Kill Bill

Fucking-fantastic-orgasm. Alfred Hitchcock s katanou v ruce útočí ze záhrobí, Ang Lee nestíhá ochutnat popcorn a Akira Kurosawa se v nebi vznáší blahem. Po sedmém zhlédnutí v kině je zbytečné přemýšlet, jestli dát čtyři, nebo pět hvězdiček. Z úcty k magorovi z videopůjčovny - všechno si zapíšu krví na čelo mé hlavy, která leží (useknutá) vedle mě. Tarantino je bůh filmové masturbace. Střih, kdy s rozžhavených nůžek šlehají jiskry v tom nejakčnějším filmu stříbrného plátna posledního desetiletí. Z takřka nulového námětu vytěžit tak dokonalou akční jízdu jsem snad na plátně ještě neviděl. Směs podkreslených linií (komiksoví, animovaný, barevný i černobílý prvek) je skutečně cool seance s vynikajícím hudebním doprovodem, která divákovi vleze pod kůži. Pro mě jsou oba díly filmové umění. "Ti z vás, co mají to štěstí, že nepřišli o život, vemte si ho s sebou! Ale... končetiny, o které jste přišli tu necháte. Ty teď patří mně". Film detailně rozebrán v mém Deníčku. (23.10.2011)

Starší tarantinovky mám opravdu rád, i když se pohybují v oblasti žánrů, kterým zrovna neholduju, tak je Tarantino dokázal natočit nápaditě a s přidanou hodnotou, kterou musí ocenit každý filmový fanoušek. A´t už šlo o Gaunery, Pulp Fiction nebo Jackie Brown, vždycky jsem našel něco, co mě obohatilo. Kill Billem začala u Tarantina éra filmů bez přidané hodnoty, které sice můžou fanoušky žánru fascinovat svou "čistotou", ale mě obchází velkým obloukem. Kill Bill je hold akčním východoasijským filmům, což je záležitost, která mě naprosto neoslovuje. Postavám schází byť jen minimální hloubka,o scénáři ji zbytečné hovořit. Jak napsal Cival, je to "naprosto prázdná, samoúčelná hovadina, jíž se nedostávají emoce ani psychologie postav." Já dodávám, že má slušnou kameru a hudbu, za což si ode mě zaslouží jednu hvězdičku. Cival tutéž "samoúčelnou hovadinu" odměnil třemi, což mě překvapuje víc, než pět hvězdiček od nadšeného žánrového fanouška...Celkový dojem 25 %. (16.02.2008)

Když jsem vyšel z kina, říikal jsem si, že z tohohle lidi už vážně nemůžou být odvařený. A ono mu to zase vyšlo... Já ten Tarantinův rozvláčnej styl prostě nezvládám a hlavně nechápu jeho výjimečnost. Když by byl celej Kill Bill působivej a svižnej jako animovaná kapitola, neváhal bych nad opusem QT zajásat, ale takhle je to s odřenýma ušima jen nadprůměr. Zejména od akce jsem čekal mnohem víc. Víc než nepřehlednou řežbu rozsekanou do detailů (napotřetí mě to už nudilo vskutku pekelně). Souboj s Lucy sice leccos zachránil, ale...:-( Celkově je rozjezd hodně pomalej, hodinu jsem se poctivě nudil. Problém je, že Kill Bill vol. 1 je v podstatě naprosto prázdná, samoúčelná hovadina, jíž se nedostávají emoce, ani psychologie postav. Nebýt hudby, plynul by Kill Bill jen naprosto nudně a stereotypně kamsi do řiti. Anime, souboj s Lucy a Hattori Hanzo chapter are cool, zbytek shit. (07.10.2003)

// Zvedám na plný počet a Tarantino je šílenec, velmi velmi cool šílenec. Co on dokáže napsat a posléze převést na plátno, to je neuvěřitelné. Tolik odkazů, tolik pomrknutí na staré asijské pecky, tolik možností, jak se na jeho filmy dívat. Je to loutkař a především chce, abychom si s jeho filmy hráli. A protože hračky už jsou rozdány, je na čase si začít hrát. (11.10.2012)

Zvěsti o šílené krvavosti mi přijdou přehnané. Jsou zde samozřejmě skvělé choreografie bitek, ale film mě spíše zaujal zajímavým soundtrackem, kouzly s kamerou (dlouhé záběry a časté pohledy shora) a neméně zajímavým výtvarným řešením (zimní zahrada s fontánkou apod.). Jako neznalec žánru mi jistě uniklo mnoho odkazů, ale film zaujme i bez toho. Časové hrátky mi tentokrát přišly trochu samoúčelné, snad mají zakrýt velkou jednoduchost příběhu. Spíše se mi líbily hrátky s formou (např. animovaná část byla skvělá). Také bych byl raději, kdybych viděl celý film najednou, na druhou stranu je ukončení jedničky docela dobré a napínavé. (24.10.2003)