poster

Číslo sedmnáct

  • Velká Británie

    Number Seventeen

  • Velká Británie

    Number 17

  • USA

    No 17

Krimi / Thriller

Velká Británie, 1932, 63 min

Kamera:

Jack E. Cox

Producenti:

John Maxwell
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (20)

  • kusper
    ****

    HFF 2009(12.12.2009)

  • Tuxedo
    ***

    Slibný námět a výborná invenční režie (např. hra se stíny) je posléze ubita překombinovaností a nevěrohodným akčním finálem.(22.9.2007)

  • Hellboy
    ***

    Hlavní hrdina náhodou vejde jednoho večera do opuštěného domu na prodej, kde najde mrtvolu a neznámého muže jménem Ben. Zabitý má u sebe zbraň a pouta a v domě s číslem 17 se pohybuje ještě mnoho dalších lidí... Ale to je teprve začátek komplikované zápletky, která se točí kolem čísla 17, ukradeného náhrdelníku a útěku gangsterů ze země. Jeden z prvních zvukových filmů Alfreda Hitchcocka vznikl podle divadelní hry a je to na něm dost poznat, snímek je velmi statický, je zde hodně dialogů, ale pramálo pořádného děje. (Na konci je tedy povedená akční autobusová/vlaková honička pár minut). Celý film je hodně zmatený, snad všechny postavy nosí klobouky, mnoho jich mělo knír - podle čeho jsem se měl orientovat?, a vůbec nemá strukturu klasického hollywoodského filmu. A také je dost ukecaný, zvláštní věc u Hitchcocka, který dával přednost vizuální stránce před dialogy. Ostatně on sám byl k tomuto dílu kritický. Chyba je určitě na mé straně, ale velmi špatně jsem se v ději orientoval. To platí hlavně pro první půlku, druhá už je zřejmější a jednoznačnější. Ale jako celek mě to moc nebavilo. Jsem rád, že se kinematografie tak vyvinula, že už o pár let později mohl Hitchcock stvořit svá geniální mistrovská díla.(7.5.2010)

  • D.Moore
    ***

    Téhle Hitchcockově jednohubce ohromně škodí až cimrmanovská (nebo snad montypythonovská) přeplácanost, která se snaží překvapovat novými a novými zvraty, ale v lepším případě kvůli tomu působí úsměvně, v horším přímo směšně. Nebýt všech těch "šokujících" odhalení a takřka neustálých přívalů zbytečných dialogů, mohlo být Číslo sedmnáct ještě lepší.(20.7.2016)

  • kyselina
    ****

    3/4 filmu se odehrávají ve starém prázdném domě, kde se divák pokouší nalézt nitky příběhu, jak jinak divadelní hry. Obdivuju, jak Hitch dokázal natočit tak úžasně vygradované napětí už v roce 1932. Obrovskou slabinou je zmatený děj, který se sice na konci jakž takž vysvětlí, nicméně to kazí výsledný dojem (nutno napsat, že scénář je z Hitchovy tužky... asi neměl svůj den). Zběsilé finále ve vlaku a autobusu patří k výrazným kladům Hitchových raných filmů.(5.9.2007)

  • pepo
    ****

    Zo zaciatku to vyzera ako stylisticke cvicenie na temu nemecky expresioznizmus, aby sa to zvrtlo na prekombinovanu gangsterku a nakoniec to vyvrcholilo ako velkolepy akcnak. Plus samozrejme tradicny Hitchov humor, obcas az na hranici komedie. Navyse to ma splaseny dej (film ma iba nieco cez hodinu) , takze to aj vdaka niekolkym sialenym zvratom nema kedy nudit. Skvela zabava. 8/10(4.5.2020)

  • Němi
    ****

    Od prvních sekund zběsilá (akčně-dialogová) jízda, v které Hitchcock mohl po sérii horších filmů zas jednou uplatnit svůj talent. Prakticky celý se odehrává ve starém opuštěném domě, přesto je na pohled pěkný a dynamický. Škoda snad jen zbytečné dějové překombinovanosti, kde není každá postava tím, čím se zdá být, ale dokonce ani tím, čím má tedy být. Než jsem pochopil o co jde a kdo je kdo (všichni vypadají stejně), byla už značná část hodinové jednohubky pryč.(12.7.2010)

  • liquido26
    **

    Já nevím, tenhle film mnou prošel a jediné dojmy, které ve mě zůstaly byly nuda, nuda a nuda. Žádná z postav mě nezaujala a to platí i o jejich představitelích. Příběh děsně zmatený a ukecaný ... zkrátka a jasně, jedná se o Hitchcockův nejslabší film, který jsem zatím viděl.(12.8.2012)

  • Wiliem
    ***

    První půlka filmu je veskrze slušný thriller, obzvlášť na svou dobu. Bohužel každou příbívající minutou se film řítil čím dál níž v mém hodnocení a to především díky dosti nepřesvědčivému a hlavně zamotanému ději, který se sice částečně na konci rozmotal ale stejně už to celkový dojem z filmu nezachránilo. Jinak mimochodem bych ale neřekl že film pochází z roku 1932, tipnul bych to spíše tak na rok 1928 nebo i níže, někde do němé éry. 55%(27.1.2009)

