Evropa, Evropa

Bizarní, neuvěřitelné a přesto pravdivé. Když jsem příběh Solomona Perela četl, říkal jsem si, že je to dobře napsané, ale v zásadě je to blbost. A i když bylo na přebalu napsáno, že je to podle skutečného příběhu, bral jsem to s rezervou. Nicméně pak jsem se v tom začal trochu pitvat a zjistil jsem, že skutečnost byla ještě trochu upravená, aby to pro čtenáře nevypadalo vyloženě prášilovsky. Agnieszka Holland pak celou knihu věrně převedla na filmové plátno a je to jedna z mála knižních adaptací, které není co vytknout. 90% (07.05.2010)

Film o tom či môže byť čistý pragmatizmus, spojený s pudom sebazáchovy, v tých najťažších podmienkach ospravedlniteľný. Na túto otázku nám síce jednoznačne tvorcovia neodpovedajú ale nás samých nechávajúj súdiť, načo som sa ja necítil absolútne morálne oprávený, kedže som také ťažké časy akými bola 2. sv. vojna nikdy nezažil. Naozaj zaujímavý príbeh v ktorom sa hlavný hrdina sa ocitne na každej strane konfliktu. Ak teda správne dedukujem je založený na skutočných udalostiach. Stále vás prekvapuje svojimi absurdnými situáciam(štúdium židovského chlapca na najelitnejšej škole Hitlerjugend a podobne) a je presiaknutý už spomínaným pragamtizmom a postupným strácaním vlastnej identity, čo by sa dalo považovať za najcharakteristickejšiu črtu tohto filmu. Nedočkáte sa síce veľkej výpravy, či grandióznych bojových scén, tie sú tu naozaj druhoradé. 3,5* (17.03.2007)

Když jsem to viděl před lety (od druhé poloviny) na Čt, byl jsem uchvácen a zároveň šokován. Nyní jsem film viděl celý a je škoda, že okamžik prvního dojmu už byl pryč. I tak ale na mne působila neskutečná síla filmu, který patří k řadě těch co obžalovávají nacismus... Škoda, že my nemáme svojí Agnieszku... Dokonce i našeho Palacha musela točit ona! Je až neskutečné, čím si musel projít hlavní hrdina a jakou měl místy kliku, že přežil. Když si něco přečtete o koncentračních táborech, o holocaustu od přeživších - zjistíte, že i oni většinou vděčí za své životy náhodám, někdy opravdu malinkým. Ale i ty často stačily k tomu, aby se někdo z rodiny zachránil a to často jako jediný. Já si celý snímek kladl otázku jinou. Byl hlavní hrdina ve svém věku tak naivní, že vždy přijal učení zrovna té vítězné strany a nebo to byly jen mimikry nutné k přežití? Doteď v tom nemám jasno. Na začátku snímku má hrdina pochyby co je správné. Na konci už bez skrupulí podstupuje nacistické rituály a to při vědomí co se děje v ghetu... Přesto se mu těžko bodá bajonetem do figuríny s židovskou hvězdou a nerad poslouchá projevy o Židech jako o hmyzu... Ve snímku je krásně vidět ten podivný válečný zmatek, v jehož středu bylo právě Polsko. Jednou si jej Němci dělí s Rusem aby posléze na Rusa spojence podle zaútočili... Uprostřed toho všeho prchající a umírající civilisté a Židé. Jen ti co měli možnost odjet do Ameriky zavčasu se zachránili... Leckdo prchal z Německa kde vše začlo do okolních zemí: Polska, Francie, Belgie, Holandska i na východ v dobré víře, že až tam hnědý mor nedosáhne... Bohužel v prvních letech války byla válečná štěstěna nakloněna Hitlerovy a v nepřipravené a podvedené Evropě padala jedna země za druhou... Pak už nebylo jak utéci a nebylo skoro ani kam... Než se karta obrátila stačila zrůdná nacistická ideologie skoro zcela vyřešit ,,židovskou otázku''. Báchorce o přesídlení Židů na Madagaskar nebo na východ už v roce 1944 nemohl (nebo nechtěl) věřit nikdo... Válečných scén ve filmu tam moc není a ani nejsou nijak potřebné a pro děj podstatné. Co mne ale v závěru mírně nakrklo bylo bombardování budovy policie moderním transportním čtyřmotorákem C130 Hercules... To neodpouštím. Jinak se ale jedná o skvělý film, který doporučuji vidět. Je až neuvěřitelné, že toto někomu mohlo ve skutečnosti přihodit !!! 4 vejce máčená v solené vodě. * * * * (04.04.2014)

Příběh, který si možná nezamilujete, ale určitě ho nezapomenete. Mě se vryl do paměti i díky hereckým výkonů. mladičké Julie Delpy a Marco Hofschneidera, který si ve filmu zahral i se svým bratrem. Agnieszka si umí vybrat téma i dobré scénaristy, má výborný pozorovací talent, umí se vcítit do postavy a krásně vykreslí atmosféru. A je jedno, jestli se přenese do druhé světové války ať už na bitevní pole nebo do kanálu či do Prahy 60. let. Podobně jako Mates Hradecky - viděla jsem třikát a určitě neodolám a podívám se znovu. Tentokrát je tu fundovaný popis k filmu, který se dá bez obav přečíst - letní filmová škola nikdy nezklame. (30.10.2016)

Osobně mi film nepřipadá zrovna šťastně natočen. Židovský chlapec Sally, který pro své přežití kolaboruje v podstatě s kýmkoliv, to ostře kontrastuje s ideály, které se v Čechách razí. U nás uznáváme lidi, kteří se proti totalitě staví, soudíme nebo chceme soudit ty, kteří kolaborují. Naše šlechta a i jiní lidé přišli o majetky mnohdy za mnohem méně než za členství v Hitlerjugend. Z tohoto pohledu vidím tento film jako nepovedenou parodii anebo ho též možno brát za antisemitskou anekdotu, že Židé jsou schopni pro své přežití udělat cokoliv. Ani jedno mi nepřijde moc povedené ani vtipné. Z tohoto žánru "kolaboračních komedií" mi tedy přijde povedenější Obsluhoval jsem anglického krále, který je žánrově mnohem vyhraněnější. 45% (11.09.2016)