Pohádky pro Emu

Prostinký, místy až hloupý scénář plný nelogičností má obrovské štěstí, že ho vůbec někdo natočil. Za nejkomičtější prvek se dá považovat snaha převtělit Vetchého do role úředníka brýlemi, zřejmě měl Havlík strach, že jinak by byl Vetchý nevěrohodný. Romantická linie je však zvládnuta dost dobře a funguje. Jako oddechový film po nedělním obědě celkem obstojná záležitost. (16.09.2017)

Už v prvním filmu Zejtra napořád od Rudolfa Havlíka jsem si všiml záblesků velmi pěkných filmových momentů a potenciálu, bohužel to ale nedrželo pohromadě a scénář byl vyloženě slabý. Pohádky pro Emu už jsou ale úplně na jiné úrovni a ze snímku mám fakt radost. Návštěvu českých filmů v kinech pečlivě zvažuji, nicméně už trailer mě velmi zaujal a po zdejším hodnocení jsem neváhal. Film je opravdu pěkný a umím si představit, že se z toho časem může stát třeba i částečně česká pohodová klasika na Vánoce, je to přesně takový ten sympatický typ filmu pro celou rodinu. Občas to pobaví, občas to i lehce dojme a na české poměry je to více než nadprůměr po všech stránkách. Byla tam vidět určitá inspirace ze zahraničních snímků, mě osobně to však nijak nerušilo. Krom toho Geislerové i Vetchému role opravdu báječně sedly. Za mě určitě palec nahoru. (24.11.2016)

Je to až dojemné, jak rozdílně funguje byrokracie ve filmu a v životě. Chtěla bych vidět OSPOD, který by svěřil dítě člověku, jehož označí nějaká umírající žena jako otce. Stejně tak je málo pravděpodobné, že by otec dostal své vlastní dítě pouze po předložení testu na otcovství. Rudolf Havlík se rád pouští do témat, která zavánějí průšvihem, ne vždy se mu podaří z nich vybruslit. Podezírám ho, že vsadil na oblíbenost u jisté skupiny diváků a docela mu to vychází. (16.11.2021)

V psychologickej rovine skôr na úrovni Sandlerového Velkého tátu, ako Weirovej Zelenej karty a to decko by zapadlo viac do 40.tej série Ordinácie v ružovej záhrade, než vážneho celovečerného filmu. Ale Vetchý a Geislerka idú svoje maximum, navyše sú Vianoce a ja som dnes večer mal zrovna presne chuť počuť, že Pohádky jsou. Tri a niečo. (29.12.2019)

Film měl určitě své mouchy, proto jsem mu neudělil pět hvězdiček, jenže klady jasně převažují. Za komedii tento snímek nepovažuji, nesmál jsem se u něj, ale celou dobu jsem se spokojeně usmíval a k tomu příliš často nedochází. Obsazení bylo výborné, děj dával smysl, i když je fakt, že v reálu by byl konec úplně jiný a úřední šiml by radostně zařehtal. Ale o to nejde, byl to vánoční příběh, takže o výsledku nemůže být pochyb, přesto jsem si film užil a naladil se do pohody a pokud se tvůrci o takový výsledek snažili, tleskám, povedlo se. (20.06.2017)