Napij se se mnou
Da zui xia
Come Drink with Me
Režie:
King HuKamera:
Tadaši NišimotoHrají:
Pei-pei Cheng, Elliot Ngok, Ying-Chieh Han, Simon Siu-Tin Yuen, Ku Feng, Ho Yam, Mars, Alan Chui, Tony Ching, Violet Pan Ying-Zi, Lily Li, Yao-Kun Pan (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Banda zločinců přepadne statní úřad a zajme jednoho z jejich vysoce postavených úředníků. Hlavním důvodem je zajetí jejich vůdce, kterého chtějí dostat na svobodu výměnou za uneseného úředníka. Golden Swallow, která je zaměstnána ve stejném úřadu, je vyslána Guvernérem osvobodit svého bratra. V převleku za muže se setkává s únosci, kde poznává, že vyjednávat s jejich vůdcem Jadem Faced Tiger nebude snadné. Golden Swallow poté najde nového spojence v Drunken Cat a společnými silami se pokusí tuto krizi překonat. (Intersonic)
(více)Recenze (39)
Nuda na kvartál. Žádný humor, souboje nudí a titulky dělal nějaký debil, protože hlavní hrdinka bůhvíproč mluví v mužském rodě. ()
Jackie Chan by měl být údajně jedním z dětských zpěváků, ale nemohu potvrdit, protože se mi ho nepodařilo identifikovat. Tvrdí to jak oficiální stránky tak autobiografie. ()
Sympatická hlavní hrdinka a její "drunken master" kámoš film celkem slušně táhnou dopředu a mnohé z wuxia soubojů jsou taky fajn, ale obzvlášť šermovačky dost przní masivní prostříhávání kterým si filmaři zjednodušili práci. Příběh pak působí úplně stejným, přespříliš sestříhaným, dojmem, což filmu bohužel dost podráží nohy, a bizarní fantasy prvky ke konci raději ani nerozebírat.. Na dobu svého vzniku nepochybně výborná záležitost, dnes už se na něm ale stáří dost podepisuje. 6/10 ()
Tuhle klasiku od Kinga Hu stárnutí (alespoň v mých očích) poškodilo o něco víc, než třeba starý dobrý Dragon Inn od téhož režiséra - ale pořád je to velmi příjemné pokoukání. I Come Drink With Me vděčí filmové wuxia za mnohé, a že je to jeden ze základních kamenů žánru, o tom není sporu. Člověk, který čeká kung-fu film (neřkuli něco o shaolinských mniších a odboji proti zlým copatým Mandžuům), bude nevyhnutelně zklamán - takže se nenechte zmást debilním českým distribučním názvem a kung-fu film od Come Drink With Me nečekejte. Zato na velmi solidní porci fajn old-school wuxia se těšit můžete. ()
[4,5/10] (Shaw Brothers) (Barevný /// Produkce: Run Run Shaw /// Scénář: Ye Yang) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Dej by určite ušiel, ak by tento milý filmík tak poriadne nezostarol, na rozdiel napríklad od Dotyku Zenu, predsa len väčšej klasiky od King Hu-o. Ide o také vtipné guilty pleasure, kde žena v hlavnej úlohe bojuje naraz proti dvadsiatim chlapom a tí proti nej nemajú šancu. Súboje sú už dnes skôr na smiech, ale ako vravím, ide o smiech v tom pozitívnejšom zmysle slova, Spojenie Shaolinu je predovšetkým tá previnilá zábava. Ešte viac od veci sú nadprirodzené vlastnosti bojových majstrov, vďaka ktorým sa ale zase ten zábavný koeficient poriadne zvyšuje. Hlavný mužský hrdina je že vraj alkáč, ale celý čas je triezvy a najschopnejší bojovník zo všetkých... no proste opäť musím zopakovať, že je to fakt zábava... ()
Je škoda, že se do naší distribuce dostává spíše slabší kousek z filmografie King Hua. Spojení... ne, říkejme raději Come drink with me... není klasický kung fu film, ale jeho subžánr Wu Xia, který patří k mým oblíbeným. Bohužel... přes čtyřicet let je opravdu hodně znát. Pokud je pro vás synonymem tohoto žánru Tygr a drak či spektákly Čang I-Moua, budete stejně zklamaní jako já a možná ještě zklamanější. Co první udeří do očí, jsou naprosto nikoho neohromující triky, jejichž identifikace nebude dělat potíže ani školčátku. Nezachrání to ani tryskání páry. Jediné, co stojí skutečně za pochvalu, je Drunken cat a speciálně jeho souboj, ve kterém mu spíše překáží bezvědomá hrdinka... ()
Zlatá vlaštovka musí zachránit svého bratra ze spárů Nefritového tygra. A protože by na něj sama nestačila, pomůže ji žebravý mistr kung-fu Opilá kočka. Film má pěknou výpravu, typickou pro vrcholné filmy Shaw Brothers. I přes pár krvavých gejzírů je Come drink with me spíš pohádka než přehlídka soubojů. Jistou zvláštností je jedno hudební zpívané číslo (s dětským sborem), kterým si Opilá kočka vydělává na živobytí. ()
