poster

Strnadovi

  • anglický

    The Strnads

    (festivalový název)
  • anglický

    A Marriage Story

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Strnadovi

Dokumentární

Česko, 2017, 102 min

(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (25)

  • poz3n
    ****

    Časosběr je mocný pán a bolí. Manželské etudy jsem kdysi viděl, ale už je to tak dávno, že mi příběh Strnadových v paměti vůbec nezůstal. Proto jsem na tohle celovečerní shrnutí těch téměř 40 let koukal s čistým štítem a nijak mi tedy nevadil fakt, že Třeštíková z velké části jen recykluje již viděné. Ale chápu výhrady těch, kterým to vadí. Životní příběh Strnadových každopádně má co nabídnout a v kontextu té neúprosné časosběrné metody nabízí i celkem silnou katarzi. 7/10(7.3.2017)

  • Marigold
    ***

    Selektivní výběr ze dvou nejlepších Etud rozředěný posledním dějstvím, které naplno ukazuje, že Třeštíkové metoda je ve současnosti naprosto bezzubá a náhodná. Tam, kde v 80. letech byla ostře schopná zachytit všednost normalizace a v 90. letech houževnatou snahu "přežít svou rodinu i podnikavost", dosazuje v poslední třetině řídkou terapii mluvením, náhodný sběr momentů a čím dál tím víc samoúčelné vpády do soukromí vztahu několika lidí. Rozpačitost a bezradnost jsou vlastně dost mírné termíny. Přiléhavější je spíš nemohoucnost. Škoda, Strnadovi pokládám za vrchol Etud, ale jejich celovečerní podoba se pronikavosti dvou televizních dokumentů nijak nepřibližuje.(23.1.2017)

  • tron
    ***

    V živote rodiny Strnadovcov bolo toho toľko, že im nakoniec Třeštíková „musela“ dať spin-off (dovtedy boli „len“ súčasťou jej časozberných Manželských etud). V ich živote sa odohrali aj temné veci (synove problémy s drogami, depresie), ale každopádne je to oproti Katke, Renému a Marcele prechádza ružovou záhradou. Strnadovi sú sympaťáci, hoci s robotou to preháňajú – život je aj o iných veciach, než len o zarábaní peňazí a kto raz podľahne ich vôni, zle dopadne, podľa mňa nikdy nemôže byť šťastným človekom. No ale keď si urobíte päť detí, zadovážite si dom s rozlohou milión metrov štvorcových a firmu máte takú veľkú, že by sa do nej zmestilo desať sloních stád, potom sa ani netreba čudovať, že v práci trčíte od rána do noci a ste pod obrovským ekonomickým tlakom v podstate celé desaťročia. Na celovečeráku oceňujem, že hoci Strnadových poznám z Manželských etud, Třeštíková doňho dala plno nových, dovtedy nepoužitých záberov a scén.(29.1.2018)

  • xxmartinxx
    ***

    Upřímně řečeno mi přijde, že etudy nabízejí zajímavější příběhy než Strnadovi. Druhá půlka, ta z poslední etapy natáčení, pak je už hodně velká marnost, kdy je sice přístup do soukromí největší, ale smysl a důvod to sledovat jako by se nějak vytratily. Poslední dobou přicházím Třeštíkové na chuť, ale tohle je prostě chabý materiál. Tři jen s odřeným ušima.(27.12.2017)

  • MikeCool
    ****

    Manželské etudy po 25 letech doplněné o třetí, obsahově hodně zajímavou část. Děkuji za příležitost zúčastnit se filmové předpremiéry v kině Aero, obohacenou o zajímavou debatou se samotnou Helenou Třeštíkovou. ___ (Slavnostní předpremiéra > Kino Aero, Praha)(13.1.2017)

