Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (1 657)
"Pohřeb žehem je naprosto lidský." - tato věta vychází z úst Rudolfa Hrušínského - coby pana Kopfrkingla - v mnoha svých podobách a obměnách. Při každém vyslovení těchto slov a vlastně při každém slovu pana Hrušínského (jako "něžná", "požehnaná", "krásná", "drahá", "laskavá", "milosrdná", "dobrotivá" etc.) běhá mráz po zádech. Postupná metamorfóza pana Kopfrkingla pak udává směr tohoto Herzova opusu, který vyniká svou "znepokojivostí". SPALOVAČ MRTVOL Juraje Herze je neskutečně silným filmovým zážitkem. Vedle výborného nasnímání (využití „rybího oka“, práce s detaily etc.) je nutné zmínit zajímavou a neobvyklou práci se střihem. Také zvuk a hudba jsou výrazným prvkem filmu - skvěle spoluvytváří potemnělou, podivnou a až „hororovou“ atmosféru. Morbidní atmosféra filmu je občas prosycena stejně morbidním humorem. Vše však v takových přiměřených dávkách, že tím snímek nedostává komediální nádech právě naopak. Shrnuto a podtrženo: Juraj Herz geniálně zpracoval stejnojmennou novelu Ladislava Fukse a natočil nadčasový snímek, který patří ke skvostů (nejen) české kinematografie. ()
Velice silný a znepokojivý příběh s geniálním Hrušinským. ()
Jistě jeden z nejlepších českých filmů. Nápaditá režie, skvělá atmosféra, výborný Hrušínský. Takových máme málo. ()
To zvrácený... To je zrůdný... To je nemocný člověk... To je Hittler bez knírku... Poprvé co se mi líbil film více jak kniha. Aneb jak husí kůže přeběhla po číchsi zádech. ()
Pět hvězdiček s hvězdičkou! Formou i obsahem jeden z nejzajímavějších a nejlepších československých filmů. Moc bych přemýšlel, možná vůbec nejlepší... (nebo "Obchod na korze"?) . . . Ano, nejlepší může být jen jeden... Každopádně "S.M." je odivuhodně stylizované nadčasové podobenství, psychologické drama, horor s humorem černým, jako schrány na poslední cestu na Onen svět, brilantní studie patologického jednání malého psychopata dorostlého ve správném čase a prostoru ve velkou zrůdu... Životní role R. Hrušínského, životní film J. Herze... Nikdy víc pak už nevstoupili do stejné řeky na Věčnost... (ach Vy pane Votočku, že... ;-) - - - P.S. mimo mísu... Spousta mudrlantů v téhle databázi filmů dává stejné hodnocení >dílu< jménem Kolja... Ano, vše to začíná tou malou tichou plíživou ztrátou soudnosti... :-/ ()
V komentářích jsem se dočet, že je to podobný jako filmy od Lynche, takže jsem měl docela obavy, co to bude. Ale tohle naštěstí s Lynchovejma nesmyslama, který nemaj hlavu ani patu, nic společnýho nemá. Taky mi moc nesedí, že tohle je údajně horor. Jestli tohle je horor, tak já jsem abstinent. Spíš mi to připadalo jako taková podivná hodně černá komedie. Ono třeba taková obyčejná otázka typu "Chceš rakvičku nebo věneček?" v tomhle filmu byla prostě vtipná. Naopak mi vůbec nesedělo, jak se tam občas objevil Menšík a Myslíková a udělali jakože nějakej vtip. To do filmu nějak vůbec nepasovalo. Naštěstí se tam nevyskytujou moc často... Komentářů je tady už hromada, tak jenom stručně. Spalovač mrtvol podle mě paří k tomu nejlepšímu, co v ČR (v Československu) vzniklo. Neni to žádná samoúčelná kravina pro intelektuály nebo uživatele halucinogenů. Je to film, kterej má příběh, dává smysl, akorát je prostě trochu "divnej". Jinak podle žebříčku tady na čsfd je to 15. nejlepší film všech dob, což mi připadá teda hodně přehnaný, ale na to už jsem si nějak zvyknul, že starý český filmy jsou tady poněkud nadhodnocený... ()
Horror. ()
