi úsmev na tvári, lebo také niečo sa deje možno aj u vás na dedine. veľmi pekný film, ktorého zážitok je aj umocnení krátkou stopážou. ()
OČI Ivy Bittovej + UŠI Juraja Nvotu = DOKONALOSŤ sama. Nostalgia, ľahkosť. Krásny, čistý FILM. P.S. A to nemám rád holuby ! P.P.S.S.S.S.S. EdaS to napíSal vlastne celé za mňa ( resp.pre mňa ).. ()
Možno zakázaná láska, možno nie. Uhol pohľadu je uhol pohľadu. ()
Růžová pírka v havraních vlasech. Růžová ve slunci, rudnoucí za noci. Havraní romance. Romance-taškařice jedné temné holubice. ()
Jak to dopadne, když se mladý nesmělý pošťák a krásná cikánka do sebe zamilují Cikáni jsou přeci jen jiná mentalita... S krásnou Ivou Bittovou a ušatým, roztomilým Jurajem Nvotou se zasněte do jejich růžového snu. Myslím, že nebudete litovat. ()
Nádherný poetický snímek o pohnuté lásce mladé cikánky v dokonalém podání Bittové a pošťáckého ucha ztvárněného ještě nehereckým Nvotou využívá i nápaditých obrazových metafor k zaznemenání životního míjení dvou jinak zcela souznících milenců. Navíc plejáda vesnických figurek a až absurdních scén jakou je vana na stromě vytvářejí malý svět sám o sobě, jenž působí uprostřed normalizační degradace filmového jazyka a hlubších námětů jako zjevení. ()
Roztomilý Juraj Nvota (ty uši jsou nezapomenutelné), krásné a milé prostředí vesnice 70. let, důkaz, že láska kvete v každém věku. Jen škoda hlasu Josefa Hlinomaze, neměli ho dabovat. ()
...the hell did I just see? To, čo zhruba tri štvrtiny filmu bolo dejovým oblúkom síce nevybaveným, ale predsa dobre fungujúcim sledom epizódok zo vzťahu mladého poštára (veľmi slabo hrajúci Juraj Nvota) a cigánky (chrumkavá Iva Bittová), sa v záverečnej polhodine doslova zo sekundy na sekundu zmenilo na totálne mimózne WTF, kde skoky v čase a priestore (ktoré predtým pôsobili ako príjemný autorský zámer) prestali dávať akýkoľvek zmysel a kde vôbec celý film začal pôsobiť, akoby režisér ku koncu natáčania dostal do daru nejaký špičkový fet z Ameriky. ()
Pekný príbeh o náhlom letnom vzplanutí zakázanej lásky dvoch mladých ľudí z odlišného sociálneho prostredia. Ružové sny sú hravo a príjemne natočeným filmom o mladom páre v podaní nepresvedčivého Nvotu a očarujúcej Bittovej, ale aj množstva podivuhodných dedinských figúrok, ktoré ešte viac umocňujú celkovú epizodickosť snímky. Škoda, že sa ten milý a svojim spôsobom veľmi trpko poetický film asi po trištvrte hodine zvrtne na sled halucinogénnych haluzí a zmysel nedávajúcich scén s nulovou dejovou súvislosťou, ktorými je vyplnený bezmála dokonca. Tým príjemný zážitok končí. Na druhej strane je obdivuhodné, že v slovenskom filme zo sedemdesiatych rokov, navyše s takýmto námetom, niet štipky komunistickej propagandy. (6/10) ()
Poetické sbližování a vzdalování dvou odlišných duší na pomezí reality a snu. Rozpoznatelný rukopis režiséra Dušana Hanáka, pozitivní až idylická nálada celého snímku, vynikající civilní herectví dvou okouzlujících hlavních hrdinů, skvělé písně a hudba z pera Petra Hapky. Co si přát víc? Snad jen, aby se jednou, až budeme minority všeho druhu chápat jako neoddělitelnou součást naší společnosti a ne jako její přítěž či nucené zlo, mohlo stát téma tohoto filmu anachronismem. A stejně tak jako Jolanka v závěrečném snovém obrazu odpoutává Jakubovo uvězněné srdce (což je mimochodem jedna z nejhezčích metafor, kterou jsem v našich filmech viděl), abychom se od těchto myšlenkových stereotypů odpoutali i my. Snad jednou... ()
