Vzducholoď

Filmů z prvné světové o vzducholodích moc není a ani si teď nějak nejsem schopen žádný vybavit... Vzducholodi měly ve své době velkou budoucnost a měly nahradit rychloparníky jako byl třeba nebohý Titanic. Z Evropy do Ameriky to i tak trvalo lodí několik dní a čas jsou peníze.  Bohatším lidem měly zkrátit cestu přes Atlantik v luxusu na který byli zvyklí. Bohužel ne vše bylo doladěno a kámenem úrazu byl plyn, kterým se vzducholodi plnily. Sice byl lehčí vzduchu, ale zase byl zatraceně hořlavý. Své by o tom mohli vyprávět přeživší ze vzducholodi Hindenburg a ani ta pochopitelně nebyla jediná, kdo zahořel jak stoh slámy. První světová pak náhle ukázala další možnosti jak tyto obry využít (řekněme spíše zneužít) k zabíjení lidí. Jestli za druhé světové války i přes sofistikované např. americké zaměřovače typu Norden bylo mnohdy vlivem mnoha faktorů strategické bombardování nepřesné, pak za první se dá hovořit jen o snaze něco někam hodit a kam to spadne něco třefit. Představa, že by vzducholoď házela pumy jen na konkrétní vojenské objekty byla v té době díky technickým možnostem nerealizovatelná a padne to i ve filmu. První letouny dokonce bombardovali tak, že střelec sedící za pilotem měl pumy na podlaze pod nohama a házel je přes bok letounu ručně. A tak se ze Zeppelinů pumy házely na doky a na města s civilním obyvatelstvem. Ne Coventry nebylo první zvěrstvo od Skopčáků. Ti si to vyzkoušeli právě už za první světové. Naštěstí první světová dala rozmoach letectví a vzniku čím dál dokonalejších letadel, takže se těmto teroristickým nájezdům dalo čelit. A byla to i letadla, která po válce vytlačila vzducholodi z civilního letectví a pro dopravu začalo být užíváno jen jich. Vzducholodi vydržely kupodivu v armádních letectvech i během druhé světové války a Amerika s nimi dělala u svého pobřeží protiponorkové hlídky. Tento film je mixem špionážního thrilleru a regulérního válečného filmu. První půlka je pomalejší, v druhé je ale akce opravdu hromada. Veškeré efekty i sama LZ byla udělána velmi věrohodně a i když dnešní divák zmlsaný digitálními efekty se možná místy ošklíbne či usměje, já byl spokojen. Yorka mám rád a je to typický představitel těchto rolí své doby. Celkově je to na slabší 4 hvězdy, ale vzhledem k tématu, které se moc často nefilmuje to dorovnám nahoru. Dávám tedy za 4 záplané střely. * * * * (07.07.2023)

Jak tak na to koukám, mnoho svých hodnotitelů tento snímek nemá, což je škoda, jelikož si svoji pozornost jistě zaslouží. Tak zaprvé: jedná se o příběh z první světové války; dále: ústředním tématem jsou německé vzducholodě; a do třetice: akce (téměř) od začátku do konce s nosnou dávkou napětí. O to větší překvapení vzhledem k době svého vzniku a zpracování… A v doprovodu krásných žen... 74% (26.09.2013)

Mějte strpení s uzívaným začátkem a nepříliš výrazným Michaelem Yorkem a dostane se vám slušné dobrodružné podívané, která v závěru vyvrcholí velice zručně natočenými akcemi na zemi i ve vzduchu. Vzducholoď hodnotím jako lehce nadprůměrný film, který má s historií společného pramálo, a tuším, že v původním znění a s neořízlým obrazem (který si v televizi svůj štědře široký formát zachoval bohužel pouze při úvodních a závěrečných titulcích) je ještě lepší. (18.05.2014)

Jedním slovem: Nevýrazné. Michael York mě tentokrát nepřesvědčil o svém šarmu, s jehož pomocí dobýval krásné ženy ... ani o své duševní rozpolcenosti (umocněné touhou po životě), kterou jsem byla ochotná akceptovat. Daleko víc mě zaujala obří vzducholoď, která představovala vrchol technického mistrovství a jako každá noblesní dáma si byla svých předností moc dobře vědoma - tudíž byla sama na sebe (ne)patřičně hrdá. Nelze opomenout ani závěrečnou leteckou bitvu, ne nepodobnou souboji Davidů s Goliášem. Závěr je v rámci možností vyřešený vcelku uspokojivě, přesto se dostavil neurčitý, značně rozporuplný a ničím nepodložený pocit, že příběh zůstal nedotažený. Jednoznačně pozitivní zjištění tak spočívá pouze v tom, že válka je vůl - a to není nic nového pod sluncem. (18.09.2013)

Váhám mezi 3* a 4*. Vydařený snímek z první světové války na téma vzducholodě v německé armádě. Skrytě jsem Angličanům ten výprask přál, jelikož jejich nadutost a namyšlenost ve smyslu: máme všechno pod kontrolou, byla do nebe volající. Hm, mají v Německu špiona, ale téměř nikdo o něm neví, byť se snaží doručit klíčové informace.... A jelikož film točili Angláni, tak předpokládám, že se zobrazili opravdu věrně. York nepatří mezi mé oblíbence, ale zde jsem mu držel palce. Nejnapínavější scény - ty u radiové stanice, fakt na mrtvici... A Elke Sommerová byla vopravdu kóča! (18.09.2013)