His Girl Friday
His Girl Friday
Režie:
Howard HawksKamera:
Joseph WalkerHrají:
Cary Grant, Rosalind Russell, Ralph Bellamy, Gene Lockhart, Porter Hall, Ernest Truex, Clarence Kolb, Roscoe Karns, Frank Jenks, Regis Toomey, Cliff Edwards (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Konverzační komedie z novinářského prostředí je i na dnešní dobu dost jadrná. Klasický souboj pohlaví v hektickém odpoledni, ve kterém se bojuje o článek i o manželství. Cary Grant jako zkušený šéfredaktor tlačí na svoji bývalou ženu, která má za pár hodin opustit město a další den se znovu provdat (za hodného troubu, jak jinak), aby mu napsala článek o ostře sledované kauze trestu smrti pro neznámého chudáka. (Ferguson)
(více)Recenze (141)
Po pomalejším rozjezdu následuje zběsilý závěr, film je dobře vygradovaný. Nejvíce mě na něm bavily nekorektní a cynické narážky na dobový tisk, soudnictví a společnost vůbec, které byly občas tak ostré, až skoro nebyly vtipné. Vlastně to je to, co bych filmu vytkl - ačkoli komedie, moc se u něj nezasmějete. ,,Na titulní straně" sice neznám, ale zato znám skoro všechny ostatní filmy Billyho Wildera a právě jeho jsem chtěl dát za příklad toho, že se dá dělat konverzační komedie, která je cynická, svižná a zároveň tak neskutečně vtipná, že smíchy padáte ze židle (např. jeho Raz, dva, tři). U Jeho dívky Pátek se spíš jen sem tam pousmějete. ()
Těžká zkouška divákovy pozornosti - žádná levná oddechovka na večer, tady nelze usnout nebo se nudit - a jeden z nejrychlejších filmů (možná vůbec nejrychlejší), co jsem kdy viděla. Dialogy a hlavně vtipy létají takovou rychlostí, že se ani nestihnete dosmát, a už je tu další vtip, a do toho se ještě v záběru pořád někdo přemisťuje sem a tam. Nebo jen na vteřinu uhnete pohledem, a musíte přetáčet zpátky, abyste viděli a slyšeli všechno, protože všechno je důležité pro děj. Zvláštní je, že i přes tu rychlost mi nepřipadalo, že ten film má jenom hodinu a půl, subjektivně to na ty dvě hodinky bylo určitě. A ty byly skvělé. 9/10 ()
Svižná komedie plná dialogů, zmatků a vášně. Romantiky tam bylo za nehet a ačkoliv fandím sebevědomým ženám, tady mi chování hlavní hrdinky přišlo trochu nelogické. ()
Tenhle typ hollywoodských komedií mě nikdy nebral. Celé je to strašně škrobené a ukecané, dějové zvraty nemají žádnou logiku a film tak jaksi postrádá určité tempo, gradaci. Nalézám taky čím dál tím více shodných rysů u Granta a George Clooneyho - reprezentují stejný typ hrdinů, jsou si podobni vzhledem i manýrou ... Především ale mají zvláštní, chlapecký smysl pro humor na hranici trapnosti, což dodává fajnovou příchuť dramatickým rolím, v případě komediálních taškařic ale znamená naprostou katastrofu. Standardní produkce, pár vtipných hlášek, neurazilo, nenadchlo. ()
Skvělá střelba slov, která je místy neuvěřitelná. Cary Grant je opět úchvatný jako vždy, ale Rosalind Russell je mu naprosto rovnocennou soupeřkou i spoluhráčkou. Do toho navíc ještě sledujete příběh, který má hlavu a patu a nejde vlastně vůbec jen o tu romanci mezi nimi. Výborně fungující kousek, který mě svou výřečností zarazil. Tady si scénáristé dali, ale hlavně herci ukazují, jak přirozená může být taková hra dialogů. ()
10/10 Cary je NEUVERITELNY mazak a tato komedie je absolutne skwela! Rosalinda neni tez spatna, ale Cary je jenom jeden... Hlaska za hlaskou, paradni scenar ()
Snad nikde jinde jsem neviděl tak bleskové slovní přestřelky jako právě zde. Tandem Grant-Russellová se v této slovní válce doslova vyžívá a přispívají tak ke svižnosti filmu. Výše zmíněné báječně funguje zejména v první, ale i v poslední třetině filmu. Bohužel je tu ještě kapitola prostřední, která za těmi zmíněnými o něco zaostává (Grantova postava se na chvilku vytrácí). Sice jsem čekal o ždibec víc, ale i tak se vyplatí vidět. 8/10 ()
