Moonfall

No tak to je těžké - první hodinu se Moonfall tváří jako typickej Emmerich z devadesátek, kdy střih má smysl a sledujeme defilé nesmyslů, které jsou vtipné a solidní akčně-katastrofické scény. Pak člověk zpozorní zhruba v polovině, kdy se z toho stává nesmyslně sestříhaný slepenec ala Den nezávislosti 2.. aby poslední třičtvrtě hodinu člověk protrpěl u šíleného digitálního neosobního bordelu a úplně zcestného budování mytologie. Tak teda pěkně děkuju .. To vážně už ani Emmerich nedokáže udělat obyčejný akční výplach ? (11.02.2022)

Po všem, co loni dělalo béčkovou stejnožánrovku The Tomorrow War tak skvělou (vynalézavá práce s klišé, úpřimné emoce, hezká vizuální stylizace) zde není ani stopy. Emmerich zmizel v černé díře. Tohle nemůže být jeho film. Anebo si jen uvědomuje, že po 2012 už nemá co říct. Asylum scénář s áčkovým castingem. Pořád nemůžu uvěřit, že jsem viděl Patricka Wilsona a Halle Berry odříkávat ty dialogy. (03.02.2022)

 „JSME SOUČÁSTÍ MEZIGALAKTICKÉ VÁLKY, KTERÁ ZUŘÍ UŽ MILIARDY LET.. MĚSÍC MUSÍ PŘEŽÍT!“   Emmerich jede ve svejch vyjetejch kolejích, takže dává (lehce) vzpomenout na Den nezávislosti, 2012, atd… Prostě podobnej mustr i s těma vykecávacíma pasážema. Škoda. Děj je tak blbej, až bych řekl, že je to schválně. Třeba aby vynikly hezký efekty. A vesmír. Jinak… Trojka z nostalgie a techniku.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přistání na Měsíci považuju za habaďůru. 2.) Když jde o život (celý planetě), spolíhám na zázraky.  ///  Thx za titule „num71“.                  PŘÍBĚH  **  HUMOR  *  AKCE  **  NAPĚTÍ  * (21.04.2022)

Hele, to je tak nebesky blbý, až je to svým způsobem krásný. Tenhle film se zpozdil tak o 60 roků a to je vlastně dobře. Připadal jsem si, že se zase dívám na nějaký vintage scifíčko z 50.let, akorát že Roland v celý nablblosti došel ještě mnohem, mnohem dál. V 50. letech, v době Zlatého věku sci-fi, tyhle kousky sekali jak Baťa cvičky, okem dnešního diváka v nich nic nedává smysl, ale stejně se u toho bavíte a připitoměle se u toho usmíváte, protože tam cítíte tu upřímnou snahu tvůrce udělat dobrý film. Asi jako ten Edward D. Wood Jr., když věšel modýlky ufounských talířků na špagátky, Roland má na rozdíl o něho technickou stránku řemesla v malíčku, ale co do sdělení jsou na tom chlapci stejně. Emmerich je prostě už žánr sám o sobě. Vidět to znova nechci, ale bylo to vinné potěšení. (02.04.2022)

Demolice planety = Emmerich. Klasický Emmerich, dříve to uměl lépe, ale stejně se na jeho příští film znovu podívám. Minimálně je člověk zvědavý s čím příjde v dalším filmu. Moonfall na mě jako nějaký propadák určitě minimálně první polovinu nepůsobil. Je to sice kravina, ale poměrně zábavná, bohužel v druhé půlce už nápady docházejí, postavy začínají být otravné a stejně tak nějak člověk tuší, že to zase dobře dopadne. Takže .... zase příště. 45% (04.04.2022)