Nejtemnější hodina

Kdyby Joe Wright dokázal vyprávět stejně efektivně, jak efektně režíruje, šlo by o mnohem méně bolestivou diváckou zkušenost. Ambiciózní britský filmař se bohužel opět projevuje jako velký kýčař, pro kterého je hlavní, aby každá scéna stůj co stůj dobře vypadala a nenudila, ne aby měla smysluplnou náplň a byla nějak nápomocná vyprávění. Vizuální gimmicky jako jsou záběry z ptačí perspektivy, zpomalené záběry nebo velké detaily vteřinové ručičky působí hlavně jako projevy skoro panické obavy ze všednosti, kterou bych čekal spíše u debutujícího tvůrce, snažícího se předvést, co všechno se naučil na filmové škole. Docela obyčejné scény, spoléhající se jen na dobře zvolenou kompozici a Oldmanovo herectví (velmi solidní, ale pořád musíte myslet na to, že sledujete štíhlého herce pod tlustou maskou), jsou přitom mnohem působivější, neboť v nich myšlenky nepřekrývají efekty. Kromě občasných vítězství formy nad obsahem film doplácí na nevyrovnaný rytmus (po svižné první hodině se tempo před operací Dynamo výrazně zpomaluje), zjednodušování historie na klíčová rozhodnutí velkých a neomylných mužů, zoufalý nedostatek soudnosti (i kdyby scéna v metru vycházela ze skutečnosti, nic to nemění na faktu, jak strašlivě nepřesvědčivě je vystavěná a napsaná - něco tak blbého nepamatuji ani z britských meziválečných propagandistických filmů, kam by to patřilo spíš) a urážlivou návodnost. Ten film nám skrze vedlejší postavy (zejména vyjukanou sekretářku) neustále sděluje, jak máme na Churchilla pohlížet, co si o něm máme myslet, abychom snad nezačali pochybovat o jeho genialitě. Špetku uvěřitelnosti v sobě mají akorát scény Churchilla s manželkou, které scénář nepředepisuje, aby jen žasla nad jeho pronikavým intelektem a smála se jeho bonmotům. Sebelepší práce herců a maskérů (a návrhářů kostýmů a architektů) bohužel nedokáže zachránit to, co zanedbal scenárista (Anthony McCarten napsal i Teorii všeho, trpící podobnými nedostatky) a režisér. Nejtemnější hodina je prázdná, naivní a falešná lekce patriotismu, která se dvě hodiny klopotně dobírá ke stejnému sdělení, které dokázal Christopher Nolan s mnohem větší úderností shrnout do posledních deseti minut Dunkerku. 45% (11.01.2018)

Film o tom ako dokáže Gary Oldman čarovať. Pretože jeho výkon nebol len dobrým hraním, toto muselo byť kúzlo. Do čarovnej truhly vliezol Gary, no vyliezol z nej Winston Churchill a bol ním až do poslednej klapky. Povaha britského premiéra mi nebola dvakrát sympatická, ale získal si môj rešpekt a obdiv za svoju zapálenosť, statočnosť a nekonečnú vieru vo vlastný úsudok. Pretože každý chlap si musí vedieť stáť za svojim, obzvlášť politik. Škoda len tých zopár prehnane nerealistických scén, ktoré by bez prikrášlenia a zveličenia pôsobili pre konzumného diváka veľmi nudne a obyčajne. Isté však je, že Gary Oldman je svojím výkonom veľmi silným kandidátom na tohtoročného Oscara. (17.01.2018)

Trocha historického ponaučení, neb dle mého jen zlomek (nebritské) populace věděl / ví o značně nejisté pozici Churchilla po jeho jmenování premiérem a jeho více než trnité cestě k jeho slávě. Sympatické bylo rozhodnutí nepojmout film klasicky životopisně, tedy od kolébky do hrobu, neb děj se soustředí na pouhých několik dní, kdy se rozhodovalo o (Churchillově) bytí a nebytí. Překvapila silná snaha tehdejších politiků uzavřít s Ádou mír a mít tak od něho pokoj. Potěšil Mendelsohn, Oldman jako vždy perfektní... 90% (25.01.2018)

K Nejtemnější hodině jsem měl od začátku výhrady, trailery mě nikterak zvlášť nepřesvědčily a očekával jsem sterilní oscarovku s výborně namaskovaným Gary Oldmanem, který mě posledních pár filmů už také příliš nebaví. No jenže mě naprosto vytrhl z letargie už samotný začátek, který není našlapaný nějakými "wow momenty," je "pouze" výsledkem precizní filmařiny Joe Wrighta (na jehož Pokání nedám dopustit) a mě to dokázalo naplno vtáhnout do dokonalého zážitku a už nepustilo takřka po celé dvě hodiny. A krom režie v tom hraje zásadní roli ještě několik proměnných. A tou hlavní jsou samozřejmě herci, kteří byli precizně vybráni a pevně zapadli do svých rolí. Počínaje samozřejmě Oldmanem, proti jehož čerstvému Zlatému glóbu a pravděpodobně i oscarovi nemůže říct nikdo ani popel, sympatické Lily James, která je takřka k nepoznání a už od Popelky mě neskutečně baví a konče mým oblíbencem Benem Mendelsohnonem, který se konečně dočkal pořádného přívalu výrazných rolí. Zde sice nemá roli nikterak vděčnou, ale ke konci jsem dospěl k závěru, že se mu i tentokrát z této příležitosti povedlo vymačkat maximum. A tou druhou neodmyslitelnou částí je samozřejmě podmanivá a správně tíživá hudba Daria Marianelliho, kterého sice nemám tolik naposlouchaného jako jiné hollywoodské stálice, ovšem v Darkest Hour jsem si každý Churchillův výrok v korespondenci s perfektním ozvučením neuvěřitelně užíval. Dvojkombo s Dunkerkem určitě bude velmi příjemné zpestření pro domácí sledování, v jistém ohledu bych se dokonce nebál říct, že je Nejtemnější hodina ještě napínavější než Nolanovo loňské veledílo. Zatímco se totiž Dunkirk zabývá tou praktickou částí operace Dynamo, tento film se zabývá vším, co se dělo na pozadí a musím směle uznat, že se tentokrát tvůrcům povedlo vyrazit mi dech. A to jsem takhle zkraje roku nečekal. (11.01.2018)

Při pohledu na precizní herecké schopnosti mistra Oldmana moje srdíčko zaplesalo radostí. Nejpůsobivější herecký výkon za minimálně poslední 4 roky. Věřil jsem mu každé gesto. Udělal z dobrého filmu úžasný. Joe Wright si tak u mě po předchozích nezdarech napravil reputaci. Z mého pohledu řemeslně a obsahově dokonalý film, který je vzhledem k tématu neskutečně zajímavý. Winston Churchill byl zajímavá osobnost, která se objevila ve správný nehezký čas na správném nehezkém místě a musela provést pár těžkých nehezkých rozhodnutí, aby byl svět hezkým místem. V současné době jsme nasraní, že se někde vraždí kvůli "troše" černého zlata. Áďa vraždil pro ideu, pro své přesvědčení, což je jistě mnohonásobně nebezpečnější. Z letošních nominovaných jsem viděl prozatím 5 filmů a tři z nich(včetně tohoto) by byly v jiných letech horkými adepty na vítězství. Opravdu žasnu nad tím, kolik úžasných snímků bylo letos k vidění. Je mi zle z pomyšlení, že loni zvítězila ta homosexuální negerská sračka Moonlight a letos lehce nadprůměrná zoofilní pohádka. (13.03.2018)