Krátký film o lásce

Veľké sídlisko v kontraste s pár jedincami zvýrazňuje silu hlavnej zápletky ako krvavú škvrnu na bielej plachte. Na oboch stranách šošovky ďalekohľadu, ktorý približuje svety dvoch hlavných hrdinov, zároveň postupne mení lom lúča ich života a približuje ich mieru naivity bližšie k priemeru, sa odohráva iný životný príbeh. Kým niekto je za dvermi svojho paneláku osamelý sám, iní sú osamelí medzi ľuďmi. Dezilúzia je však vrahom všetkých radostí a keď sa stáva obeťou aj nádej, ide do tuhého. Nádherný film o zaláskanosti, osamelosti, mladosti statenej aj skutočnej. (30.03.2006)

Dříve než se my, původně slušní a citliví hoši, proměníme v sarkastické plemenné hřebce, tak si musíme prožít tu nejhorší zkušenost v životě - první jednostrannou lásku. Neomylně přitom Amorovým šípem míjíme nepříliš chytře vybrané srdce, bez základních loveckých dovedností netakticky nabízíme upřímnost a za tu jsme hbitě potrestáni. A asi proto, že Kieslowski točil film v době, kdy se mi plašily hormony a v panelové chloubě moderní výstavby, kde k jejich plašení docházelo, tak se mi to i dost líbilo. (04.11.2011)

Kieślowski boduje: Zatímco obyčejně si se ženou po filmech notujeme, tentokrát jsme při pokusu o sdílení dojmů zjistili, že mluvíme každý jinou řečí, a málem si vjeli do vlasů. Shodli jsme se, že jsme viděli skvělý biják, jen jsme se nějak nebyli schopní domluvit na tom, proč je vlastně tak skvělý, co nám při něm běželo hlavou a o čem si teda budeme teď povídat. Při bližším ohledání se ukázalo, že jsme si každý ke ztotožnění vybrali jinou postavu – ona ji a já jeho, jak jinak – a ani jednomu nám do důsledků nepřišel na mysl opačný pohled. Takhle ten jin a jang vyvážit, to se málokdy povede. A jak znám Kieślowského, on to tak chtěl a jistě tam zakódoval ještě klíče pro pár dalších čtení, vykuk jeden. Jen ta muzika byla na mě tentokrát až příliš repetitivní. — Mimochodem, přišlo mi zajímavé, že se v dialozích nejvíc skloňuje slovo kochanie, ale v názvu je miłość. Teď tak ještě umět polsky, aby člověk mohl ten rozdíl taky nějak interpretovat. (24.06.2012)

Povrchným pohľadom sa môže tento kratší snímok javiť ako jednoduchý príbeh o láske, avšak geniálna réžia tomuto dielku dáva úplne iný rozmer. Sme svedkami grandiózneho divadla v depresívnejšom sídliskovom a panelákovom prostredí, kde na prvom mieste tróni šokujúca otvorenosť čo sa týka prejavov citov ako aj naprostá originalita poňatia tejto témy. Horkosť a smútok nad nemožnosťou naplnenia lásky je tak hmatateľná až to bolí. Záverečná scéna plaču nad rozliatym mliekom ma totálne dostala. Smútok, smútok a smútok.... Viac niet čo dodať, treba pozrieť. (01.09.2015)

Hitchcockov "look out" motív v ktorom vaše veličenstvo otvára okno do dvora prepnutý do "euro-artovej" a pokrokovej polohy tohoto námetu. Kukátko ďalekohľadu obmieňa šošovky, s pozorovateľa je náhle pozorovaný (nie samotným pozorovaním, ale prejavom pudov pozorovaného) a medzi depku udržujúce paneláky dopĺňa toto zasnené, pomerne neoptimistické varieté zbožňovania tretia dozerajúca strana. Plač nad rozliatym mliekom je v skutku zlatistou metaforou. Komparácie vo mne nevzbudzujú slasť, ale tento voyeuristický úryvok predsa len radím o chlp za nebojazlivo načatú tému o uťahovaní slučiek. Nejde o úmyselnú diferenciáciu dvoch vzácnych "kraťasov", príčinou je väčší dilematický údel, ktorý sa vo mne zhostil práve pri prvom, takpovediac otáznom (ne)potlačovaní pokánia. (20.04.2010)