Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrají:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Mistrovské dílo o posedlosti, jež vedla až za hrob. James Stewart a Kim Novaková v hlavních rolích klasického amerického filmu. Padesátá léta představují v Hitchcockově tvorbě vrcholné období. Po první dekádě v Hollywoodu, kdy střídal kvalitní snímky s těmi méně povedenými a snažil se najít své místo v přísně organizovaném systému studiové výroby, byl už etablovaným a komerčně úspěšným tvůrcem, jehož filmy nesly osobitou pečeť svého režiséra a byly snadno rozeznatelné od produkce jeho kolegů a konkurentů. K nejvýše ceněným Hitchcockovým snímkům patří Vertigo (1958), psychologické drama bývalého policisty Fergusona, jenž se zamiluje do ženy, kterou má sledovat, a teprve postupně zjišťuje, že se stal obětí rafinované hry. Hitchcock vyšel z románu známé francouzské dvojice Pierre Boileau-Thomas Narcejac, nazvaného Mezi mrtvými (1954; česky nevyšel), ovšem přizpůsobil si ho, jak ostatně bylo jeho zvykem, svým vlastním potřebám. Děj zasadil do malebného prostředí San Francisca (román se odehrává v Paříži), jehož kopcovitý reliéf umocnil zásadní rys hrdinovy osobnosti, chorobný strach z výšek, a spletitý příběh vyšperkoval vlastními obsesemi (zejména meditací o přetvoření ženy v dokonalou ženu). Ideálního představitele Scottieho Fergusona nalezl v Jamesi Stewartovi, s nímž spolupracoval už předtím, především na Provazu (1948) a Oknu do dvora (1954), a do obtížné role tajemné Madeleine nakonec obsadil Kim Novakovou. Vertigo bylo v době svého prvního uvedení považováno v rámci Hitchcockova díla za zklamání (nominováno pouze na dva Oscary - výprava, zvuk), ovšem časem se díky své mnohovrstevnatosti stalo jedním z jeho jednoznačných triumfů. V pravidelné anketě britského měsíčníku Sight & Sound bylo v roce 2002 vyhlášeno druhým nejlepším filmem všech dob (po Občanu Kaneovi). (Česká televize)
(více)Recenze (672)
Psát, jak je tento diamant ve všech směrech dokonalý - (hudba, kamera, střih,obsazení, režie, kostýmy, výprava etc.), by bylo jen nošením sekvoje do lesa. Je zkrátka neuvěřitelné, jak je tento film geniálnější s každým dalším podíváním. Divácký orgasmus pro ty, co to dokážou ocenit. Existují 4 verze ost. Doporučuji 2. a 4., která jest totálně complete. Tj. veškerých 74min. squostné, music od pana Skladatele. P.s. v r.2012 sesadil tento neskutečný film, po 50 letech! Občana Kanea v prestižním žebříčku 10 the best filmů všech dob, který od r. 1952 uvadí magazín, Sight and Sound a které vybírají režiséři, kritici a lidé z branže. Tento rok (tj. 2020) spadl tento klenot v březnu, na 7. místo.:( Ale on si zase za 8 let nebo tak, jistě polepší.;-) ()
Že byl Alfred brilantní filmař je asi nezpochybnitelný, nicméně dodnes nedokážu vysvětlit jakými filmařskými postupy na mě dokázal Hitchcock přenést posedlost, která pohltila Jimmyho Stewarta po Kim Novak. Naprosto plynule a hypnoticky jsem cítil, jak tomu Stewartův Scottie postupně propadá a rejža všechno žene do fantastickýho finále, kde se všechno zúročí. Snímek pracuje s barvami dost možná nejlíp a nejzajímavěji, co jsem kdy ve filmu viděl a krásný kulisy San Francisca jsou už jen velikej bonus. Opravdu perfektní. ()