Pro mě bezpochyby nejlepší český snímek s nejlepším českým hercem v roli šíleného Kopfrkingla. // Jedna z mála adaptací, kdy se na plátno podařilo mistrovským způsobem převést literární dílo... (a snad i přesáhlo jeho možnosti). A ta kamera! // Velkolepý klenot československé kinematografie. ()
"Nikdo nebude trpět, spasím je všecky." Mít já vidiny nadpozemsky krásné Heleny Anýžové, začnu lidi mlátit kladivem daleko dřív. Krásný případ adaptace, která si žije vlastním životem. Proč jen se nejmenuji Lakmé. ()
Filmařsky brilantní groteskní příběh vzestupu pokřivené mysli v pokřivené době. Spolu s KLADIVEM NA ČARODĚJNICE nejlepší český (hororový) film všech dob. ()
Jeden z deseti nejvýznamnějších českých snímků všech dob, nejlepší Herzova režie a nejsilnější herecký výkon Rudolfa Hrušínského na filmovém plátně. Postupně, nenápadně dávkovaná proměna vzorného maloměšťáka v kolaboranta a fašistu je zároveň připomínkou řady českých osudů za autoritářské druhé republiky a okupace ( Moravec ), stejně jako předobrazem proměny postojů našich elit v době normalizace. Není divu, že tento snímek neměl na růžích ustláno...Výborná práce s detailem, kamera a zejména střih. Morbidní atmosféra pochopitelně není pro každého, ale skvělá filmařina každým coulem to je. Celkový dojem 100 %. ()
Nejlepší český film, bez diskuze. ()
Už při prvním zhlédnutí jsem byl naprosto ohromený tímto grandiózním filmem a nezapomenutelným zážitkem z něj (i když se pak u mě dostavila docela slušná depka ;-)). Při dalších zhlédnutích jsem si Spalovače užíval ještě víc, a to všech jeho složek, ať už to byl brilantní Rudolf Hrušínský (pro mě osobně jeho nejlepší herecký výkon), výtečná Herzova režie, Liškova hudba, Milotova kamera, Janáčkův střih, mrazivá atmosféra, či cynický, černý a morbidní humor (ale naprosto chápu, že to někomu vtipné nepřišlo; ostatně i mně při prvním zhlédnutí do smíchu zrovna nebylo...viz Herzův monolog v bonusech). Myslím, že ani nebudu moc přehánět, když Spalovače označím za jedno z nejlepších dramat, které kdy byly natočeny (z československých možná vůbec nejlepší). ()
„Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není..“ Nezapomenutelný Rudolf Hrušínský jako velekněz vznešeného chrámu smrti. Jeho Karel Kopfrkingl se rozkládá, aniž by byl v zemi a morbidita ve spojení s Milotovým rybím okem a Liškovou hudbou pouští do éteru palčivý děs. Nebýt to celé v tom hávu grotesknosti, co abychom se, drazí, oběsili.. ()
Takhle znechuceně (a přitom nadšeně) jsem se necítil u českého filmu snad nikdy. Obojí vyplívá z toho, jak moc dobrou práci Herz s Hrušínským odvedli a jak dávají naplno pocítit, kam až může sahat ideologie a pokřivená lidská mysl. Brrr. Teď se bojím krematorií ještě o pořádný fous víc. ()
Ta šedesátá léta... Bude mít český film ještě vůbec někdy takovou úrověň a takový věhlas??? ()
Mluvit o zločinech totalitních režimů - někdy i vysloveně tlachat - je jedno a rozumět jim, neřkuli je pochopit, je druhé. Absolutní deformace charakteru, které nejlépe postihuje černobílé náboženské vyjadřování, jsou výchozím rámcem. Tak jako je absurdní představa ďábla jako syntézy síry a kozla - koneckonců jde o padlého anděla - , tak je i nemožné pochopit, jak lidé-vrazi mohli být současně zbožnými křesťany, zanícenými idealisty a rutinními úředníky. Podoba hrůzného zločinu, "smrštěna" do takřka čecháčkovského rozměru, ještě nabývá na své síle. Hrušínský, který tu určitě podává ne ojediněle, ale jeden z více vrcholů svého mimořádného hereckého umění, si později, na konci života, tuto úlohu zopakoval z druhé strany (jeho stejně mimořádný Hácha). Atmosféra krematoria evokuje osvětimské soutovární smrti, v němž je lidství degradováno na jednu z mnoha užitečných národohospodářských surovin. Mrazí-li v zádech současníka po zhlédnutí necelý dvou hodin tohoto skutečného hororu, pochopí snad snáze, proč rezistence všech okupovaných evropských národů reagovaly na tento "nový pořádek" tak, jak reagovaly. Jeden z nejlepších filmů skvělé československé školy šedesátých let by mohl - a měl - toto pochopení přibližovat i potomkům těch, kdo v této hrůze heydrichiád a výhrůžek i křivení charakterů a páteří byli nuceni ztrácet nejlepší léta svého života. ()
Toľkou morbídnosťou a smrťou nasiaknutý film sa tak často nevidí a asi ani neuvidí. Mrazivo chladno pokojné dialógy a monológy Hrušínského vás nechajú úplne prikovaných, lebo čo veta, to čierny humor plný napätia a znepokojenia. Žiadne scény s krvou, či vraždiace jatky. Ale to sa nedá popísať, treba to vidieť. Príbeh je vsadený do medzivojnového obdobia, s ktorého situáciou sa Herz v súvislosti s dejom tiež veľmi pekne vyhral. A tie prestrihy končiacich a začínajúcich záberov mali tiež veľmi dobrý efekt. Škoda, že Hrušínskému nie všetci herecky stíhali. 90%. ()
Morbidní, temný, mrazivý a děsivý filmový klenot s neopakovatelnou atmosférou. Film, jako je Spalovač mrtvol se rodí jednou za století. Zjeví se jako temný Anděl smrti, který pokryje vše okolo sebe temnotou. Pro Ameriku je legendární horor Psycho. Pro nás je to Spalovač mrtvol. Protože to největší zlo je to, co je v nás. Naše představy, myšlenky a pocity. Hranice šílenství, která se někdy může zdát mnohem blíže, než si myslíme. To, čeho je člověk schopný, jaké hranice je schopen překročit. Tento snímek není jen "filmem". Je jakoby z jiné dimenze, nadpozemsky hodnotné a jedinečné umělecké dílo. Životní role Rudolfa Hrušínského. Jeho proslovy a myšlenky jsou dovedeny k naprosté dokonalosti díky jeho mistrovskému umění a citu, jak zacházet s hlasem. Jeho hlasový projev je dost možná jednou z věcí, díky níž je Spalovač mrtvol tak hypnotický. Nebeská hudba Zdeňka Lišky, prostupujíc celým tímto blaženým snímkem, je jako jakýsi děsivě uklidňující balzám pro uši. A vybroušené dialogy, které v sobě nesou hrůzné poselství, které je zároveň kruté i pravdivé, stejně jako obdařeno černým humorem. A Helena Anýžová, jako Kopfrkinglova můza, přelud, "Dáma v černém", působí jako bytost z jiného světa. Je dokonalá. Jeden z nejlepších českých snímků vůbec. "Vidíš tu tyč? Pan Dvořák ji chtěl odstranit, ale já mu říkal, že ji ještě někdy... můžeme... potřebovat...", "To je učitelka klavíru. To snad bude vhodnější." ()
..........Strhující, provokativní, černohumorná vytříbená poezie v mistrovském podání Hrušínského, veliký trn v oku velkého komanče. Není se čemu divit, že tento filmový klenot ležel tak dlouho v trezoru. Celý příběh je zajímavě natočen jakoby jeden velký záběr. Osoba vždy zůstává, přechází se jen z místa děje, či v čase. Děsivé vyprávění hlavního protagonisty se stále více stupňuje a graduje jeho skutky, které on zároveň vykonává, dle nařízení vyšších mocí a ospravedlňuje pro blaho všech. Černobílý materiál, klidná tichá hudba, působivý hlas vypravěče, děsivé prostředí krematoria, režijní cit pro psychologické podbarvení. To vše dohromady dalo vzniknout tomuto vyjímečnému, dá se říct i světovému skvostu........... ()
Reklama