Tak tato ztřeštěná taškařice mě tedy nijak nenadchla, spíše naopak mě celý ten děj připadal jen velmi málo uvěřitelný a až příliš crazy. Bylo toho prostě až moc. 45%. ()
Na tenhle film jsem se těšila, protože má na první pohled vše, co mám ráda. Vše navíc umocňovalo novinářské prostředí. Jenže přišlo vystřízlivění a zklamání. Na mého oblíbeného Caryho Granta se stále dívá hezky, strhává na sebe pozornost a film prakticky táhne. Mám ráda filmy postavené na dialozích, ale tohle bylo už moc. Boj mužů a žen v rámci pracovního procesu byl zajímavý, ovšem snímek jako celek mi nepřinesl to, co jsem si představovala. Pár skvělých hlášek, tnoucích do živého, chatrný příběh bohužel nezachrání. ()
Komedie je to výborná, Cary Grant tady hraje tak uvolněně a přirozeně, že z něj divák /(nebo aspoň já) nespustí oči a v některých chvílích se mi zdálo, že se směje tak nějak mimo scénář. Ale ke konci bylo té zběsilé režie a dialogů jeden přes druhý trochu moc. ()
Kdyby se uspořádala soutěž o nejukecanější film historie, tento Hawksův užvaněný screwball by se určitě umístil na předních pozicích. Cary Grant po celou dobu řeční, Rosalind Russell řeční a ostatní postavy jim v tom zdatně sekundují. Až se v tom člověk občas ztrácí, což je škoda, protože hektické prostředí novinařiny skrývá netušené krásy. Prozatím 70% ()
Dost ukecana a nudna konzervacka, kulisy su len priemerne a par zaberov az priserne dlhych. V strede potom nastupi priserna nuda a okrem kecov sa nic nedeje : 40 % ()
Je to příjemně svižná komedie. I když mému vkusu je bližší Wilderova pozdější adaptace. Hlavní a velmi účinnou zbraní této komedie jsou slova. Vrhaná do vichru emocí, života, ambicí a tužeb. Příliv slov, který se převalí přes každý vlnolam. Střely slov, které provrtávají stěny odporu. Hurikán slov, který rozmetává zdánlivý poklid a cíle všem navzdory. Slova jedny rozděluje, ty druhé spojuje. A všechny zúčastněné propojuje v bizarní honbě za senzací, za úspěchem, za uznáním i za osobním štěstím. Tomu všemu vládne všehoschopný a ctižádostivý šéfredaktor Walter Burns (zajímavý Cary Grant), který jde nevybíravě za každým ze svých cílů. A jeho bývalá manželka Hildy Johnson (příjemná Rosalind Russell), cynická, vzpouzející se a neméně ctižádostivá. Z dalších rolí: Hildin usedlý snoubenec Bruce Baldwin (Ralph Bellamy), nepříliš schopný šerif Peter B. "Pinky" Hartwell (Gene Lockhart), bezcharakterní starosta (Clarence Kolb), zlodějíček a Burnsův vykonavatel přání Louis 'Diamond Louie 'Palutso (Abner Biberman), Burnsův nenahraditelný spolupracovník a editor Duffy (Frank Orth), zmatkující bývalý účetní bez práce Earl Williams (John Qualen), Earlova zastánkyně s anticky tragickým osudem Mollie Malloy (Helen Mack), Bruceova hysterická matka (Alma Kruger), prosťáček a neúnavný doručovatel guvernérského rozkazu Joe Pettibone (Billy Gilbert) a svědomitý soudní posuzovatel a lékař Egelhoffer (Edwin Maxwell). Výsledkem je svižná, veselá i lehce cynická podívaná, kde nechybí akce, vtipný nadhled, romantická zápletka i šťastně očekávaný konec. ()
Veselá komedie to sice byla, ale přece jenom je to už skoro osmdesát let staré, tudíž je většina fórů docela zastaralá a prostě mi to přijde vtipné jenom z toho popudu, že tenkrát to asi bylo vtipné hodně. I děj je takový průměrný, takže je z toho takový milý film, který se ale z hlavy vypaří okamžitě po zhlédnutí. 60% ()