Poetika se filmu nedá upřít, hlavně díky snům hlavního hrdiny, kterého bezprostředně a přirozeně ztvárnil tehdy začínající Juraj Nvota. Cigánku, do které se zamiluje zahrála taktéž začínající Iva Bittová. Vadilo mě předabování českých herců Josefa Hlinomaze a Marie Motlové, když jejich pravý hlas znáte, těžko si na to zvyknete. Naopak Václav Babka a Libuše Havelková mluvili plynně po slovensky. Když spustili cikáni mezi sebou tu svoji hatmatilku, slovu jsem nerozuměl, ale asi to byl režisérův záměr. Růžové sny se zcela vymykají normalizační tvorbě sedmdesátých let, snímek mě ale upřímně moc nezasáhl. ()
Lyrická cikánská romance. 1) Zobrazení vztahu k cikánům na vesnici je reálné, ale není kruté ani rasistické._____ 2 Půvabný 22letý Juraj Nvota (pošťák Jakub) časem přešel od herectví k režii divadelní i filmové. Půvabná 18letá Iva Bittová (Jolana) se později proslavila zejména jako zpěvačka a houslistka. Pro oba byly Růžové sny hereckým debutem. 3) Kromě příjemného zážitku jsem se i něco dozvěděl: Žena nie je zlý vynález. ()
Velice krásný, první půlka je úžasnej zážitek, druhá má lehce klesající tendenci, což je možná i díky samotnýmu příběhu, kterej začne prozaičtět a všednět, myslím tím životy hlavních postav. Ale přece jen chvilkama jakoby haproval scénář, kterej je sice vychvalovanej, ale mě tam chyběly takový ty silný momenty, na který to ze začátku vypadalo. Ale stejně, moc mě to potěšilo. ()
..... ani kedysi - ani teraz to nebolo terno.....táto antirasistická romanca slovenskýh milencov z "Veróny" bola ...no nezaujímavá ...... ()
Pribeh o dedinskom postarovi, ktory sa zamiluje do Ciganky........ za normalizacie veru vznikali aj kvalitnejsie filmy, namatkovo Svako Ragan, Jachyme ...... 60 % ()
Věřím, že si to své fanoušky najde a ani se tomu nedivím. Je to poetické, krásně natočené, s příjemnou a vhodně vybranou hudbou a taky je to slušně zahrané. Má to jednoduchý romantický příběh, ale své kouzlo má a do té poetické atmosféry skvěle pasuje. Líbily se mi i ty snové scény. A taky jsem rád za to, že navzdory námětu to není jednostranné a ani jedna skupina zde není za tu vyloženě špatnou nebo vyloženě dobrou. Asi by si to ode mě zasloužilo větší hodnocení, ale ať se snažím sebevíc, nenapadá mě důvod, za co přesně ho dát. Je to příjemné a líbilo se mi to, ale místy mi to přišlo zbytečně vleklé a zas tak moc se mi to nelíbilo, abych kvůli tomu zvedal hodnocení. Navíc podruhé už to vidět nemusím. Ale rozhodně to má něco do sebe a třeba časem zvednu hodnocení, až se mi to rozleží v hlavě. Lepší 3* ()
Tohle jsme viděl několikrát a velice mě to zaujalo. Iva Bittová je tady velice mladá a krásná cikánka ,do které se zamiluje mladý pošták Jakub ,jenže cikáni jejich vztahu nepřejí. Nakonec se ocitne až ve vězení ... Zajímavá sonda do života několika různých komunit. ()
Co ve mne zanechal tento prostý film, bych řekla slovy básníka:" Svět štěstí nedává, pokoj a klid však ano. A o tom údělu toužebně sním už dávno. Chci mít kout, kde lze pracovat a něžně, čistě žít". Něžný, čistý vánek v českých filmových vodách. ()