Krátký film o lásce

Hitchcockov "look out" motív v ktorom vaše veličenstvo otvára okno do dvora prepnutý do "euro-artovej" a pokrokovej polohy tohoto námetu. Kukátko ďalekohľadu obmieňa šošovky, s pozorovateľa je náhle pozorovaný (nie samotným pozorovaním, ale prejavom pudov pozorovaného) a medzi depku udržujúce paneláky dopĺňa toto zasnené, pomerne neoptimistické varieté zbožňovania tretia dozerajúca strana. Plač nad rozliatym mliekom je v skutku zlatistou metaforou. Komparácie vo mne nevzbudzujú slasť, ale tento voyeuristický úryvok predsa len radím o chlp za nebojazlivo načatú tému o uťahovaní slučiek. Nejde o úmyselnú diferenciáciu dvoch vzácnych "kraťasov", príčinou je väčší dilematický údel, ktorý sa vo mne zhostil práve pri prvom, takpovediac otáznom (ne)potlačovaní pokánia. (20.04.2010)

Osudová láska se nemusí odehrávat jenom na sluncem zalitých plážích. Může se zjevit i na jednom zaprášeném socialistickém sídláku. Film, který si žádné velké emoce prvoplánově nevynucuje, ale o to větší má dopad. Kieslowski měl na takové příběhy talent. Je to tak akorát na hranici mezi mistrovskou nenuceností a nudou, přičemž většinu filmu platí to první. Doporučuju pustit si Krátké filmy v pořadí 1. o zabíjení, 2. o lásce, protože film o zabíjení končí pláčem, kdežto o lásce úsměvem. (25.03.2008)

Pred pár dňami som mohol obdivovať Krátky film o zabíjaní a tak som oprávnene očakával, že mi rovnako "krátky" film o láske poskytne porovnateľný zážitok. Stalo sa však presne to, o čom som už mnohokrát písal. U romantických filmov som enormne citlivý na hranicu, za ktorou sa už nachádza niečo pre mňa neprijateľlné, neuveriteľné. A túto hranicu Kieslowski prekročil minimálne pri koncipovaní postavy Tomeka. Inak herecké výkony boli bezchybné, obdivuhodná bola aj kamera, ale postava hlavného predstaviteľa a ospalé tempo filmu ho stiahli v mojich očiach na tri hviezdičky. (16.11.2013)

Krátký film o lásce má podobné pozadí jako Krátký film o zabíjení. Pořád jsme v tom stejném depresivní socialistickém polsku, kde vládne zejména šedá. Teplé a veselé barvy zde skoro nenajdete. Ono se není ani čemu divit, ten film totiž není moc veselý. Spíš naopak, je smutný, ale narozdíl od "Zabíjení" skýtá v sobě tolik naděje. Naděje na happy end, na změnu života a hlavně na lásku. Sice se zde jedná o lásku, tak trochu postavenou na hlavu, ale pořád je její podstata stejná. Láska nenaplněná, toužebná, hravá, despotická, obsesivní, mateřská anebo ryzí a čistá. To vše se vešlo do jednoho špinavého sídliště kdesi v Polsku. Stejně jako Zabíjení otřáslo mou dušičkou, to samé se povedlo i tomuto filmíku, ovšem zde zcela v pozitivním slova smyslu. (24.01.2007)

Krátky film o láske by sa mohol odohrať aj na našich kedysi ošarpaných, dnes zateplovaných sídliskách. Kieslowskeho unikátny art film, pretože rozpráva o láske mladého chlapca ku skúsenej žene, čo bude každému teenagerovi viac ako povedomé a tým pádom je film prístupný aj mladšiemu obecenstvu, ktoré síce možno nepochopí úplne všetko, ale prežije ho intenzívnejšie ako skúsený divák. Štrukturálne a naratívne rozbory sú síce k veci, ale keďže je tento film hlavne o hĺbke a prapodstate citov (lásky) , až tak na mi na nich nezáleží, ako filmovým teoretikom. To usudzujem po druhom zhliadnutí po nejakom čase. (03.06.2012)