Zhui bu
Zhui bu
Režie:
John WooKamera:
Takuró IšizakaHudba:
Taró IwaširoHrají:
Hanyu Zhang, Masaharu Fukujama, Stephy Qi, Ji-won Ha, Džun Kunimura, Naoto Takenaka, Jasuaki Kurata, Takumi Saitó, Angeles Woo, Nanami Sakuraba (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Právník farmaceutické společnosti Tu Čchiou (Hanyu Zhang) se pro svého zaměstnavatele stane nepohodlným, když se rozhodne skončit a odjet do Ameriky. Dívka, která ho má přesvědčit, aby zůstal, je však zabita v jeho bytě a on je obviněn z její vraždy. Podaří se mu uprchnout a po jeho stopách se pouští geniální inspektor Jamura (Masaharu Fukujama) a jeho zkorumpovaný kolega Asano. Pomoc Tu najde u tajemné Majumi, která je do všeho též zapletena. (LangiJ)
(více)Recenze (39)
Mal som z toho dojem, že za Johnom Woo prišiel nejaký producent a povedal mu čosi ako: "Môj 10-ročný syn videl tvoje staré filmy a nedávno aj reprízu Utečenca, tak to všetko spísal, tu máš prachy a natoč to." Je tam všetko, spomalené aj zastavené zábery, holubice, krvavé gejzíry, motorkári v čiernej koži a prilbách, vypätá melodráma s džezíkom. Len už to dnes nie je cool, ale smiešna póza. ()
John Woo se po delší odmlce vrátil zpátky k tomu, co mu jde nejlépe- Brakové bloodshedy ve slow motion obalu byť tentokrát s tím tak moc nepřeháněl. Příběhově mě film příliš nezaujal a především v první polovině jsem se lehce nudil, ale od první velké přestřelky v baráku, která byla dost možná nejlepší z celého filmu, film dostal spád a už do konce nepustil. Je to pěkně krvavé, na souboje zde moc prostor není, spíše se zde střílí,ale občas jsem měl pocit, že až moc bezhlavě, ale účel akčního brakového béčka film splňuje. Na jedno zhlédnutí v pohodě, unešený z toho však nejsem. 60% ()
HARDBOILED 2 se fakt nekoná. Tedy ne, že by ho po vlažném trajleru někdo čekal, ale tak člověk může snít, ne? Máme tu jen lehké a ve výsledku hodně smutné zavzpomínání na dobu, kdy Woo točil nejpekelnější přestřelky zachycené na film a stvořil svůj vlastní subžánr hongkongské gangsterky potažmo akčního filmu, tzv. hrdinské krveprolití. Bromance s parametry antické tragédie, v nichž pár kámošů zpomaleně obouruč rozestřílelo stovky padouchů na krvavou fašírku. MANHUNT měl být návratem k těmhle památným snímkům, konkrétně ke KILLEROVI, jenže... Pro začátek to není gangstersko-policejní drama, ale uprchlický thriller a la UPRCHLÍK. Vlastně je to nepříjemně hodně UPRCHLÍK - z vraždy ženy falešně obviněný civil prchá před "I don´t care" poldou a rozkrývá spiknutí farmaceutické firmy kolem nového léku. Neoriginální, naivně béčkový (nechybí zabijáci vychovaní z dětí ze sirotčince), podivně zkratkovitý a veskrze nezajímavý scénář s příšernými dialogy, který jde ve finále do sci-fi, ještě podtrhuje silně melodramatická režie, slabé herecké výkony a děsný anglický dabing. Představitel hlavního hrdiny si vystačí jen s jedním výrazem obličeje a polda-manekýn naopak celou dobu zuřivě přehrává, aspoň že na herečky se dobře kouká. Přestřelky, počínaje tou úvodní v restauraci sice upomenou na starého dobrého Johna, ale na jejich někdejší epické měřítko, krvavost, syrovost i osudovost rovnou zapomeňte. Stejně tak honička vodních skútrů nemůže ani přičuchnout k fuseklím honičce motorových člunů ve TVÁŘÍ V TVÁŘ. A finální zúčtování je těm z původních filmů vzdálené i tím, že je napůl bitkou. Dohromady to dává směšně blbé béčko, kde jakžtakž funguje jen to střílení a mlácení. Což je pro nejlepšího režiséra akčních filmů všech dob tragická vizitka, zvlášť když jinak mu to pořád točí (povedené KRVAVÉ POBŘEŽÍ) a stejně starý George Miller nedávno předvedl s ŠÍLENÝM MAXEM: ZBĚSILOU CESTOU návrat s plnou parádou. ()