Na sever severozápádní linkou byl na můj vkus až příliš srdceryvný film, Okno do dvora neustálo tok času a už dávno není tak zářivé, jak kdysi bývalo, Psycho už není tak strašidelně děsivé a lidé už v kině neomdlévají, ale Vertigo je pořád Vertigo. Nejlepší Hitchcock jakého jsem viděl. Napětí, tajemno, výborná zápletka, překvapivé rozuzlení, James Stewart v nejlepší formě - co chtít víc? Zajímavé je, že oproti ukecanému Oknu do dvora, ve Vertigu James Stewart během první poloviny téměř nemluví. Dalo by se říct, že jde téměř o němý film... ;) A hodnocení stejné jako u Psycha - z pohledu současného diváka za čtyři, jinak absolutorium. [únor 2006] ()
Pro mne jedno ze slabších míst z Hitchovy filmografie. Žánrový spletenec s výtečnými dialogy, technicky samozřejmě mistrovský kousek, jako vždy se najde několik scén, které z hlavy nedostanete (závěrečný výstup na kostelní věž), výtečná tepavá hudba a naopak - chvíle naprostého ticha. Ke konci už je těch přeskoků mezi žánry trochu moc a tak závěrčená pointa vyzní trochu do ztracena. ()
Teda pocity závrati jsem neměl, ale Hitch to natočil excelentně. Kim jako Femme Fatale s obočím, které utáhne celý film :) Osciluje mezi 4*-5*. ()
Podle mě to není moc dobrý film. Vlastně dva filmy. Netočit to Hitchcock, myslím, že by to němělo zdaleka tak dobré hodnocení. První část o vyšetřování tajemného případu je ještě super, ikdyž mě jako začínajícího řidiče pobavilo, jak lidé v autech absolutně ignorují zpětná zrcátka, jízdu v pravo, či v levo a neexistenci posilovače řízení... alespoň pokud to nebyly Chryslery. Tahle část mě ještě bavila, ale když veškerá mysteriózní atmosféra vytratila, už to bylo o ničem. Hitchcock se najednou snaží hrát na psychologii, ale všechno zcela elegantně zabíjí závěrem. Jak máme odhalit něčí charakter, když nám v té haldě přetvářky neukáže snad žádnou motivaci?! ()
Věřím tomu, že Vertigo šokovalo diváka své doby. Ale z dnešního pohledu může (na rozdíl od podstatné části Hitchcockových trháků) působit maličko uondaně. A přizejme si, že i předvídatelně. Navíc James Stewart v roce 58 už nebyl z nejmladších a jeho "neodolatelného milovníka" jsem mu zkrátka tak nějak nepapal. I přes všechny výhrady jde ale o biják, který čas od času stojí za zkouknutí. Pokud není člověk zrovna utahanej, tak možná do závěrečných titulků oka nezamhouří :) ()
"Vertigo" je ta nejhorší noční můra (popření ideálu dokonalosti) a zároveň i ten nejkrásnější sen, ze kterého se nejde probudit. V době svého vzniku značně nepochopený film, se postupem času stal vrcholnou ukázkou toho, co je kinematografie schopna nabídnout a těžko bude kdy překonán. James Stewart, ve své nejlepší a také zcela netypické roli psychicky narušeného detektiva, je doplňován neméně přesvědčivou Kim Novak, která bez chyby zvládá jak oduševnělé herectví, tak i živočišný protipól. Je pro mě záhadou, jak mohl Hitchcock stvořit tak hypnotický obraz filmu. Kamera a hudba jsou v dokonalém souladu, který byl nezbytný pro patřičnou atmosféru snímku. O "Vertigu" bylo napsáno už mnoho analýz, i naposedmé jsem byl schopen v něm nalézt nové a nové detaily. Kdo viděl film pouze jednou, těžko ho může zcela pochopit. "Vertigo" je o beznadějné a zdrcující posedlosti oživit a zhmotnit staré vzpomínky, které jsou (i přes obrovskou vůli) nenávratně ztraceny v naši minulosti. MASTERPIECE 10/10 ()