  • neoBlast
    ***

    Už nevím pokolikáté píši, že film obsahuje klasické Hitchcockovské ingredience... ale v Čísle sedmáct je jich zase spousta použitých... a má to i zajímavou kameru. Kdo obdivuje klasická díla Alfreda Hitchcocka nebude zklamaný ani tentokráte u přepisu této divadelní hry. 55 %(26.5.2010)

  • Martin741
    **

    Hitchockove filmy z 30. rokov neglorifikujem velmi, vynimkou je len 39 steps z roku 1935. Tuto ide o dost velku nudu, kulisy su len priemerne, a prilis vela sa keca a napatie slabe. 40 %(20.2.2016)

  • hans500
    *****

    Herci spíš průměrní (až na Johna Stuarta), Leon M. Lion dokonce trochu podprůměrný (vynahrazuje to hláškami), ale skvělý scénář, režie a závěrečná část ve vlaku zvyšují úroveň filmu. Jeden z nejlepších Hitchcockových raných filmů - 5*. PS: Hodně dobrý je i dabing (DVD). Komentář napsán 22.11. v 0:50 ráno.(27.9.2008)

  • tomtomtoma
    ****

    Přepsáno v červenci 2018. Číslo sedmnáct je svižnou a odlehčenou kriminálku. Příjemně pobaví i dnes, pokud přistoupíme na Hitchcockovu hru s nejasně proměnlivou identitou osob. Nejednoznačnost pomáhá tvarovat atmosféru napětí. Potěší stínohra a zatajování dechu. Rychlý pohyb vpřed přispívá ke potřebnému spádu výkonu děje, který se žene dychtivě do finále i objasnění. Barton nabyl svou konečnou podobu a slaví velkolepý triumf. První na scéně je Forsythe (sympatický John Stuart), zvědavý mladík uprostřed mystéria. Ticho je přehlušeno nehybným tělem a tma přihazuje na špatně osvětlený parket další tanečníky a při měsíčku se hledá ukrytý poklad a lákavé tajemství. Druhým na scéně je Ben (příjemný Leon M. Lion), prosťáček, hledající úkryt vlastní chudobě. A jediným jeho cílem je přitom pouze zmizení z dosahu životu nebezpečné nejasnosti. Je nejodlehčenější částí kriminálního napětí. Třetí postava spadne z nebe. Rose Ackroyd (příjemná Ann Casson), odvážné děvče, hledá svého nepřítomného tatínka. Zazvoní zvonek, a Brant (zajímavý Donald Calthrop) přichází na noční prohlídku opuštěné nemovitosti. Jeho doprovod, elegantní Nora (sympatická Anne Grey), je skoupý na slovo a ve strachu hledá skulinku k vyklouznutí. Šestá postava Henry Doyle (Barry Jones) se sebevědomou drzostí vyhlíží svoji šanci k získání bonusu. Další postava Sheldrake (Garry Marsh) musí k obraně vlastních zájmů používat pádné rány pěstí. Poslední výraznější postavou je Ackroyd (Henry Caine), provětrávající na malý okamžik zatuchlé ovzduší proměnlivosti identit. Číslo sedmnáct je žánrovou zábavou. Kriminální film je odlehčený humorným nadhledem, ozdobený rychlostí pohybu a s rozkošnou hravostí zaměňuje identity. Osvěžující zábava.(21.8.2009)

  • majo25
    ***

    Dej filmu sa dá v zásade rozdeliť do dvoch časti, na tú v mysterióznom dome a tú vo vlaku. Každá má plusy i mínusy. Časť v dome má obstojná atmosféra a nádych trilerových prvkov, aj keď príliš veľa postáv, vo vlaku ide viac o akciu a rýchle tempo. Komediálna postava bezdomovca je trochu ako päsť na oko - nie každému ulahodí. Záver s modelíkmi vlakov a okolia môže z dnešného pohľadu pripadať smiešne, ale napr. scéna kolízie na trajekte bola spravená celkom fajn.(30.9.2018)

  • hanagi
    ***

    Přece jenom - snaha do 60 minut nacpat konverzační drama (začátek), několik zvratů (prostředek) a zakončit to zběsilou akcí...to je moc i na Mistra. Trochu to na mě působí jako takové procvičování různých možností. Ale i tak to má vtip, atmosféru a vizuálně je to jako vždy téměř dokonalé. Viděno během Season Challenge tour 2015.(5.8.2015)

  • Kracken
    ****

    Tak tenhle film a především scény v domě, rozhodně napětí nepostrádá a navíc je i zábavný.(12.2.2010)

