Okno do dvora

"I'm not much on rear window ethics." Moc bych si přál napsat k "Oknu do dvora" nějaký moudrý a zároveň krásný komentář, protože jenom takový a žádný jiný, by si tenhle mistrovský thriller zasloužil. Obávám se ale, že vzhledem k mým omezeným spisovatelským schopnostem, bych ho nedokázal stvořit k mé úplné spokojenosti. Spokojím se tedy pouze s konstatováním, že jde o jeden z mých nejoblíbenějších Hitchcockových filmů; že J. Stewart je jako příležitostný šmírák neodolatelný; a že G. Kelly je tak nadpozemsky nádherná, že jsem to nevydýchal dodnes :-). Právě kvůli ní, a jí podobným kráskám z let dávno minulých, tak moc miluju staré filmy. (05.11.2004)

„Ženská intuice sice pomáhá prodávat časopisy, ale v reálném životě je to pořád jen pohádka.“ Horko a ubíjející nuda. Týdny pozoroval tak akorát sousedy. A až pár dní před sundáním sádry z nohy to začíná být pekelně zajímavé. Okno do dvora reprezentuje vrcholnou závěrečnou sérii Hitchcockovy tvůrčí práce, podmanivost snímku spočívá mimo jiné v tom, že i dnes poměrně snadno uvěříme, že to, co se postavám děje, se klidně může stát i nám samotným. Navíc prakticky vše sledujeme úhlem pohledu bytu Jamese Stewarta. Gradaci napjaté atmosféry umí Hitchcock báječně, udržuje děj v pohybu, i když operuje na malém prostoru. (12.04.2015)

Síce nie dokonalé, ale výborne nakrútené. Budovanie a gradáciu napätia a jemný čierny humor Hitchcock tradične doplnil skvelým castingom na čele s Jamesom Stewartom a krásnou Grace Kelly. Dlho je film až príliš pozvoľní a zadržiava Pandorinu skrinku s klaustrofobickým napätím (čo je azda najvážnejší zápor filmu), ale finále je famózne. (13.04.2010)

Kdysi dávno první setkání s mistrem napětí, nesmrtelnou Stewartovou chlapáckostí a krásou spanilé Grace. Nervózní chvilky sice gradují nečekaně pomalu a čekání na další vyvrácený důkaz se po chvíli trochu omrzí, ale ve finální půlhodině rozehraje Hitch takové drama, že výtky k tempu zapomínám daleko za sebou. Díky nervydrásajícímu finiši ve mně tenhle pohled z okna zůstal natrvalo. (06.01.2006)

Dvě hodiny odehrávající se prakticky na jednom místě. Dvě hodiny vizuálního zážitku a originálně rozehraného scénáře. Alfred Hitchcock ze svých nápaditých námětů vždy dokázal vytěžit naprosté maximum. Postupným plynutím minut zvyšuje intenzitu napětí, které vrcholí v jedné z posledních scén. Nejvyšší předností tohoto filmu zůstává kamera, která svým „voyeurským“ postojem hledí do života ostatních nájemníků. Jednoznačně jeden z vrcholných zážitků v Hitchcockově tvorbě. (25.10.2003)