Ze začátku zajímavé. Wuxia v plenkách. Ale ke konci jsem u toho už trošku pospával. K českému distribučnímu názvu se netřeba vyjadřovat. ()
Westernovka, nebo spíš easternovka, s bandou lupičů, kteří si chcou vymoct puštění svého šéfa zadržováním rukojmí, jenže do města (jestli tam teda nějaké je, lokace jsou ve filmu všehovšudy tři) přichází nový "šerif", či "šerifka" Zlatá vlaštovka, aby situaci pořešila i když nemá v puse desetkrát sežvýkanej vajgl od doutníku :). Šermuje se docela dost a je v tom i nějaký ten vtip, ale co v tom moc není je příběh :). Zlatá vlaštovka je dobrá, místní opilec jménem Opilá kočka je taky frajer, zlouni jsou takovým tím oldschool způsobem komicky "badassoví", Opilá kočka tam s dětma zpívá songy a jako šermuje se tam pěkně, ale víc v tom prostě není. Jako ta zápletka je prostě taková jen jako aby se neřeklo, že v tom filmu není vůbec žádná zápletka a podle toho se jen děj tak nějak uměle posouvá od šermovačky k šermovačce až je nakonec konec :). Sice příběh v martial arts filmech není úplně to nejpodstatnější obvykle, ale ty šermovačky až tak dobré a dynamické taky nejsou, aby jen na tomhle autoři utáhli celý film, takže to bude za *** pro pohodový, ale takový plochý akční film. :) ()
Krásu bojových choreografií, silu symbiózy pohybu bojovníkov, kamery a jump-cutového strihu si divák v plnom rozpuku užije až v mladších Huových filmoch. __ Da zui xia je skôr film o úsvite sily žánrového génia, kde najzapamätateľnejším ostáva podklad jednoduchého diania, zložený z tónovania farieb na plátne, citu pre nasvietenie scény, rámovania obrazu, kúzelnej artificiálnosti kulís. __ Tieto zložky vytvárajú sled obrazov s osobitým kúzlom, dodávajú snímke silný výtvarný nádych a naozajstnú vizuálnu krásu, do ktorej je zapustená raná podoba vlajkových Huových trademarkov. __ Tiež nemožno prehliadnuť postavu silnej ženskej bojovníčky. Tá taktiež naberie silnejšie kontúry v nasledujúcej Huovej tvorbe. __ Da zui xia je snímka zaujímavá skôr pre divákov, ktorých zaujíma vývoj a celková podoba diela Kinga Hu. Pre ľudí, ktorí chcú zažiť okázalejšiu a vyššie skákajúcu podobu autorovej wuxia-virtuozity, sú lepšou voľbou filmy Dragon Inn alebo Dotyk Zenu. ()
Trochu zmatené a nepřehledné. 40 % ()
V dnešnej dobe by mal tento Shàolín snímok ešte väčší úspech. Ženská naklepáva ( hlavne v závere ) mužským šovinistickým prasatám rite. Čo je dnes viac v móde? Napriek tomu je to film nudný, nezaslúžene doceňovaný ( nechcem byť jedným z tých prasiatok prosím ! ) a vo svojej bojovej choreografii lacný. Shaw Brothers bolo už v určitom štádiu tvorby filmov jedno, čo točia! Money, money, money! ()
Nemůžu si pomoct, ale toho Jackie Chana jsem tam nějak nepostřehnul... I když je fakt, že v době natáčení mu bylo dvanáct let, takže jsem ho nejspíš nepoznal... Jinak průměrný kung-fu film, který je spíše než bojovou choreografií zaměřen na kulturu a filozofii staré Číny, takže čistě záležitost pro fanoušky žánru... ()
To, čím Ang Lee exceloval s filmem "Tygrem a drak", nebylo něco naprosto nového, ale jen znovuobjevení a dotažení do vizuální dokonalosti toho, s čím přišel již v 60. letech King Hu. Výborná akční podívaná, která má překvapivě skvělé momenty a souboje, které jsou i na svou dobu velmi dobré. Pro milovníky akčních filmů krásná ukázka toho, že to šlo i před 50 lety. ()
od tak známého názvu jsem čekal trošku víc - sice se může pyšnit trošíčku zamotanějším scénářem než většina mlátiček, ovšem souboje i samotné zpracování celého filmu jsou mdlé a bez náboje. ()
5/10 ()
Pro připomenutí, jak se začínalo. Je to vlastně amaterský filmeček, nikdo tehdy neuměl nastříhat souboje, aby vypadaly realisticky (s akcí si tehdy neuměl moc poradit ani Hollywood), a tak se prostě jen odvyprávěl šestákový dobrodružný příběh. Dívat se na Come drink with me je stejný zážitek, jako číst příběhy Leona Cliftona, jako si v muzeu prohlížet exponáty, jako se projet starým autem. ()
