Volyň

Uf! tak tohle bylo srovnatelné s Jdi a dívej se, po kterém mi dlouho hučelo v hlavě. Jedna věc je o zvěrstvech číst v knihách a druhá je to vidět in natura a v barvě. Poláci natočili opravdu věrný obraz své doby s naprostým důrazem na přesnost a detail. Jsem rád, že ČT Art pouští i takovéhle filmy, protože dnes lidé mají tendenci zapomínat! Je až neuvěřitelné, čím si obyvatelstvo muselo ve Volyni projít a jak šílené to muselo být člověku dopne teprve ve chvilce, kdy ve filmu vidí německou jednotku a ta mu připadá jako zástupce civilizovaného světa. Jednotku co třeba před chvilkou vystřílela z nejedné vesnice všechny Židy. Přesto ve filmu němečtí vojáci jsou něco jako Římský oddíl v zemi barbarů a přechod za jejich linie jako průchod Hadriánovým valem zpět do civilizovaného světa... Člověk je člověku vlkem to bohužel bude platit navždy. ---- Mně facinovala ta věrnost prostředí i potřeba tvůrců aby vše bylo dokonalé. Mám rád detaily. Hrdinka sedí u stolu a okraj obrazu je zaměřen na kamínka. V těch hučí oheň a je škvírkou dvířek i vidět plamínek. Jak jen tato drobnost dodala autentyčnosti onomu domu a lidem v něm žijícím. Jiný obraz, další z hrdinů kouká z okna a uvnitř se za sklem třepotá motýl... Třeba náhoda, nebo promyšlený detail, každopádně tohle dělá filmy reálnými! Přesně jak píše David82 i já jsem časem všem těm mrtvým blýzkým otupěl a otupěl jsem i těm všem neuvěřitelným brutalitám... Bylo jich moc na to aby člověka neustále šokovaly. Ale myslím, že to byl záměr... Ukázat to otupění z vraždění. Obdivuji toho malého klučinu co hrál syna hlavní hrdinky, jak skvěle a přirozeně hrál svoji roli... Uvědomil jsem si při tom, co dokáže strach. Pravý strach ze smrti. Jak se umí zažrat pod kůži a jak jej umí pochopit i ti nejmenší. Snad je to pozůstatek na naše dávné čay v jeskyních, kdo ví. Dnes se vám děti dokážou nudit i s tabletem na klíně a mobilem v druhé ruce. Tenkrát kdesi v zastrčených komůrkách, stodolách, sklepech atd... musely často děti vydržet týdny a měsíce úplně zticha bez jakékoliv zábavy a to i ti nejmenší. A vydržely. Věděly, že hluk znamená smrt. Velmi silný film, velmi brutání, ale jen díky tomu je jeho výpovědní hodnota tak zdrcující! Dávám za 5 lahví vodky. * * * * * (05.10.2018)

Strašně silný intenzivní zážitek. Šílené peklo o tom, jak válka ničí lidské charaktery a proměňuje je v nelidské zrůdy. Volyň jsem kdysi viděl v kině v rámci LFŠ, ale na televizní obrazovce se také rozhodně neztratí. Režisér Smarzowski si ke zpracování vybírá velmi těžké látky a Volyň právem patří k jeho nejlepším filmům. (14.06.2020)

To, že tento film už nikdy nechcem vidieť, ešte nemusí zákonite znamenať, že bol zlý, skôr naopak, v istých ohľadoch bol výborný. Nikdy by ma nenapadlo, že vo filme z obdobia druhej svetovej vojny, môžu byť fašisti tými "lepšími" či tým menším zlom. Priznám sa, v určitých momentoch som radšej zatvárala oči. Nepotrebujem vidieť všetko na to, aby som pochopila nezmyselnosť tej krutosti, ktorej sú za istých okolností schopní len ľudia. Napriek tomu mne v tomto filme čosi chýbalo. Úvod bol výborný, svadobné zvyky a náznaky nenávisti medzi Poliakmi a Ukrajincami, vtiahli do deja, potom však prišlo medziobdobie, ktoré síce nebolo zlé, ale niečo mi tam po príbehovej stránke chýbalo. Možno sa tvorcovia až príliž zamerali na zničujúcei efekt krvavého finále, ktoré bolo naozaj strhujúce a miestami takmer nepozerateľné. Zasiahlo ma to, to hej, ale film, ako celok na mňa až tak nezapôsobil. (02.04.2017)

Když vás pojí jen vodka a antisemitismus, nemůže to dopadnout dobře. Křivdy z minulosti sebou nesou nenávist, nenávist přináší úpadek lidskosti. Tak spánek rozumu plodí monstra a prostředky, které nemohou být vysvěceny žádným účelem.. Od etnograficky pojatého úvodu, kdy už doutná ten primitivismus a zlo, až po inferno etnických čistek, které připomíná horečnatý sen plný útržkového vnímání a subjektivního měnění toku času, z toho čiší beznaděj. Smarzowski dobře věděl, že to téma je příď ledoborce.. (22.06.2020)

Na můj vkus hodně přepálená stopáž ( Za první dvě hodiny se toho moc nestane a dojde i na velmi hluché pasáže), ale závěrečná půl hodina je doslova jak z jiného filmu- Intenzivní, brutální, šokující s devastujícím dopadem na diváka. Poláci si překvapivě neberou servítky ani s dětmi, batolety, těhotnými ženami ani knězem. Celou dobu jsem si byl jistý třemi hvězdami, ale za silný závěr a fakt, že se jedná o naše sousedy přihazuji čtvrtou hvězdu. 70% (27.04.2017)