  • Dr.film
    ****

    Strnadovi se převtělují do celovečerního dokumentu a třetí část, na které je celé dílo vystavěno nabízí nejvíce dramatických momentů v dlouholetém manželství této sedmičlenné rodiny. Třeštíkové se do rukou dostal výjimečný materiál a jeho zpracování je velmi subtilní a citlivé. Strnadovi jsou otevření, autentičtí a zcela upřímní lidé a celé vyprávění může bez nadsázky posloužit jako sonda do dlouholetého vztahu, kde každodenní jednotvárná starost o chod velké rodiny a udržení podnikatelské činnosti, představují dvoufrontovou válku o zachování si zdravého rozumu. Strnadovi nejsou přelomový dokument, ale netrpí patosem, obsahují překvapivě mnoho vtipných momentů a mají tendenci k postupnému „zrání“. Po projekci následovala diskuze s Helenou a na její otázku, zda někdo věří na 35 let společného soužití se po krátkém zaváhaní v plném sále několik rukou zvedlo… tak alespoň malá naděje tu je :) (Předpremiéra Aero 2017)(13.1.2017)

  • malylada
    ***

    Dokument o vybraném manželském páru a jejich útržky napříč životem v manželství,. Jedná se vlastně o rozšířenou epizodu Manželských etud, které Třeštíková natočila během své kariéry. Musí se nechat, že právě ta rozšířená část do současnosti je ta nejzajímavější, neboť prvních 25 let jsou neříkající slepence, ve kterých se nic moc neděje a jsou dosti fádní. Já osobně jsem měl po celou dobu problém právě s manželským párem, neboť to byl přesně typ lidí, kteří jsou mi velmi nesympatičtí a svým jednáním otravní. Nebudu to nijak rozvíjet dále, ať si každý udělá svůj obrázek, ale v mnoha situacích, celkovým fungováním dvojice, se vlastně odvíjel jejich život, blízkých lidí v tom negativním světle. Možná i proto nikdy nenastala v dokumentu fáze, že bych prožíval jejich strasti nebo emočně soucítil s rodinou. Záleží na člověku, buď se někomu vryje příběh manželů pod kůži nebo jej nechá naprosto chladným jako mě. Jedno vím jistě, rozhodně se Strnadovi nemůžou rovnat nejlepším počinům Třeštíkové......6/10(27.1.2017)

  • nellii
    *****

    Neuvěřitelný pár. Ze všech vybraných manželství jsem Ivaně a Václavovi vždy fandila nejvíce. Nejspíše proto, že jsou cílevědomí, upřímní, samostatní a hlavně se za každých okolností mají rádi. Pro mě jako pro člověka, kterého manželství teprve čeká je cyklus Heleny Třeštíkové něco jako exkurze do budoucnosti a ukázka co se může stát i když to vůbec nečekáte. Stejně tak Strnadovi si to v první části malovali úplně jinak, než to nakonec dopadlo a nejspíš proto je jejich skok po 25 letech tak šokující a emocionální. Emoce jsou hlavní slovo vystihující poslední část jejich dokumentu a rozhodně se s ním nešetří. Fascinuje mě na jejich životě spousta věcí, ale asi nejvíce jejich děti. Václav se v dokumentu zmínil, že jeho otec byl vysokoškolsky vzdělaný, stejně tak on a Ivana. Přesto inteligenci nezdědilo ani jedno z jejich pěti dětí. Všechny se plácají ve svým životě bez smyslu a cíle. Naprosto chápu frustraci Václava, že jejich děti se nedokáží postarat samy o sebe, natož aby s nimi počítal ve svém stáří. Ale co udělali špatně? Ivana jim dala naprosto všechno až v ní nic nezbylo a Václav je stále dokola zaměstnává v krachující rodinné firmě, aby alespoň měli na živobytí. S velkým smutkem musím říct, že dle dosavadních zážitků to nevypadá, že by Strnadovi měli v nejbližší budoucnosti klid a pohodu. Velmi děkuji za možnost zúčastnit se předpremiéry - Kino Aero, Praha(16.1.2017)

  • sator
    ***

    Manželské etudy , manželské etudy po 20 letech, teprve poslední třetina je nová...(PO 35 LETECH)(23.12.2017)