Na návrat Johna Woo k akčnému žánru som sa mimoriadne tešil, kedysi býval jeho kráľom, ale v poslednej dobe sa mi zdalo, že už mu to celkovo moc nejde, preto som bol v očakávaniach radšej trochu opatrnejší, ale že bude Manhunt až taký brak ma teda ani nenapadlo. A pritom na prvý pohľad to nevyzerá až tak zle a bolo cítiť, že sa snaží napodobiť svoje najslávnejšie filmy a tak tu opäť máme dvoch mužov na opačných stranách zákona, aj keď jeden z nich nie svojou vinou, ktorí po počiatočných problémoch predsa len spoja svoje sily a spriatelia sa a ani zápletka nie je najhoršia, útek pred políciou a zločineckou organizáciou a zároveň snaha očistiť svoje meno ma vždy bavili, ale v tomto filme je to teda mimoriadne zle prevedené. Nie je to ani tak nudné, dá sa povedať, že sa tu stále niečo deje, ale celé mi to prišlo, akoby nevydarená paródia na tie najlepšie režisérove filmy, má tu množstvo trademarkov, ale pôsobia v lepšom prípade zbytočne a v tom horšom až trápne a to je aj ten častejší prípad. A aby toho nebolo málo, ten nie úplne zle rozbehnutý dej je čím ďalej nezmyselnejší a to celé finále s lekárskym vylepšovaním ľudí ma už len znechutilo, ako z toho najtrápnejšieho béčka. Takže až na tie úplné základy je to teda poriadne nevydarené. Obsadenie nie je zlé, ale s postavami je to už trochu horšie. Hanyu Zhang je dobrý herec, ale do akčného filmu tohto typu sa absolútne nehodí, Masaharu Fukujama tiež nie je zlý, ale chémia medzi nimi vôbec nefunguje, takže som im neveril ani to priateľstvo. Určite poteší moja obľúbená juhokórejská herečka Ha Ji-Won, len nemala moc priestoru a sadlo mi aj japonské zloženie, hlavne Kunimura Jun a Ikeuchi Hiroyuki. Ale najväčším sklamaním je aj tak rozhodne akcia. John Woo ju kedysi zvládal dokonalo, to bola mimoriadna radosť sledovať, ale toto bolo riadne nezvládnuté. Akcia je rozmanitá, nájdu sa tu nejaké tie súboje, naháňačky a samozrejme hlavne prestrelky a aj keď choreografia nie je úplne zlá a dokonca prestrelka v dome na vidieku ju má veľmi dobrú, ako jediná v tomto pripomenie Woove klasiky, ale aj tak mi všetky prišli dosť mizerne natočené, zostrihané a často zbytočne digitálne, takže ma to vôbec nebavilo a nezaujímalo. Takže pre mňa mimoriadne sklamanie od príbehu, cez réžiu, akciu a ani tie postavy ma ani zďaleka tak nebavili, ako by som vzhľadom na obsadenie čakal. Jednoznačne najhorší film Johna Woo, ktorý nielen, že to najlepšie má dávno za sebou, ale hlavne mi príde, že sa v tom úplne stratil. Keby som čo i len tušil, že to bude takto zlé, určite by som to nepozeral, aby som si nepokazil dojem z môjho obdivovaného režiséra. 33% ()
Režisér kultovních akčních pecek John Woo měl pár let žánrovou pauzu, protože se ve své domovině věnoval spíš historickým (válečným) velkofilmům. Nikdy ale nezapomeneme na jeho zpomalovačky, holubice, dvě pistole a nespočet legendárních scén. Jedna z nejnápaditějších akčních legend sice nyní jakous takous hravost i řemeslnou jistotu předvede, ale vesměs jen kopíruje staré nápady a žánrové šablony. Občas to vypadá, jakoby se mistr přišel tu a tam podívat na plac nějakého průměrného kolegy, a třeba jednou na dvě hodinky, jindy na celé odpoledne usedl na režisérskou židli místo něj. Místy potěší (třeba přestřelkou na venkovském statku nebo samotným závěrem), jenže jakmile scéna skončí a plošší hrdinové začnou mluvit a „přemýšlet“, je to průšvih. Příběh nemá smysl moc řešit. Námět o nevinném na útěku je jasný, ale ostatní odbočky plné nesmyslů jsou jednoduše nedochucený guláš. Právník farmaceutické společnosti chce profesní změnu, což se ovšem nelíbí jeho zaměstnavateli, a tak se jej pokusí zbavit – pomocí policejního inspektora. Past klapne, ale jen napůl. Dotyčný totiž prchá a pokusí se své jméno očistit. Tak, Johne, a teď nám dokaž, že ještě zvládneš jiný level. ()
