Potvora

Fleabag vypadá jako kdyby Lena Dunham napsala Manchester by the Sea. Autorkou je ale Phoebe Waller-Bridge, která v něm výborně propojuje komedii s dramatem. A navíc exceluje i v titulní roli, kdy si užívá každé prolomení čtvrté stěny. Postačí jí výmluvný pohled do kamery jako u Franka Underwooda. Fleabag je skvěle napsaný a vystavěný seriál. (15.07.2017)

Já musím absolutně souhlasit s tím, že tohle je prostě poklad. Zpočátku jsem měla rozpačité názory, ale zrovna tohle mi tak neuvěřitelně sedlo, smála jsem se vážně často a hodně. Neuvěřitelně reálný a inteligentní humor. Všemu nahrává specifický styl natáčení, kdy je Fleabag neustále v kontaktu s divákem a celý tenhle koncept filmového divadla a boření čtvrté stěny překvapivě funguje a vytváří dokonalou atmosféru zúčastněnosti, doslova nás vtahuje do děje. Fleabag je ztělesněním našich bad days, našich otravných a nevýstavních vlastností, které ale máme všichni a ve skrytu duše bez nich nedokážeme žít. Toto je rozhodně jeden z nejlepších seriálů, které jsem za poslední dobu viděla. Britský humor mám ráda, stejně tak ty trpko-sladké záležitosti, které dokážou vytěžit humor i z citlivějších situací s dávkou vkusu a inteligence. - "People make mistakes. That's why they put rubbers on the ends of pencils." (12.09.2022)

Phoebe Waller-Bridge si napsala divadelní hru podle které následně vytvořila i tuhle seriálovou perlu a aby toho nebylo málo, tak si navrch ještě střihla i hlavní roli. Seriál má dvě řady, první se víceméně soustředí na hlavní postavu a vztah s její rodinou. Macechu hraje Olivia Colman, která je skvělá a její postavu je strašně jednoduché nenávidět. Druhá řada se točí kolem nadcházející svatby a nové postavy kněze, kterého si zahrál Andrew Scott. A mě osobně přišla druhá řada lepší, bavila mě víc a u mě to vytáhla k téměř perfektnímu hodnocení. Především pak závěr na autobusové zastávce byl dokonalý. Kontroverzní hláška či scéna není nikdy daleko a vážně se mi líbí, jak Fleabag boří čtvrtou stěnu a komunikuje s divákem. O level výše to ve druhé řadě posouvá kněz, který na to reaguje. Hlavní hrdinka je svérázný živel, který nebude každému po chuti, ale pokud vám sedne, tak si sledování užijete. Upřímně řečeno, chvilku mi trvalo než jsem si na seriál zvykl. Láska na první pohled to nebyla, ale nyní po dokoukání obou sérii nezbývá než nic jiného než doporučit. Fleabag vážně stojí za objevení. (13.01.2020)

Cynická Potvora si mě získala svým okoralým srdcem a postojem k životu. Já tu holku naprosto žeru a musím říct, že druhá série je o prsa lepší než ta první - hlavně díky postavě kněze. Má to švih, pořád se něco děje a ač se zdá, že se občas seriál točí v kruhu (soška/odejít či zůstat), tak tomu tak není. (17.05.2021)

Místy celkem ostrá podívaná s nymfomaniakální třicítkou, která je (naštěstí) poměrně dost cynická a zároveň (naneštěstí) se sem tam projeví jako emocionální trpitelka. Ten seriál je nejsilnější v přímých interakcích s divákem, protože je napsaný tak dobře, aby to působilo maximálně přirozeně. Navíc to skvěle koresponduje s charakterem ústřední postavy, která si prostě z podstaty věci nedokáže pomoct a musí se neustále předvádět. Ten silný příklon k dramatu na konci první série je sice možná trochu prvoplánový, ale po emoční stránce prostě funguje. Druhá série je celkově mnohem hlubší a emocionálně vypjatější. Kdybych to měl hodně zjednodušit, tak i sebevětší a sebecyničtější mrcha si čas od času zaslouží nějaký ten soucit a pochopení. Je to sice strašné klišé, ale nějak ten svět v rovnováze udržovat musíme, ne? (19.10.2020)