His Girl Friday
His Girl Friday
Režie:
Howard HawksKamera:
Joseph WalkerHrají:
Cary Grant, Rosalind Russell, Ralph Bellamy, Gene Lockhart, Porter Hall, Ernest Truex, Clarence Kolb, Roscoe Karns, Frank Jenks, Regis Toomey, Cliff Edwards (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Konverzační komedie z novinářského prostředí je i na dnešní dobu dost jadrná. Klasický souboj pohlaví v hektickém odpoledni, ve kterém se bojuje o článek i o manželství. Cary Grant jako zkušený šéfredaktor tlačí na svoji bývalou ženu, která má za pár hodin opustit město a další den se znovu provdat (za hodného troubu, jak jinak), aby mu napsala článek o ostře sledované kauze trestu smrti pro neznámého chudáka. (Ferguson)
(více)Recenze (141)
"A jak vypadá?" - "Asi jako ten herec Ralph Bellamy." ()
Z minisouboje dvou brilantních screwball komedií Caryho Granta z roku 1940 (tou druhou je Philadelpfia story) mi vychází Jeho dívka Pátek jako vítěz, i když je o poznání méně slavná. Postrádá sice nezapomenutelně opilého Jamese Stewarta, na druhou stranu má o dvě třídy rychlejší tempo, kdy opravdu nemáte čas si oddechnout a připravit se na další gag, hrnou se na vás ze všech stran. Grant tu není tak dokonale korektní, naopak, je okouzlující právě svou podlostí a vypočítavostí. "Hitlera dejte do vtipů... Jo,jo to o tom zvířátku dejte na titulní stranu, to lidi zajímá!" (ta druhá část citace není přesná, ale je v tomhle smyslu:-) ()
Tak toto bola poriadna konverzacka. Najskor mi to liezlo na nervy, pretoze som si nebol isty, ci Cary Grantovi zalezalo iba na tom, aby si svoju byvalu manzelku za kazdu cenu udrzal pri sebe a znemoznil jej svadbu, ktoru mala mat uz na dalsi den, alebo mu viac zalezalo na kvalitnom clanku do vydania zajtrajsich novin, kedze cloveka, ktoreho mali na druhy den obesit za vrazdu, usiel z väzenia, pricom bol dej stale viac zamotanejsi. Avsak cim dalej film ubiehal, tym viac mi bolo vsetko zrozumitelnejsie a zacal ma jednoducho bavit. Herci boli jednoducho skveli, hlavne Cary Grant a Rosalind Russell podali superkomedialny vykon, ked si prehadzovali telefony sekundovymi rychlostami a prekrikovali jeden druheho. Pripominalo mi to styl komedii Billyho Wildera, ale na jeho filmy tato komedia nema, kedze som Wilderov verny fanusik... 22.01.2011 _______ Cary Grant - (Walter Burns) +++ Rosalind Russell - (Hildy Johnson) +++ Ralph Bellamy - (Bruce Baldwin) +++ Gene Lockhart - (Šerif Hartwell) +++ Ernest Truex - (Bensinger) +++ Cliff Edwards - (Endicott) +++ Clarence Kolb - (Major) +++ Hudba: Sidney Cutner, Felix Mills +++ ()
Až po nějakých dvaceti minutách mi došlo, že se vlastně dívám na předlohu slavného remaku od Billyho Wildera, a v tu chvíli mě film díky srovnávání obou verzí začal bavit ještě více. Novější pánská varianta Na titulní straně to ovšem nakonec vyhrává, protože je vtipná od začátku do konce a nemá takový vleklý rozjezd jako Jeho dívka pátek, v níž navíc díky Carymu Grantovi a Rosalind Russel jde také o suboj muže a ženy, ovšem o souboj poměrně zbytečný. ()
Mám Jacka Lemmonam a Waltra Mattheua hodně ráda, ale že jejich verze "rozhodně" lepší, tak to tedy ne. Nezdá se vám třeba, že mezi nimi chybí to vhodné erotické napětí? ()