  • Helmutek
    ****

    Je to trochu podobný jako v případě Marcely - pro toho, kdo viděl oba (teď už teda všechny tři) díly etud, pro toho to nic moc dalšího průlomovýho nepřinese. Nemyslim si ale, že proto by snad bylo zbytečný Strnadovy dělat - zrovna příběh Strnadovejch je natolik nosnej (kterej ale nakonec z Etud neni, žejo), že podle mě stojí zato dát mu z více dílčích celků formát jednoho filmu; ten totiž může bejt zajímavější nebo přístupnější zas pro někoho ještě dalšího. Osudy dalších aktérů Etud nejsou samozřejmě zajímavý o nic míň, výhodou a přidanou hodnotou právě Strnadovejch je ale nějakej ten progres - myšleno směrem dopředu, konstruktivní vývoj jejich už tak fungujícího(!) vztahu i celý rodiny, a že přes různý peripetie (ať už s dětma nebo v manželství) to je nakonec příběh s dobrym koncem. To je totiž (obecně, nejenom dneska) doslova vzácnej jev! A právě už jenom kvůli tomu, že spolu zvládli těch 35 let vydržet a že vychovali 5 fungujících dětí (zdá se), už jenom kvůli tomu stojí zato udržovat tu jejich výpověď v povědomí, protože jsem přesvědčenej, že může dát naději nebo bejt inspirací pro tisíce dalších lidí. Že nějak to nakonec přece jen jít může. Líbí se mi na tom i to, že oni fakt žádný filmoví hrdinové nejsou - naopak ve spoustě věcí mi dost vaděj nebo s nima nesouhlasim; oni nakonec vlastně ani nejsou moc charismatický, a stejně to všechno člověku nevadí - naopak, o to autentičtější to pro mě celý je. A přestože v rámci Etud to nakonec je asi nejnadějnější pár, tak ani jemu se nevyhnuly těžký partnerský problémy, který i tady odnesly zase ty děti. A to ani nešlo o žádnej rozvod. I tak to ale stačilo k tomu, aby se (pozor, trolej) odvolala jedna svatba, dalšímu synovi to rozbilo vztah, a to nepočítám ty deziluze a nenávratný škody, který se ani nemusej dát popsat... Takže tolik asi k tomu, jak maj lidi často pocit, "že teď už se přece rozvést můžou, když už maj ty děti dospělý" - nemůžou. Aby to nenasekalo škody a jizvy všude kolem, tak nemůžou - nikdy. Ale i s těma jizvama to je život, a život jde dál - a přesně toho jsou Strnadovi taky důkazem. // syn Martin: Já si chci ten život užít, je jen jeden. Táta si možná bude užívat, až bude starší, ale teď si neužívá. To já nechci.(8.2.2018)

  • Avathar
    *****

    Opäť perfektné. Už som presvedčený, že Třeštíkovej štýl sa mi proste asi nikdy neomrzí, rovnako ako jej cit pre výber zaujímavých životných príbehov. Ivana a Václav boli jeden z najsympatickejších a najmilších párov MANŽELSKÝCH ETÚD a potvrdili to aj v tomto dokumente. Ich vzťah prešiel naozaj veľkými turbulenciami, ale ustáli to a naozaj som im veril, že sa proste majú radi rovnako, ako keď boli mladí. Pravda, ich deti možno nekráčali v ich šľapajách, ale minimálne najstarší syn mi prišiel relatívne rozumný. Výborná práca, opäť musím dať plný počet a teším sa na pokračovanie MANŽELSKÝCH ETÚD.(16.12.2017)

  • lubospoti
    ****

    Oproti všem třem sériím z cyklu Manželské etudy není v tomto filmu žádná velká přidaná hodnota. Ale přesto jde o hodně nadprůměrný dokument.(22.1.2018)