Leckdo z vás se může ohánět zašedlostí snímku, nudou a pomalým tempem a z hlediska současné produkce může snižovat jeho význam, ale který z nynějších režisérů na vás se svým příběhem, který je od začátku (na první pohled) velice jednoduchý a spočívá v simplicitním přesouvání z exteriérů do interiérů, zapůsobí takovou ohromnou silou, která vás usadí do sedačky a přinutí vás ani nehlesnout. Který režisér udrží vaši pozornost i v těch zdánlivě nezajímavých pasážích nutných však k dosažení celistvosti a dokonalosti odvyprávěného příběhu. Odpověď je jednoduchá: žádný. Oněmi záběry by vás totiž unudil k smrti, nikoliv tak mistr napětí Hitchcock. Z každého záběru, z každého políčka a z každé nové tváře na vás dýchne atmosféra tajemna, mystiky, pochybností a slepých uliček, atmosféra dusna takového, že si budete chtít odvázat neviditelnou vázanku. Veškerý sled záběrů spojených s výborně padnoucí hudbou a ještě výtečnějšími hereckými výkony obou hlavních představitelů vykrystalizuje ve vrcholné mistrovo dílo prodchnuté mnoha symboly, jejichž některé interpretace z rukou filmových teoretiků jsou vskutku neuchopitelné (viz zde a zde - neskutečné). Zdánlivě jde o nevinnou hru na diváka, a přitom, abyste po shlédnutí vyprali trenky… ()
Hitchcock jako vždy perfektní v příběhu, Hitchcock jako vždy perfektní v atmosféře, Hitchcock jako vždy perfektní v hudbě, Hitchcock jako vždy perfektní prakticky ve všem. Nicméně k dokonalosti, kterou Hitchcock předvedl o 2 roky poté v Psychu, chybí ještě kus cesty. Možná se detektivní příběh neměl překulit v příběh lásky. Stejně ale patří i tento film, stejně jako ostatní Hitchcockova díla, k těm, o kterých budete ještě déle po shlédnutí přemýšlet a já asi proto, protože jsem ho nakonec nepochopil. 8/10 ()
Krimi příběh, který mě potěšil svou autentičností a vykreslení doby padesátých let. Dalším plusem je příjemný příběh s lehkou dávkou napětí. Na druhou stranu byl tento příběh natahován nudnějšími pasážemi a zdlouhavými dialogy. Celkově film sedí a hodnotím ho třema hvězdičkama. ()
Kultovní snímek odráží i jednu z režisérových posedlostí: Hitchcocka – podobně jako Scottieho – fascinovaly chladné blonďaté krásky a této představě o „ideálním“ sex-appealu se snažil přizpůsobit vizáž všech „svých“ hereček ( viz filmy Okno do dvora, Na sever Severozápadní linkou, Psycho, Ptáci nebo Marnie ). Ačkoliv Vertigo zůstalo v době svého uvedení nedoceněno (film získal pouze dvě oscarové nominace za nejlepší zvuk a výpravu), motiv záhadné a sofistikované krásné ženy, k níž mužský hrdina vzplane nekontrolovatelnou vášní, se dnes stále objevuje v mnoha psychothrillerech. Přímé citace nalezneme v tvorbě Davida Lynche (Modrý samet, Lost Highway a Městečko Twin Peaks - v tomto seriálu se tmavovlasá sestřenice zavražděné blondýny Laury Palmerové dokonce jmenuje Madeleine Fergusonová!) či v Gilliamově apokalyptickém thrilleru 12 opic (do snímku byla začleněna scéna z filmu, v níž si Kim Novaková a James Stewart prohlížejí letokruhy dva tisíce let starých stromů), zjevnou inspiraci třeba i v Brannaghově mysteriózní romanci Znovu po smrti (1991). Řada tvůrců však Vertigo i bezostyšně vykrádá (bezradně zašmodrchané psychothrillery Mrazivá vášeň či Barva noci). Koncem 50. let byl totiž Hitchcock donucen pod nátlakem některých zahraničních distributorů z cenzurních důvodů ještě dotočit jakýsi dovětek, jenž naštěstí nebyl ve většině zemí promítán ani v době prvního uvedení filmu (scéna zachycuje Scottieho přítelkyni, která v rádiu zaslechne, že policie ve Francii stíhá skutečného strůjce zrádné intriky). ()