Už je nejvyšší čas si přiznat, že hongkongská kinematografie v té podobě, v jaké jsme ji znali (a milovali) v 80. a 90. letech, je mrtvá. Klíčové žánry jako heroic bloodshed se přestaly točit, inscenace akčních scén se posouvá více k hollywoodskému stylu, hongkongští diváci preferují americké filmy... a ani tvorba někdejších ikon jako Ringo Lam či John Woo už tolik nenadchne. Obdivovaný a posléze mnohokrát napodobovaný Lepší zítřek, na němž si John Woo udělal jméno, zaujal mimo jiné tím, že příběh zasadil do špinavě realistického prostředí hongkongských ulic a vzdálil se tak pestrobarevně-papundeklové naivitě a kašírovanosti hongkongských filmů z předchozí dekády. Stejně jako jiné Wooovy filmy byl samozřejmě v mnohém velmi excesivní, ale jeho melodramatická přepjatost byla svázaná s poutavým příběhem a postavami, s nimiž člověk mohl soucítit. Manhunt se vydává úplně opačnou cestou a přijímá stylizaci, kde se dá úplně vše - postavy, dialogy, herectví i dějové zvraty - označit jako cheesy. Tam, kde klasické Wooovy snímky těžily z unikátního společensko-kulturního klimatu Hong Kongu, tam Manhunt předkládá asijský ekvivalent internacionálních europudingů, kde se často mluví anglicky (způsobem, který zní jako dabing z laciných direct-to-video braků) a ze všeho nejdůležitější je, aby se tam mohly potkat hvězdy z komerčně nejvýznamnějších východoasijských kinematografií. Příběh není vypjatým (melo)dramatem o cti a přátelství, ale nesoudně překombinovaným křížencem moderních, "seriózních a inteligentních" thrillerů s lacinými brakovkami, takže divácký zážitek trochu připomíná přepínání mezi CSI, libovolným akčňákem s Liamem Neesonem a Univerzálním vojákem 2. A není to věru spojení nijak hladké, esteticky plodné, ani divácky uspokojující. Manhunt je úsměvně přihlouplý pulp s několika poměrně působivými akčními scénami, který dokáže pobavit, ale vrcholným momentům hongkongského akčního filmu je vzdálen na míle. ()
Epic fail. To vazne nemal Woo k svojmu zanrovemu comebacku po ruke lepsieho kameramana, strihaca, trikarov, skladatela, hercov a najma scenaristu? Jeho poetika a vyrazove prostriedky su sice zastarale, ale toto by bol pruser a nechcena parodia uz aj v dobe najvacsej slavy. 3/10 iba z ucty a vdacnosti za vsetky tie pecky lepsich vcerajskov. ()
"I'M GOING TO TAKE YOU SOMEWHERE. YOU'LL REMEMBER IT ALL YOUR LIFE." ------------ Sfušovaný návrat naspäť ku koreňom, v podaní hongkongskej režisérskej legendy, tipujem, že z nostalgických dôvodov. V drvivej väčšine prípadov nelamentujem nad opodstatnenosťou existencie filmových produktov, no Manhunt vážne nemusel byť natočený. Je fajn, že Woo myslí neustále na mier, no tie holubice by veru mohli konečne dolietať. Výkrik do tmy, spomienka na roky osemdesiate a ponaučenie, že to, čo fungovalo pred troma dekádami už pravdepodobne fungovať nebude. ()
Právník Du Qiu (Zhang Hanyu) úspěšně zastupoval farmaceutickou firmu TenJin. Stane se však nepohodlným a je obviněn z vraždy, kterou nespáchal. V patách mu jsou policisté Asano (Kuniharu Tokunaga) a Yamura (Masaharu Fukuyama)... Ve snímku nechybí scéna s holuby, ale John Woo bohužel tentokrát nenavázal na svoje nejlepší filmové pecky. Ženského nájemného zabijáka Dawn si zahrála Angeles Woo, která je dcerou režiséra Johna Woo. V menší úloze potěšil Yasuaki Kurata jako Hideo Sakaguchi. ()