Zuřivě tleskám! Ano, valnou většinu hlášek jsem prospal (jejich kadence byla neúprosná, což zapříčinilo zadumání se nad faktem, jak je možný, že si nepamatuju- kvůli čemu se vlastně ti dva rozhádali), což mě docela zaráží, protože jsem zvyklý poslouchat rozhovory daleko těžšího kalibru, věty tak dlouhé, že by to normální myslitelná lidská bytost prostě nebyla s to rozdýchat, ale jelikož je svět plný bláznivých lidí, kteří prostě neví, kdy by to měli utnout a začít se zaobírat něčím úplně jiným, smysluplnějším (např. špaňelskou chřipkou), nesmím se tomu ani moc divit a rozhodně se nad tím nějak víc.... Uživatel byl za svou neúměrnou délku věty zastřelen ostatními uživateli! ()
FANTASTICKÝ FILM!!! dokonalý v každom ohľade aj po vyše 70 rokoch ()
Herecký koncert Caryho Granta, ale pro mne především Rosalind Russellové, která možná nesrší charismatem jako Grant, ale herecký to zvládla dokonale! Parádní scénář, kde se mluví rychlostí blesku, že jsem chvíli sám lapal po dechu... ()
Docela jsem se těšil na starou romantickou komedii s Cary Grantem, neboť obdobné filmy mě většinou značně baví. Tentokrát se však dostavilo zklamání. Smysl filmu mi poněkud unikl a popravdě jsem se nebavil. Navíc jsem měl smůlu na kvalitu titulků, což výslednému dojmu nepomohlo. Pochválit tak mohu alespoň sympatického a skvělého Caryho Granta. ()
"Walter, you're wonderful, in a loathsome sort of way." ()
Snaživě vtipná screwball comedy, kde Walter Burns reprezentuje dobový americký ideál (rozhodně ne v takové míře podvratnosti, jak si nejspíš tvlůrci mysleli): sebestředný a vulgární psychopat, který s lidmi jedná prasácky a bezskrupulózně, tudíž dostane vždy to, co chce. Slabota je to zejména proto, že nemá soupeře - Hildin nápadník (Bruce Baldwin) je idiot, tudíž je easy jej zesměšnit a ukázat převahu; nikdo od začátku netuší, proč si jej chce Hilda vzít - ani divák to netuší, ani Hilda, ani Bruce samotný si tím není jistý. Scénář tudíž neobsahuje žádný konflikt, pouze potvrzuje urč. klišé o tom, kde přirozeně leží sympatie (hrdinky i diváků), tudíž se jedná o kýč. ()
To sem takhle jednou pustil His Girl Friday. Bylo mi to doporučeno. Brilantní konverzační komedie s několika nezapomenutelnejma scénama, a hlavně Cary Grantem, kterej je spolu s Gregory Peckem a "Bogiem" mým nejoblíbenějším hercem černobílé éry. Kdo neviděl, nepochopí. Skoro až nepravděpodobný nářez. ()
Pramálo Caryho Granta a strašne veľa prekrikovania sa do telefónov. ()
Konverzační komedie na stokrát ohrané téma, která nabírá na kvalitě hereckými výkony dvou hlavní protagonistů a vtipností dialogů. Jeden z těch filmů, kdy člověk nečeká překvapení v pointách, ale baví, jak děj umně kráčí známými cestami. ()
To je zarážející, jak podle jednoho námětu mohou vzniknout dva odlišné filmy. Jeden neskonale vtipný a zábavný a druhý, tedy dobou vzniku vlastně první, s trapně křečovitým humorem znějícím z úst nechutně přehràvajícího Granta. Zajímavá myšlenka o novinářské etice zůstala zachována, i když je upozaděna věčně žvatlajícím Grantem. Nerada to připouštím, ale stylem mi to připomíná bratry Marxovy, jejichž tvorba patří na samé dno americké komedie. ()
Take Hitler and stick him on the funny page! ()
