Simone

Zajímavá vize důvodu vzniku virtuálního filmového hrdiny. Nějaký režisér se naštval, když si s ním herci vytírali zadek, a dosadil počítačového hrdinu do hlavní role. Úspěch byl tak masívní, že smetl nejen režiséra, ale všechno kolem něho. Vlak se rozjel, ale jak z něho vyskočit? Zde určitě nejde o příběh, jeho duhy a neduhy, ale o zamyšlení nad tím, co s námi dělá šoubyznys, čemu se vlastně klaníme, co je to za lidi, které obdivujeme. O čem je celý tenhle svět plný virtuálních hrdinů z reklamy? Vezmeme-li to kolem a kolem, každý z nás máme nějaké idoly, o nichž zhola nic nevíme, ale jsme si docela jisti, že jsme přesně pochopili, co chtějí svou tvorbou říci. Kdepak, každý žije v bublině, jen někteří to nepřiznají. O tomhle je film Simone- směje se nám, jak jsme blbí. A já mu tleskám, čtyři hvězdičky za film a jednu navrch za koncert Al Pacina! (23.12.2010)

Nejsem si jistý, nakolik měl Niccol tu alegorii promyšlenou, nakolik se do ní sám projektuje jako autor, ale nakonec si stejně podrazí nohy. A ačkoli jsem se bavil u narážky na Andreje Tarkovského (hrdina se jmenuje Viktor Taransky), taky nevím, jestli mu chtěl vzdát hold, anebo si utahuje z jeho hlubokomyslného artificiálního stylu. Každopádně ty analogie mezi uměním (art) a umělostí (artificiality), proklamované teze o autonomii umění, kde jsou nedůležití herci, a vůbec ono téma totální manipulace ve jménu svobody vyjádření, dostávají v digitální éře celkem dráždivou příchuť. Dráždí to ale jen intelekt, ne emoce, takže se nelze divit, že ten film je tak chladný. (11.11.2004)

Scénář: Andrew Niccol .. Andrew Niccol stvořil pozornosti hodné dílo. Bohužel plné malých a mnohdy zbytečných chyb, jenž nahlodávají poctivý intelektuální dojem nebo zkrátka nudí. Samotný námět je výborný a obsahuje spoustu skvělých narážek na účet herců, jejich popularity či jejich „zbytečnosti“ v nastupující době CGI herectví. Je až s podivem, jak může být slavný, populární a milovaný někdo, kdo se „jen“ objevuje na plátně/obrazovce. Viz dnešní reality show.. Co se herců týká, zaujmou zejména dva: samotná S1M0NE (Rachel Roberts), jenž nelze upřít kouzlo anděla, byť až přehnaně sladkého a umělého (což je záměr) a A1 Pacino, který je už sám o sobě herecky dostatečně poutavý. Též zaujme hudba, plná krásných motivů a celkové vizuální zpracování. 75%. (27.12.2005)

Skvělá komedie o mašinérii Hollywoodu s vytříbeným smyslem pro ironii. Z režiséra slabých filmů se díky jedné "hezké tvářičce" stane hvězdný režisér, který stojí v pozadí úspěchu svého objevu. Lidi po ní šílí, i když jí neviděli. Lidé dělají, že jí potkali, i když neexistuje... Černá komedie Andrew Niccola navazuje na výborné sci-fi Gattaca a dokazuje, jak je Niccol skvělý,i když nekomerční režisér. Každý jeho film je jedinečný, často kritizující současnou nebo budoucí společnost a své herce vede k velmi dobrým výkonům. (01.12.2004)

Nevím co tady neštymovalo, ale bylo to jako lámání zubů u pily, která přece řeže jen nejkvalitnější dřevo, tak proč sakra?! Satirický pojatý snímek o pozadí filmových studií by se dal zpracovat daleko lépe. Takže hodnocení vyčerpal největší guru AL PACINO, který utáhne i příběh o slepici na posedu. Zvláštní paradox, že právě představitel Taranského, je typickým příkladem stigmatu zvaného hvězda, co pozvedne i největší propadák! :-) (13.03.2011)