poster

Snílci

  • Velká Británie

    The Dreamers

  • Francie

    Innocents

  • Slovensko

    Rojkovia

  • USA

    The Dreamers

Drama / Romantický / Erotický

Velká Británie / Francie / Itálie, 2003, 108 min (Director's cut: 115 min)

Předloha:

Gilbert Adair (kniha)

Scénář:

Gilbert Adair

Producenti:

Jeremy Thomas

Scénografie:

Jean Rabasse

Kostýmy:

Louise Stjernsward
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vančura
    ****

    Snílky jsem viděl poprvé před šesti lety a měl jsem za to, že se mi tehdy moc nelíbili, ale s překvapením vidím, že jsem je kdysi ohodnotil 4*, což je stejné hodnocení, které bych tomuto filmu udělil i nyní po šesti letech, kdy jsem ho zhlédl podruhé. A musím říci, že to bylo velmi příjemné shledání z jedním z mých starých známých filmů, na které se nezapomíná. Snad jsem od té doby nakoukal nespočet nových filmů a vyspěl do určité divácké velkorysosti, která mi umožnila si novou projekci tohoto snímku opravdu užít. Potěšilo mě, že jsem poznal alespoň jeden film, z něhož je do Snílků prostříhán jeden záběr (Godardovo "U konce s dechem), což je pokrok oproti první projekci, kdy pro mě byla většina citovaných filmů velkou neznámou. Rovněž jsem mohl ocenit zmínku o Nicholasi Rayovi a jeho snímku "Rebel bez příčiny", o němž se zde postavy v jedné scéně baví, a který jsem nedávno viděl a velmi se mi líbil. A takových odkazů a převzatých záběrů z klasických černobílých filmů je tento film plný a patří to k jeho hlavním přednostem, které z něj činí velkolepou poctu světu stříbrného plátna a jeho milovníků, mezi něž se též řadím. Druhým pozitivem je zde herecké obsazení ústřední trojice postav - pominu-li proteď mužské herce, musím vyjádřit především svůj hold Evě Green a její odvaze, s níž se ve Snílcích odhalila. Rozplýval-li jsem se nedávno nad jejím výkonem v její nejnovější roli v Burtonových "Temných stínech", pak u Snílků mohu pouze užasnout, že byla stejně jedinečná, dokonalá, svůdná a herecky přesvědčivá už tehdy, před devíti lety. Sekvence s jejím svléknutím a následnou deflorací na kuchyňské podlaze tvoří dramatický vrchol Snílků, který mě při novém zhlédnutí rozrušil na nejvyšší míru, a maximálně bavil. Tak autentickou a současně přirozenou sexuální scénu aby pohledal - ostatně ve všech sexuálních scénách jsem zde měl intenzivní pocit, že jsem součástí děje a že pozoruji něco nesmírně důvěrně známého, u čeho jako bych už někdy v minulosti byl. Zde mi tane na mysli, že jsem vlastně kdysi četl i stejnojmennou literární předlohu skotského autora Gilberta Adaira, který podle ní napsal k tomuto filmu i scénář a který na konci loňského roku zemřel. Nepamatuji si již ten text příliš podrobně, ale vzpomínám si, že to byla poměrně zajímavá novelka, která zašla v líčení bohémského života ústřední trojice ještě dál než film, a závěrem sklouzávala až do roviny degutantních popisů detailů, do nichž vyústilo soužití oné bizarní trojky. V tomto ohledu se film ještě držel relativně při zemi, protože pokud by se vydal cestou doslovné adaptace, těžko by mohl do běžné distribuce. Ostatně, ačkoli sám se považuji za mimořádně otrlého diváka, detailní záběry na genitálie herců mě poněkud vyvedly z míry - záběr na mužský penis je přece jenom v současném filmu stále ještě tabu, nebo tak přinejmenším opatrně soudím. Ale osobně s tím nemám nejmenší problém, do toho filmu to sedlo, a už jen ten pohled na ňadra Evy Green, kterých si zde divák užije vydatně, patří k těm vzácným momentům, kdy máte nutkání film na chvíli pauznout a jen se tak chvíli kochat a oddávat snění... Mimochodem, další vzpomínka stará spoustu let - kdysi jsem četl zajímavou novelu Adama Thirlwella "Politika", která se věnovala podobnému námětu (společné soužití milostného trojúhelníku) a která stojí za srovnání s Adairovým textem - oba totiž dochází ke stejnému závěru, že celý ten emoční a milostný propletenec tří lidí funguje jen za podmínek, že všichni respektují určitá nepsaná pravidla, a zákonitě se bortí ve chvíli, kdy se jeden z trojice zamiluje. Jak "Politika", tak "Snílci", ač od sebe vzdáleni časově i místně, tak končí v podstatě stejně - rozčarováním a skepsí ze světa, kde jeden vždy miluje více než ten druhý.(7.7.2012)

  • viperblade
    ****

    The Dreamers je filmem, který není pro každého. Jeho první polovina se mi opravdu líbila, atmosféra staré Paříže, povídání o filmech a kultuře… Myslel jsem, že plný počet z mé strany nemůže nic ohrozit. Nicméně pak přišla druhá půlka, která to celé jakoby přibrzdila - příběh už nebyl tak "plynulý" ale táhl se a těch scén, které se mi opravdu líbily, ubylo (scéna ve vaně se zrcadly). Nahota mě nijak nešokovala, Eva Green se taky nemá za co stydět, ale bojím se, aby tohle nebylo jediné, co si z tohoto filmu budu, řekněme za rok, pamatovat. Tím neříkám, že by film byl prázdný, to ne, ale nevím, co si o tom myslet. Co ale vím je, že se mi snímek líbil, jak už jsem napsal, hlavně první polovina. Určitě jeden z filmů, který si za několik let musím pustit znovu. 80 %.(13.7.2012)

  • Alqarin
    ***

    Je jasné, že největším snílkem je zde sám pan režisér. Jeho vize je sympatická včetně velmi funkční nahoty a otevřenosti vůbec, ovšem v tomhle případě by mně osobně místo té všudypřítomné naivity sedělo něco trošku racionálnějšího a jasnějšího. Ne moc, ale trochu ano. Takhle jsou totiž Snílci sice zábavným výletem do fantazie, ale s takřka nulovou výpovědní hodnotou.(13.4.2012)

  • k212
    ***

    Snílci jsou filmem, který naprosto absentuje na něco, čemu se říká děj, nedejbože příběh. Trio hlavních hrdinů je vytrženo z reality, jsou uzavřeni v bytě rodičů, znudění, vedou rádobyintelektuální kecy, sem tam se sjedou, sem tam si dají sex. A všechno to má asi mít nějaké nesmírné poselství. Asi zřejmě ve chvíli, kdy je trojka konfrontována s revolucí v ulicích Paříže. Ve výsledku je to jen efektivní doplněk vizuálně akademické onanie.(8.3.2006)

  • Cappuccino
    ***

    Niekoľko pamätihodných scén nezachráni celý film aneb ako sa točí miestami príjemne úsmevná a zábavná nuda. Na The Dreamers neskonalo oceňujem otvorenú láska ku kinematografii, mladistvú nerozvážnosť hlavnej dvojky-trojky a sexuálnu nekonvenčnosť. Mimo toho ale snímok vlastní nezaujímavý dej, zopár zbytočných kecov a natiahnuté, pomalé odsýpanie strednej pasáže. No bez ohľadu na vymenované zápory Bertolucciho počin za zhliadnutie rozhodne stojí - v neposlednom v rade aj vďaka krásnej Eve Green.(18.2.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace