Druhá strana naděje

To jsem netušil, že Finové jsou takoví příznivci imigrantů. Dokonce je k sobě pouštějí, komunikují s nimi a mají tendenci jim nabízet práci. Vážně? Myslel jsem, že Fin je tvor daleko uzavřenější, že žádnou z výše zmíněných aktivit nedělá ani pro Finy, natož pak pro imigranty...Ale dobře, odpusťme si zdejší imigrantí politiku a zaměřme se více na Aki Kaurismäkiho. Ten se vyšvihl se standardně dobrou ironickou komedií s prvkem dramatu, který ale absurdností udržuje komediální ráz, který prostě baví od začátku do konce. A nemůžou za to jenom cynické dialogy, ale i pěkně zvládnutá kamera, která baví i v momentě, kdy jen staticky stojí. Škoda, že ve Finsku nejsem. S radostí bych do podobné palírny na jedno Kukko olut zašel. Budu si muset vystačit alespoň s Kozlem, který mě do půl hodiny čeká. (27.01.2018)

[2,5*]     "Dal by som si pivo, alebo čo tí bezverci pijú."     Komediálna dráma venovaná aktuálnej téme vysťahovalcov, s typickým Kaurismäkiho suchým humorom. Málovravný a neustále vážny hrdina Khaled je utečencom pred vojnou v Sýrii a prežije si poriadne krušné chvíle, kým konečne nájde dobrú dušu ochotnú mu pomôcť, a to v podobe podnikateľa Wikströma. Prvá polovica filmu sa mi videla akási nezáživná (Wikström odchádza od ženy, Wikström predáva obchod, Wikström hraje poker, Wikström kupuje reštauráciu), bez vtipu, ale zhruba od Khaledovho úteku z ubytovne  nastane citeľné oživenie a konečne sa rozbehne aj humor ("Chceš sa biť?" "Ale ja som väčší." "A čo má byť?"). Ako je u režiséra zvykom, film je dosť skúpy na slovo a je sprevádzaný výbornou hudbou.     "Zamiloval som sa do Fínska. Ale keby si vedel, ako sa odtiaľto dostať, bol by som ti veľmi vďačný." (25.09.2022)

Jak správně napsala Frida, tohle se Ti moc nepovedlo, milý Aki. Natočil jsi už mnohem lepší filmy a tenhle mi přijde, jako by po celou dobu jel nějak na půl plynu, no a ten závěr, ten tomu taky moc nepřidal, co si budeme nalhávat. Ale vůbec nad Tebou nelámu hůl. Tvé snímky mi totiž většinou sedí a že zrovna tenhle nevyšel? To je zanedbatelná věc, která se určitě v životě stane jednou každému. (12.12.2017)

V jistém smyslu se dá určitě říct, že je to "starý dobrý" Kaurismäki, nicméně k jistému kvalitativnímu ústupu zde podle mě již došlo, a to nejenom proto, že námět nápadně připomíná režisérův předchozí snímek Le Havre, jen s poněkud jinými kulisami. Třeba ta sekvence s proměnou na sushi restauraci mi přišla vyloženě nevtipná, byť je to asi otázka subjektivního dojmu. Nesedl mi moc ani ten relativně otevřený konec, který obecně vždy považuji za zločin na divákovi. Jinak to ale bylo velmi příjemné (znovu)shledání se vším, co mám na tvorbě tohoto filmaře rád, a hodně mě to bavilo. Kapitola sama pro sebe je potom dokonalý soundtrack. Určitě bych si přál, aby to nebyl Kaurismäkiho poslední film. (27.04.2020)

Aki Kaurismäki a všechny jeho trademarky jsou zpět v příběhu z aktuální imigrační krize. Už od úvodního manželského rozchodu je vidět, že si Aki stále vystačí bez dialogů a s humorem podává i věci, které vlastně vůbec nejsou k smíchu. Syrský uprchlík kromě evropské byrokracie bude muset čelit i absurdnímu světu Akiho Kaurismäkiho... :-) (06.07.2017)