  • Han22
    **

    Ani druhým filmem mě Hitchcock nepřesvědčil. Přišlo mi to jako ultralaciná, zmatená hovadina, kde se parta nezajímavých postav setká v baráku, snaží se o nějaké náhrdelník a nakonec vše skončí vlakovou honičkou. Vlakové finále je příšerné, jediné co se mi jakžtakž líbilo byl začátek s dvojicí postav v opuštěném domě plném stínů.(15.2.2015)

  • Jenni
    **

    Motto: "Nemohl by někdo vylézt na střechu a po někom se podívat? (...) Vidíte něco?" - "Ano." - "Co?" - "Střechy." V klasických Rozhovorech Francois Truffaut říká, že tenhle film byl "celkem legrační, ale příběh spíše zmatený. (...) První část v domě je pravděpodobně převzata z divadelní hry. Druhá půle, jak si pamatuju, byla lepší. Byla tam dlouhá sekvence pronásledování s krásnými miniaturními modely aut a vlaků. Skutečností je, že miniatury ve vašich filmech jsou vždycky velmi pěkné." Alfred Hitchcock na otázku, zda si příběh vybral sám, odpovídá: "Ne, byl zakoupen studiem a mě k filmu přidělili." [z titulků plyne, že divadelní hra Jeffersona Farieona byla produkována Leonem M. Lionem, jenž si ve filmu zahrál tuláka Bena Bolda] Snad i proto Číslo sedmnáct označoval Hitch za "katastrofu" a "vyjádření lajdáckého přístupu k vlastní práci". Je zřejmé, že v té době byl Hitch postižen ztrátou formy. Pokud jde o můj vlastní názor, nelíbil se mi scénář, ani režie (pod obojí podepsán AH; přitom kupř. Donald Calthrop hrál v Její zpovědi vyděrače Tracyho). No a tenhle fakt je u přepisu divadelní hry docela zásadní (zejména když se celá odehrává ve tmě). Lze shrnout, že do opuštěného domu čp. 17 zajdou na návštěvu tulák Ben, pěkná sousedka, která hledá svého taťku (s dívkou se občas objeví zajímavé chvíle, třeba když na něj mrkne), tajný detektiv Barton, lupič Sheldrake (který chce odvézt "Suffolkův náhrdelník" na kontinent) a další darabáci, kteří mu s tím mají pomoci - muž s hluchoněmou ženou ("která mluví") a podvodník Henry Doyle. Nakonec většina z nich (nevím kdo přesně) nastoupí do vlaku, zatímco detektiv (o němž nevíme, že je detektiv) do autobusu. Jak již bylo uvedeno, toto je ta lepší část. Se snímkem z roku 1932 však nemám žádné slitování. Šlo o patnáctý Hitchův film a šestý zvukový. Zároveň to byl poslední Hitchcockův film u společnosti British International Pictures. V Československu měl být uveden pod názvem Záhada, ale cenzura jeho promítání zakázala.(13.10.2014)

  • Arkanoid
    *

    Dej a postavy sú slabota, rovnako ako technická stránka filmu. Tajomnú atmosféru strachu z krátkych záberov tieňa rúk veľmi nespravíš. Nie je tam jediná presvedčivá scéna. Humor nefunguje tak, ako by mohol a nevie zakryť chabú zápletku. Bitky sú smiešne, akoby vôbec nešlo o prežitie, ale len kto vydrží koľko rovnakých úderov. Veľa ľudí sa učí za pochodu. Bol medzi nimi aj slávny Alfred Hitchcock.(7.4.2020)

  • lukison
    **

    Tento snímek ilustruje kinematografickou praxi v Anglii počátkem zvukové éry. Šlo o jeden z oněch stoprocentně britských filmů, které byly americké firmy podle zákona povinny distribuovat. Praxe to byla nevalná: zákon měl sice ochránit domácí filmovou tvorbu před americkou expanzí, proti které byla Anglie díky jazykové příbuznosti ze všech evropských zemí nejvíc bezbranná, ale ve výsledku to nijak anglickým filmům neprospělo, neboť se točily rychle, levně a ledabyle do zákonem předepsaného počtu. Říkalo se jim jednoduše „filmy do kvóty“. Bylo to vynucené zboží a hollywoodským produktům nemohlo konkurovat. Číslo 17 je právě jedním z těchto snímků, trvá pouhých 65 minut a premiéru měl už v červenci 1932. Po letech se Hitch netajil tím, že film Číslo 17 režijně odbyl. Nezajímal ho scénář, postavy ani herci a jediné, čemu se věnoval opravdu pečlivě, byla závěrečná akční část, vytvořená pomocí miniatur. Bylo to poprvé, co ve vyšší míře použil maket a miniaturních modelů – techniky, kterou bude hojně používat ve svých pozdějších britských thrillerech. Nejde tu o animaci, ale o reálné pohyblivé modely. Železniční trať i s dokem zabrala celé studio a byla dokonalou kopií skutečnosti. Hitch se na této sekvence doslova vyřádil - a pozor! jde o první vzorovou akční scénu v dějinách filmu rozpracovanou podle pečlivého storyboardu. Tady se učili Spielberg a spol...(14.4.2015)