Tak to je fakt zlo. Je to prehnane ukecane a prakticky vubec vtipne... jak se mi libil Arsenic and old Lace, tak tohle se mi nelibilo skoro vubec. Je to takov silene premoudreny a dobre sceny, kdy jsem se fakt pobavil, bych spocital na prstech jedne ruky. Navic mi cely ten pribeh prisel desne nepravdepodobny... Nemluve o tom, ze jsem vubec nepochopil, proc se to takhle jmenuje :-) ()
Vynikajúci herci hláškujú ostošesť a celé je to ohromná a skvelo napísaná zábava, ale posledných 10-15 minút mi pripadalo už trošičku prehnaných a samotné ukončenie filmu divné, nelogické, trochu zvrátené a absolútne nereálne. Ale pobavilo ma. A o tom predsa komédie sú, či nie? ()
Genialny Cary Grant v adaptacii divadelnej hry, ktorej sa o viac nez tridsat rokov podla mojho nazoru este lepsie zhostil Billy Wilder. Hawksova verzia je vsak taktiez velmi vydarena, jednak svojim vtipom, ale najme vdaka Cary Grantovi, ktory je neskutocny. 4,5/5* ()
Nemůžu si pomoci s tím, že tato komedie byla spíše psána na tělo dvojici Matthau - Lemmon, kteří ústřední dvojku ztvárnili v remaku Billyho Wildera. Ti dva mi sem sedí víc možná i proto, že mě v tomto díle mnohem více zajímá zápletka okolo tiskovin než vztahové rozbroje mezi bývalými manžely (to je pochopitelně ve Wilderově filmu pozměněno, jelikož Walter s Jackem by asi v takové pozici nemohli být, aniž by se jednalo o částečnou dobovou provokaci). Cary Grant a Rosalind Russell ale i přes mé nepatrné skřípání zubů vytvořili vynikající oponenty, natolik dobré, že jsem se po dobu stopáže vlastně nerozhodl, kdo mi je sympatičtější. Opticky sice vyniká něžnější část souboru, ale to je dle mě dáno i tím, že Grant zde není natolik prostorově výrazný jako v jiných svých filmech - particiálně to považuji i za kámen úrazu, jelikož je i přesto vtipnější, byť nezastírám, že tahle role je trochu odlišnější, než jsem od Caryho zvyklý (šéfovská pozice mi k němu nejde dohromady, k výše zmíněnému Walterovi Matthau už ano). Nejvíce si lámu hlavu nad závěrem filmu, jelikož úplně mění pohled na sledování předchozích 88 minut - je pravda, že třeba u Philadelphia Story byl podobný, ale tam jednalo o očekávaný zvrat, jen trochu jinak vygradovaný. Tyto mírné nesrovnalosti ale výrazně nedegradují celek jako takový a bude mě jistě zajímat, jak tato příjemná komedie z novinářského prostředí obstojí již se zmíněným remakem. ()
Hawks přenésl na plátno klasickou konverzačku, která dokázala skloubit americkou ódu na demokracii s vtipně cynickými postavami, které se v neskutečné rychlém tempu podvádí (v originále "double-crossing" ). Piráti z Karibiku jim nesahají ani po kolena. A tak Grant dokáže dostat stupidního nápadníka jeho bývalé ženy několikrát do vězení, jeho matku nařídí vynést z press-roomu, aby se svou bývalou (a budoucí) ženou MIMOCHODEM zachránil nevinně odsouzeného a usvědčil starostu z úplatku. Vždyť pod tím cynickým výrazem se skrývá pravý Američan! Některé vtipy se drží v obměnách dodnes (Přísahám na hrob své matky! - Ale tvoje matka je pořád naživu!), ale vždy mě dostává závěr - žádný vášnivý polibek, žádný desetiminutový sentimentální patetický projev o amerických hodnotách - je prostě jasné, že mít líbánky u Niagarských vodopádů byl jen hloupý nápad. ()
Na tenhle film, myslím, nejlíp sedí označení "uřvaný". Od začátku do konce se neustále někdo přeřvává, Cary Grant je se svým prodlužováním posledního slova každé věty nejen nepřirozený, ale i otravný a nesnesitelný, a ostatní postavy nejsou o moc lepší. Jediné, co si z tohohle filmu odnáším, je bolest hlavy a údiv nad tak vysokým hodnocením. ()