Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968… V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek). U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy… (Česká televize)
(více)Recenze (1 911)
TOP10 ... Jediný zástupce CZ filmů v mé topce - a pro mě vůbec nejlepší český film posledních ... 20/30/40 ... let. Vždycky se točily filmy špatný a dobrý ale filmy co u nás vznikají v poslední době jsou všechny (no možná na pár výjimek) na jedno brdo. A právě proto mám tento film plný skvělých českých herců moc rád. ()
Výbornou dobovou atmosféru dokázal Jan Hřebejk navodit v tomto filmu. Přestože celkově pojímám film spíše jako komedii (a jakou!), na konci na mne dýchne vážnost oné doby (kterou jsem nezažil) a oné události takovým způsobem, že mám vždy slzu v oku a musím myslet na ty lidi, kterým bylo tehdy v srpnu předurčeno se třeba už nikdy nevidět... ()
Vynikající komedie, na kterou se můžete kdykoliv podívat a vždy se u ní budete bavit. Hlášky, které ve filmu zazněly jsou nezapomenutelným zážitkem a nadosmrti vám uvíznou v paměti. Pan Kodet jen dokázal, že to byl pan herec a svou roli zahrál fantasticky. "Mě vyslíchali nacisti, nacisti děvenko. Na mě si s takovým nějakým nokem nepříjdeš." "To je tím, s kým se taháš. S nějakým anarchistickým bohémem, rudým bolševickým nokem." ()
Jeden z nejsvětlejších a nejbáječnějších momentů české kinematografie... ()
Nejlepší český film vůbec bych řekl. Obsazení asi to nejleší co máme a skvěle k tomu do sebe zapadli, tento film neomrzí zvlašt Jirka Kodet a jeho 'Proletáři všech zemí vyližte si p*del'. Brilantní tohle se prostě povedlo a mě ten film baví. ()
Viděl jsem jednou..... a stačilo ()
Moja srdcovka, pretože tento film so videla veľmi veľa krát a aj keď mi je z neho trochu smutno, vyvažujú to jednotlivé humorné scénky, ako vystrihnuté zo života. Napíšem o tom niečo poetické: Film sa začína prológom, ktorý tvorí veľký celok, resp. pohľad na zasnežený altánok. K tomu hrá príjemná hobojová hudba, ktorá obrazu dodáva poetický a pokojný nádych. Panoramatický záber na romantickú zasneženú scenériu je analogický k nasledujúcemu dianiu. Transcendentný hlas postavy spomína na minulé dianie: „Byli Vánoce roku 1967. Táhlo mi na šestnáct let, byl jsem beznadějně zamilovanej a chtělo se mi umřít.“ Kamera vojde dovnútra altánku a tam chlapec, ktorého hlas sme pred chvíľou počuli, zviera v rukách lano a chce spáchať samovraždu...Zvuková skladba je tu využitá ako dejotvorný činiteľ, pretože texty skladieb dopĺňajú informácie o vzťahoch medzi postavami. Potom, ako dievča chlapcovi pomáha, sa ozve hlas speváka: „Jak mužeš bejt tak krutá, copak nemáš kouska citu v těle?“ ()
diky wolfkodlakovi na ten film nezapomenu ()
Nestárnoucí komedie, která ani po šestém zhlédnutí neomrzí svými vtipy a atmosférou. Herecký koncert pánů Donutila a Kodeta umocňuej skvělý zážitek z tohoto filmu. Jednoznačně nejlepší český film a pro mě jeden z nejlepších filmů vůbec. ()
Jedna z nejlepších českých komedií, jejíž hlášky se staly lidovými. Životní role Jiřího Kodeta ()
100% dnes již klasika napěchovaná hláškami - pro mně jednoznačně nejlepší porevoluční komedie vůbec. ()
I o době velmi nevlídné se dá natočit film velmi vlídný- a to tak, že výborně. Film nemá hluchá místa, super vypointované scény a hlášky. Vynikající herecké obsazení, především cholerický pedant J.Kodet je přesný. ()
Film, který se stal největší porevoluční klasikou a nejlepším českým filmem, podle žebříčku ČSFD. Pelíšky navíc zapadají do vzoru vážně silného filmu. Jsou zasazeny do reality a skutečné situace, umí mě dojmout i rozesmát i mi ve správnou chvíli stáhnout žaludek. A to tak, jako málo co. Napadá mě jen asi desítka jiných děl, která by mohla Pelíškům konkurovat v počtu legendárních hlášek (všechna ta díla napsal Jára Cimrman), tak jedinečným filmem Pelíšky jsou. Stačí říct někdy jen několik slov za sebou a každý ví, co navazuje. Herecké obsazení to vše jen potvrzuje, že ano, pane Kodete.... ()
Pro mě nejlepší český film. Komunismus jsem sice nezažila, ale i tak se vždycky výborně bavím. A můžu jej klidně sledovat pořád dokola, asi nikdy mě nezačne nudit, ()
Krásný film, který do puntíku vystihuje atmosféru a poměry před a v roce 1968. Donutil, Kodet, Polívka byli prostě nejlepší, ale nejvíce pobavil Jaroslav Dušek aneb Saša Mašlaň. Zatím nejlepší český film natočený po roce 89. ()
Hláškami nabitá dnes již klasika... Soundtrack také zlidověl... Prostě dobrá práce... ()
Jednoznačně nejlepší český film. ...nok...KNEDLYK !!! ()
Super obsazení, dobrý hlášky, skvělá komedie, ale v hloupé době. ()
Nejkrásnější český film co jsem kdy viděl. 99% ()
Po třetím shlédnutí, po dlouhých létech, plný počet *****. Nestárne, zraje. ()
Reklama