Cheng Pei-Pei vám přišla do palic namlátit trochu klasiky, takže se usaďte lekce z klasických swordplay filmů právě začíná. V roce 1965 spustil King Hu stavidla revoluce, když do kin vypustil snímek Come Drink with Me. Nenápadný Asiat, který vystudoval uměleckou školu v Pekingu a krůček za krůčkem vyškrábal se v profesní hierarchii až na místo nejvyšší, svůj snímek natočil částečně jako poctu klasickým samurajským filmům (pokud jste je neviděli, bude vám snímek připomínat spíš westerny Sergia Leoneho), ovšem se silnou ženskou hrdinkou v hlavní roli. Zlatá vlaštovka (Cheng Pei-Pei) je ultimátní bojovnice, ze které mají strach všichni v okolí, tedy kromě banditů, kteří právě unesli jejího bratra, syna místodržitele. Není v tom jen honba za penězi, šéf desperátů, Nefritový tygr, by se chtěl s Vlaštovkou utkat a dokázat ji, že na chlapy prostě nemá. První duel v čajovně vyhraje naše hrdinka vysoko na body, ovšem na přesilovky stavěná není. Naštěstí se objeví věčně opilý tulák, který jí tajně pomáhá. Ve skutečnosti je to mistr bojových umění, který hraje přeci jenom trochu jinou ligu než hlavní hrdinka, i on sám se však bojí, že narazí na sobě rovného, konkrétně odvěkého nepřítele, opata místního kláštera, který se zapletl s bandity. Předem bych chtěl upozornit nadržence, že ačkoliv tu po sobě postavy hážou nábytek, nože a další životu nebezpečné věci a bitek je tu dostatek, Come Drink with Me není v tomhle ohledu nějak extrémně revoluční, protože jestli měl v něčem King Hu rezervy, je to natáčení akčních scén. Nijak dynamický střih, absence detailů, nejistá Cheng Pei-Pei, to je i pro mě osobně takový malý flíček na jinak extrémně povedeném filmu, samozřejmě musíme vzít do úvahy rok vzniku (1965) a v té době to byla nepochybně špička. Jenže filmy stárnou a jakkoliv Come Drink with Me dokázal zůstat svěží v ostatních ohledech, bitky už nevypadají tak přesvědčivě. Tak jsme si to vysvětlili a teď je na čase začít s pochvalami. Come Drink with Me vypadá tak trochu jako stvoření z jiného světa, protože King Hu při něm používá do detailu propracované interiéry, dynamickou kameru, výraznou hudbu (ta plní podobnou funkci jako při představení čínské opery) a z herců ždíme až divadelní výkony (opět paralela s čínskou operou), které výrazným způsobem pomáhají budovat atmosféru filmu. Už zmiňovaný duel v čajovně je se svou westernově napjatou atmosférou něčím, co v jiných old schoolech jen těžko uvidíte. Ani dnes není vizuální stránce filmu co vytknout a není divu, že z ní čerpali mnozí tvůrci v následujících letech (Ang Lee a jeho Tygr a Drak si vypůjčoval nejen z tohoho, ale i z dalšího Huova filmu Touch of Zen, Tsui Hark rovnou zremakoval jeho slavný Dragon Gate Inn). V dalších filmech se Huovi podařilo dopilovat i akční stránku věci, ale Come Drink with Me byl prvním velkofilmovým old schoolem a částečně vzkřísil tradici silných ženských hrdinek (a Cheng Pei Pei to tehdy při likvidaci nepřátel docela seklo). Je trochu smutné, že diváci měli na obdivování jeho filmů relativně málo času. Na začátku 70. let přišly filmy jako Chinese Boxer a pak samozřejmě Bruce Lee, což znamenalo dočasný zánik swordsplay žánru. Chrabré bojovníky s meči vystřídali mistři kung-fu, King Hu se každopádně postaral o to, aby se žánr se svými diváky rozloučil na vrcholu svých možností a jeho odkaz nezůstal díky dalším režisérům zapomenut. Dá se dokonce říct, že King Hu předběhnul svou dobu a měl štěstí, že mu v 60. letech bylo dovoleno točit za relativně velké peníze na propracovaných setech. 70. léta s nástupem kung-fu old schoolů zaznamenala jistý technický úpadek a hlavně neustále snižování rozpočtů ze strany Shaw Brothers (to také vedlo k založení progresivního Golden Harvest), choreografie a bojová stránka filmů sice pádila kupředu, nicméně po technické stránce (a mnohdy nejen té) filmy degradovaly (podívejte se na Huovy filmy nebo Brucovu Cestu Draka a postavte proti nim old schooly z let 1972-1977, neporovnatelné, i když samozřejmě existovaly i výjimky). Come Drink with Me (a další Huovy filmy) jsou tak nedocenitelnou možností jak vidět klasický, ale přitom velice snadno stravitelný wuxia film, tedy žánr, který nedávno objevil svět díky režisérům jako Ang Lee nebo Zhang Yimou. Silný příběh, silní hrdinové, silné emoce... přeci byste neřekli ne, a kdyby vás to přeci jenom napadlo, budete mít neopakovatelnou možnost vidět dvanáctiletého Jackieho Chana a Marse (stojí vedle sebe, Marse určitě poznáte) jako zpívající děti, které obklopují opilého žebráka na jeho tazích po hospodách. Kouzelné "cameo". 80% () (méně) (více)