Panebože Johne Woo, co se s tebou stalo? Ty, takový bůh akčního filmu, a natočit najednou takové hovno? Kde je tvůj subtilní příběh, kde postavy sice střílí jako démoni, ale jinak jsou veskrze lidské? Kde je tvá poetika? Kde je promyšlená akční choreografie? Kde je příběh, který dává smysl? Ani angažmá v Hollywoodu tě nezlomilo tak moc, jako návrat do teď už Čínského Hong Kongu. Tohle snad nemohl točit Woo, to točil nějaký jeho amatérský fanda, co chtěl do filmu nacpat co nejvíc trademarků a vykrádaček jeho starších filmů, scénář o tom jak zlý obchodník vyrábí pomocí drogy z lidí supervojáky mu k tomu psala ukrajinská uklizečka, a klíčování trikových scén dělal její bulharský manžel. Herecké role pak obstarala nejbližší modelingová agentura, takže sice nikdo neumí hrát, ale aspoň všechny ženské postavy vypadají docela hezky, a všechny úplně stejně. Ne že by to něčemu vadilo, ty dialogy by snesitelně nezněly ani od Kevina Spaceyho. Snažím se zoufale nebrat si to osobně, a nemyslet na dokonalosti jako Hard Boiled a Killer takže nedám Odpad!... ale jsem k tomu zatraceně blízko. 2/10 ()
John Woo má k dispozici peníze a lidi na které si ukáže, ale už nedokáže vybudovat tak intenzivní atmosféru a napětí jak se na heroic bloodshed sluší a patří. Sympatický akční film, rejža ještě pořád umí, potěší nostalgickými odkazy na svoji tvorbu a některými typickými ingrediencemi. Ale postavy často nemají možnost něco předvést, než šablonovité typy hrdinů. Všichni herci určitě dělali, co mohli, ale do zamýšleného výsledku krále akčních filmů má snímek daleko. Působí divně snaha, aby postavy mluvili anglicky někdy, jindy svým jazykem. Zápletka první poloviny filmu fajn, nespravedlivě obviněný právník na útěku, pak se to zvrhává do béček devadesátých let, tajná laboratoř, super látka, která dělá z člověka monstrum, to vážně nešlo vymyslet nic lepšího? Řemeslně vše v pořádku včetně kamery, choreografie, vynikající hudba Taró Iwaširo. Ale žánr heroic bloodshed, který měl zlaté časy v 80.letech, dokázal existovat v 90. letech a sporadicky se objevoval po roce 2000 je nyní v zásadě mrtvý. Ringo Lam je nyní někde jinde, akční filmy Dante Lama se do toho žánru úplně napasovat nedají, proto doporučuji nejen staré filmy, ale věci, které se dávným časům blíží jako The Game Changer nebo Extraordinary Mission, byť, kde že dávné časy jsou. Přesto doufám, že John Woo nám ještě nějaký ikonický snímek natočí, tahle pocta japonskému originálu se úplně nevydařila. ()
Tak to pozor, za tohle mývalové rozhodně nemohou, že to celé působí céčkově, že herci přehrávají a akce vypadá jako kdyby to dělal pubertalní adolescent, který si vzal dva Red Bully. Já sem v diskuzi, už vyjádřil své pochybnosti a bylo mi řečeno že tohle je prostě John Woo. Ale co mně nejvíc tlačilo na mozku, byl ten příběh, který byl komediální, ale bral se vážně, to bylo dost náročné. Joo a taky to vykrádá nějaký filmy, takže tohle fakt ne. ()
Toľko logických lapsusov v príbehu, podivne nastrihaných prelínačiek (dissolves everywhere!) a nevhodne použitých spomaľovačiek (v neakčných situáciách typu konzumácia jedla) som takto pohromade ešte nevidel. A keď sú do toho narvané aj tie trademarkové holubice, zaváňa to až paródiou. Jak keby to režíroval nejaký druhotriedny woo-ovský honimír, ktorému v obýváku beží maestrova filmografia v nekonečnom loope. ()
Poslední akčňák Johna Woo byla "Výplata" z roku 2003, tak jsem se docela těšil na jeho návrat, který evokoval hlavně jeho klasiky z rodného Hong Kongu. Bohužel však Manhunt nedosahuje kvalit žádného raného díla tohoto uznávaného režiséra a ani těch pár slušných přestřelek to nezachrání. Veliká škoda. ()