Kvízová otázka na začátek (odpověď se dozvíte na samém konci komentáře). Jakou předlohou (v názvu) se nechal scénárista H. Hawks (volně) inspirovat?...... Jak je to jednoduché že. Stačí mít (všeho)schopného scénáristu, „dej Hitlera mezi vtipy“, který je zároveň režisérem s jasnou vizí a herce, kteří jsou ochotni resp. schopni jeho představy následně přetavit v realitu a (prostřednictvím filmového plátna) je předat (k) nadšenému divákovi. A teď mi řekněte, proč podobných případů (v současné době) je jako gólů, které letos F. Torres nasázel v anglické premiere league? Chápu, je jiná doba, točí se jinak, ale v drtivých počtech případů mám neodbytný pocit, že prvotním zadáním (úkolem filmařů) od produkce je, aby každý investovaný dolar byl zatraceně vidět. Scénář resp. dialogy jsou až na druhé (odstavné?) koleji, přičemž jako by se čekalo na náhlé vnuknutí shůry.[..už to tak vypadá, že ten nahoře bude pěkný cynik. Zřejmě opráším stařičké pero (absence čárky nad e je cílená) a poznámkový blok sám].Třeba je to však úplně jinak a trpím syndromem Gila Pendera z Allenovi Midnight in Paris. Kdoví. Zpět k filmu. Pokud by se mě někdo (ne nutně major Terazky) zeptal, co si představuju pod takým pojmom situační konverzačka, rozhodně by v mém výčtu nechyběl tento snímek H. Hawkse oslavující resp. obžalovávající novinařinu. Kadence jednotlivých slov zdejších dialogů je rychlejší než kalašnikov AK47 (rovnat se s nimi může snad jen B. Wilder resp. J. Cagney a jejich One, two, three), přičemž posledních cca čtyřicet min je hotový uragán, kde ústřední duo C. Grant- R. Russell předvádí „stand up“ výstup pod názvem „kdo z koho“ a ukazuje v praxi, že novinařina není zaměstnání, ale... poslání? Možná, rozhodně však posedlost. Přestat psát rovná se přestat dýchat. P.S. co se zdejšího „souboje“ H. H. versus B. W. týče, u mě to chlapcům vychází na plichtu. Nepohrdnu ani jednou verzí. Jak tou odlehčenější (H. Hawkse), s prvotním (nikoliv jediným) cílem pobavit, tak tou cyničtější s přesahem (B. Wildera), to zejména díky postavě W. Matthau coby W. Burnse. Byť přiznávám, mluvit zde (ve světle Esa v rukávu) o cynismu, je asi jako představa T. Savalase, coby typického playboye s kučeravými havraními vlasy, „křičícího na nás, svým umělohmotným křečovitým úsměvem, z úvodní stránky magazínu, sýr“. 79% P.P.S. málem bych zapomněl. Odpověď na kvízovou otázku z úvodu je samozřejmě D. Dafoe – Robinson Cruso. Prosím nesoudit. Nikdy nevíte, co s váma udělá samota (cely). ()
Škoda, že jsem před časem viděl remake tohohle filmu Na titulní straně, takže mě nečekalo tolik překvapení. Těžko srovnávat zdejší hlavní duo, Cary Grant a Rosalind Russel, kteří se skvěle doplňují, s Lemmonem a Matthieuem; obě provedení jsou kvalitní, i když Jack Lemmon mě bavil asi o chlup víc a děj byl dotaženější. 70% ()
No mňa Jeho dievča piatok bavil o to viac, že som videl ešte lepší remake s L+M. Ten je lepší, pretože je prehľadnejší a povedzme že pomalší. Kanonádnosť tejto verzie je maximálna, zábavné je sledovať dlhšie scény a zamyslieť sa nad tým, ako boli natáčané a ako bolo vôbec možné ich natočiť. Nie je to žiadna brutálna komédia, kedy sa neviete prestať smiať, dôležitejšia je chémia medzi postavami a pocit, že toto je ten klasický starý Hollywood so všetkým, čo k nemu patrilo. Ale v tomto prípade ešte divokejší, ako to bolo obvyklé v bláznivých komédiách. 70% ()
Front page z roku 1974 je větší sranda, protože Walter Matthau je o tisíc procent lepší než přeci jen poněkud sucharská Rosalinda Russell. Novější snímek viděn v dabingu, starší zmíněný v originále s titulky (Levné knihy). Upravuji komentář i hodnocení, viděno v dabingu s Václavem Postráneckým, jehož výkon pozdvihl film o hodně nahoru. A to tak, že i takové eso jako Alena Procházková mu nestačila. Klasická hollywodská komedie válečných let, břitká, úsečná, rychlá, plná zvratů a bláznivých nápadů. Umím si představit, jak to tehdejší publikum hltalo. ()