Dovolím si proti proudu hnidopišsky vyjádřit mínění, že Hitchcockovi se v tomto případě moc nepovedlo právě to, za co je oslavován. Klíčové pasáže jsou dle mého soudu scénáristicky i herecky zvládnuté spíš průměrně. A to i vzhledem k ročníku. ()
Fascinující a jako vždy do poslední chvíle napínavé dílo Alfreda Hitchcocka, po právu řazené mezi největší filmy všech dob. Vertigo přesně naplňuje očekávání spojená s téměř každým Hitchovým snímkem, ale zároveň přináší navrch nevšední nával emocí. Kombinace výborně zvládnuté režie a intenzivní práce s obrazem s hereckým koncertem Jamese Stewarta a Kim Novakové, úchvatnou hudbou Bernarda Herrmanna a v neposlední řadě také se snovou strukturou vyprávění dělá z Vertiga nestárnoucí filmový klenot. ()
Zdlouhavé zklamání, zejména poslední půlhodina, která zkazila do té doby celkem solidní dojem z filmu. Další vysoko hodnocená a nadnesená klasika, která mě zklamala. Občas i nudila, na druhou stranu výborné herecké výkony a krása Kim Novak, krásné záběry malebného okolí San Francisca. Rozhodně bych zkrátil ten konec, kterému by slušelo mnohem vyšší tempo, takto: z Hitchockových filmů, které jsem zatím viděl, zdaleka nejslabší. ()
100 % - Jak to ten člověk jenom udělal? Při sledování Vertiga jsem měl skutečně pocit jisté duševní závratě. Úžasné. ()
Z takových filmů rád dostávám závrať! ()
Zo začiatku sa to nezdá ale ide o poriadne zamotaný thriller ktorý rozohráva psychologický a ľúbostný trojuholník medzi detektívom, jeho kamarátom a zároveň bývalým spolužiakom ktorý sa stal milionárom a manželkou zbohatlíka. Prvá hodina ma až tak nebavila, nie že by ma to nudilo ale nebol som úplne v obraze. Je ťažké niečo opisovať bez poodhalenia nejakého dôležitého momentu pri tejto kriminálke avšak keď som nabehol do pohybujúcej sa špirály intríg a Hitchcock mi po lopate vysvetlil čo je vo veci, hneď som spozornel a bez dychu sledoval, čo sa bude diať ďalej. A to vám poviem, diali sa príjemne nečakané veci. Asi najlepší film Hitchcocka aký som zatiaľ videl...4.5* ()
Opravdu mistrovský kousek velkého mistra. James Stewart s Kim Novakovou předvedli vynikající výkony a dobrá byla také Barbara Bel Geddes, která na stará kolena klesla bohužel k Dallasu. Kdo neviděl, měl by vidět. ()
Když se zamilujete do prázdné nádoby a projektujete si svou představu o ní do ní. Hitchcock byl větší romantik než všechny rádoby romantický komedie dohromady. Bez Vertiga a SUNSET BOULEVARD by Lynch těžko natočil MUHOLLAND DRIVE a LOST HIGHWAY. Hitchcockův nejosobnější a nejambicióznější film o posedlosti ideálem ženy. Za tímto profilem však není nic, pouze prázdnota, kterou máme tendenci naplňovat vlastní představivostí. Co se nám nedostává ve skutečném životě, si promítáme do této nicoty a stáváme se oběťmi svých vlastních her, které nakonec převáží nad realitou. Snaha o zhmotnění snu se tak stává noční můrou. Dokonalá hra s diváckým očekáváním. ()
Reklama