Trapárna, ale dalo se to dokoukat díky té akci aspoň. ()
Je to takové legrační. Film nabízí především zábavu. Chvílemi až moc melodramatické. ()
Zakerni Japonci si najali Johna Woo, aby natocil film v style svojich starych prestrelkovych klasik a okorenil to Japonskou poetikou. Vysledok pôsobi ako este brutalnejsie znasilnenie Johna Woo ako ked ho zneuzil Tom Cruise pri trapnom nepodarku MI2. Zapletka ja variaciou Uprchlika okorenena mnozstvom Wooovskych trademarkov, ktore asi najviac odkazuju ku Killerovi. Cele sa to tvari neskutocne vazne, lenze ta divna Japonska poetika dodava väcsine scen trapne vyznenie. Za vsetky spomeniem velmi zvlastnu bitku medzi dvoma postavami v ktorej su povinne Wooovske holuby, ktore tam neustale lietaju a cela ta scena pôsobi skôr ako parodia. Ale bohuzial prilis vtipna nie je. (Ak chcete vidiet dobru parodiu na Wooovky, tak skuste japonsku sialenost No Problem 2) O nic lepsie nedopadla ani akcia. Zrychlovacky nie su pouzite, aby akcia vyznela cool, ale aby sa zvysila dynamika nahanaciek natocenych prilis pomaly. Bohuzial casto je pouzite aj CGI mizernej kvality. Na ziadny pôsobivejsi kaskadersky kusok si nespomeniem. Prestrelky sice obsahuju krv, ale aj tak pôsobia sterilne a nudne. Cely cas som mal pocit, ze je film po dejovej stranke chaoticky zostrihany. Pôsobi to jak keby film natocil nejaky Wooov velky fanusik a cely film sa mu rozpadol pod rukami. Pre mna je toto najhorsi Wooov film. Jeden bod davam za niektore sceny, ktore boli tak mizerne, ze som sa trochu uchechtol. 1/10. ()
Takto nejako končia staré filmy však? Film, ktorý mal vzniknúť dávno. V súčastnosti je pri celej tej hi tech realite smiešne vyznievajúci a v určitých rovinách nefunkčný. Páči sa mi, že tu John Woo koketuje so svojim rukopisom. V niektorých miestach - finále/farma je ho dokonca cítiť. Ústredná dvojka v pohode ale bez tej potrebnej chémie a hoci všetko dáva v rámci žánru a kauzality zmysel, nedá sa zbaviť pocitu, že niečo chýba. Takéto filmy sa do modernej doby nehodia. Hodia sa do dôb, kedy bolo v pohode, že hlavného hrdinu nezasiahla guľka a keď hej tak to vždy rozdýchal. Nechcem tvrdiť, že je John Woo za zenitom. Ale nemám ani pocit, že na poli akčného žánru prinesie niečo nové. Taká akčná spomienka plná holubíc, ktoré prišli príliš skoro, než aby správne zarezonovali. Znesiteľný priemer. ()
John Woo nezabudol natáčať akčné sekvencie. Síce už nie sú také agresívne a inovatívne, ako za čias jeho najväčšej slávy, ale ten chlapík proste vie ako a kde umiestniť kameru, aby ste z nejakej tej prestrelky či inej akcie mali ten najlepší filmový pocit. S príbehom a divákovi predkladanými emóciami, je to už horšie. A tak neostáva nič iné, len ignorovať mínusy a sústrediť sa na poriadnu dávku adrenalínu na úkor námetu a hereckých výkonov. ()
Filmografie Johna Woo je sice plná jasně rozpoznatelných heroic bloodshed filmů, ale nesmíme zapomínat, že každý z nich bývá protkán množstvím inspiračních zdrojů, z nichž Woo explicitně těží. Může to být Cheh Chang a jeho hrdinské příběhy (nejvýrazněji v Last Hurrah for Chivalry), ale i Jean-Pierre Melville, Alain Delon, François Truffaut nebo Sam Peckinpah. Tentokrát si vybírá zdroje tři: thriller Kimi yo Fundo no Kawa o Watare, herectví Kena Takakury a vlastní autorskou poetiku. Japonský film, který se stal v Číně obrovským hitem a šlo o první zahraniční snímek uvedený po kulturní revoluci, poskytl narativní rámec. Takakura, jako nejoblíbenější herec Johna Woo, inspiroval stylizaci hrdinů (podobně jako v Lepším zítřku). A autorská poetika? S tou si hyperaktivní Woo vesele hraje. // Kultovní autor totiž vede s divákem uvědomělý, ironický a revidující dialog o své předchozí tvorbě. Vrací se snad všechny myslitelné stylistické, motivické i příběhové prvky. Oprašuje estetiku, která se zdála přežitá už v roce 2000, čímž pravděpodobně ztrácí méně tolerantní diváky. Akční sekvence jsou samozřejmě fenomenální, starší Woo neztratil absolutně nic ze své hravosti. Ke slovu se dostane i katana! Hudba přechází od klidných motivů k burácivé opeře (Turandot od Giacoma Pucciniho!). Hrdinové utíkají před vlaky, uhýbají kulkám a uskakují výbuchům. Vrací se zmražená okénka s voice-overy a zatmívačky s prolínačkami jsou všude! Citují se filmy o jakuze, Ken Takakura, ale i Lepší zítřek. Homoerotické napětí ustupuje od “zamilovaných” pohledů mezi parťáky k symbolickému spojení policejními pouty. A z holubic se stává uvědomělá hra s divákem - Woo je totiž zapojuje přímo (!) do akce. Manhunt je také neuvěřitelně rychlý - David Bordwell napočítal přes tři tisíce záběrů v necelých dvou hodinách - a neustále se něco hýbe. Ať už jde o nájezdy kamery nebo pohyb postav v prostoru. Divák je prakticky bombardován stimuly! A (koreedovský) Masaharu Fukujama je vynikající akční hrdina. Ze sledování pak trošku vytrhávají neustálé přechody do angličtiny, ale to je cena za spojení japonských a čínských herců. // Přes výše vypsané si dovedu představit, že Manhunt může být pro mnoho diváků nevstřebatelný, protože jeho přepjatost bez větších problémů poráží i Mission Impossible 2. Zvláštní je také odměřená domácí odezva, která stojí v kontrastu s reakcemi z loňských Benátek a Toronta, kdy o Manhuntu pozitivně referovali kritici z Variety, Screenu, Film Stage nebo (veliký fanoušek Johna Woo) David Bordwell. // Ještě jedna věc se s Manhuntem táhne už od oznámení. Sedí do oblíbeného (a v mnoha ohledech nepochybně pravdivého) narativu o mrtvém hongkongském filmu a autorech, kteří se upisují Číně. Nesmíme však film redukovat do té míry, aby tvrzení bez výjimky odpovídal. Hongkongská kinematografie je v troskách, diváci naprosto bez výjimky preferují zahraniční filmy a lukrativní nabídky přichází prakticky jen z pevninské Číny, ale taková situace neznamená, že tam nejsou dobré filmy. Tvůrci si umí poradit - za čínské peníze točí vynikající filmy (Tsui Hark, Stephen Chow, Johnnie To, Derek Yee), nenápadně kritizují (Wukong, Mad World), nápadně kritizují (Ten Years, Trivisa), nenápadně inovují (krátké filmy ze soutěže Fresh Wave) nebo inovují nápadně (Robbery a Office). V případě Johna Woo jde, po historických epikách Crossing a Red Cliff, o snahu revidovat pravidla žánru, který stvořil. Byla by škoda Manhunt zjednodušit na zoufalý pokus oživit zašlou slávu. Není to nový Hard Boiled nebo Killer. To Manhunt nechce (ani nemůže) být. Woo se nesnaží přiblížit svým předchozím hitům, ty totiž vycházely z filmů Peckinpaha, Delona a Melvilla. Manhunt zůstává primárně na hřišti režijní poetiky Johna Woo. Vzpomíná, aktualizuje, hraje si. // Několikrát jsem dokonce slyšel, že takhle se už akční filmy netočí. Jenže ony se nikdy netočily tak, jak je točil John Woo. Takže spíše než časovou schránku film připomíná otevřený dialog se žánrem, který je dávno pryč. Woo je hravější než býval, je ironický a daleko více přepjatý. Jako kdyby se znovu setkal s přítelem, kterého dvacet let neviděl a rychle si vybavoval všechny ty krásné vzpomínky. Zkoušel, zda dávné historky a zážitky fungují i po dvaceti letech. A ano, zestárl John Woo, zestárl hongkongský i hollywoodský film, zestárl jsem já a žánr heroic bloodshed prakticky zemřel, ale o to víc se chci do takového vzpomínání pustit. () (méně) (více)