  • anitae
    ****

    Díky čsfd jsem se účastnila předpremiéry filmu i diskuse s Helenou Třeštíkovou. Film obsahuje ze dvou třetin, to co již bylo uvedeno v rámci Manželských etud v televizi. Strnadovi jsou bezesporu zajímavá rodina, vysokoškoláci s pěti dětmi, snažící se rodinný život skloubit s podnikáním, a bohužel obojí se evidentně moc nedaří. Silné okamžiky - dojemně pečující paní Strnadová o své dětičky, které na ní naprosto prdí, a ona dává rodině úplně vše na úkor svého (duševního) zdraví. Ke konci neustále brečící pan Srnad - ano chápu, děti se moc nepovedly a firma taky není zlatý důl, ale nějak jsem měla problém mu věřit. Nicméně film mě donutil přemýšlet i o svém životě. Za film a příjemnou atmosféru v kině 4*(20.1.2017)

  • MyrnaAlec
    ****

    Sběrný dokument za 25 let by se dal zajímavě sestříhat u většiny lidí, ale vydržet to na obou stranách a pak to i dodělat vyžaduje hodně trpělivosti.(24.2.2017)

  • iz67
    ***

    Trestikove metoda je asi hlavním zdrojem deprese z tohoto filmu. Klouzeme po povrchu a po 30 letech nevíme o rodině o mnoho víc než na zacatku. Takhle povrchně zdrcnuty život se pak jeví jako úplně nesmyslná a samoucelna honička za dennimi povinostmi. I když manželský pár se svými vysokými cíli (5 děti, majetek) není určitě taky bez viny.(14.3.2017)

  • godycz
    *****

    ten dovetek oproti puvodnimu filmu me prekvapil.(10.8.2017)

  • Saxos
    ****

    Trochu až zbytečné. Manželské etudy mají již tři části a tento dokumentární celovečerák už je dubluje. Mimochodem obchod Strnadovi na Vinohradské třídě je stále otevřen.(9.2.2018)

  • podoustev
    *****

    I přes některé až příliš fraškovité, uměle navozené momenty a zálibu paní Třeštíkové v mužských slzách se jedná o další její excelentní dokument. Po shlédnutí etud všech šesti párů naprosto chápu výběr Ivany a Vaška pro filmové zpracování - jejich vztah se několika velkým bouřím nevyhnul, přesto jsou (dnes už tak vzácným!) ztělesněním vzájemné lásky, tolerance a úcty. Smekám před neskutečnou energií, nezdolností obou z nich, nad jejich vůlí a odvahou plnit si vlastní životní sny. Smekám nad schopností ukočírovat rodinu s pěti dětmi. Smekám nad paní Ivanou, která je i přes tak vyčerpávající život stále krásná a usměvavá jako na svatební fotografii.(14.1.2017)

  • Pignon
    *****

    Helena je největší Big Brother! Doku, který je zároveň domácím videem i svědectvím přechodu od jednoho společenského zřízení k druhému. Relativizuje momentallní názory podmíněné aktuálním nezdarem ve výchově nebo podnikání s odstupem času klidně i v pravý opak. Viz např. syn Martin, nebo otcovy nářky nad vývojem podnikání.(27.1.2017)

  • Lady_Gaga
    ***

    Když jsem viděla Manželské etudy, byla jsem nadšená. Zajímavé bylo i pokračování, ale musím říct, že už tenkrát mi vadilo, že natáčení je náhodné, že by tato poslední část zasloužila aby se paní režisérka vydávala do rodiny častěji. 2/3 filmu byl sestřih z předchozích dílů a ta poslední třetina byla taková divná, rychlá, ne tak zajímavá. Strnadovi to určitě měli hodně těžké, ale kdo v dnešní době nemá. Zajímal by mě víc názor dětí, jejich partnerů, přátel...(8.1.2018)

  • Blanche13
    *****

    Zůstala jsem jak přikovaná...film byl velmi silný. Obdivuji oba manžele, že šli s kůží na trh, protože tak citlivá témata jaká sdělovali národu jim nikdo závidět nemůže. Ve filmu jsem poznala trochu rodiče, trochu své známé a trochu i svůj život, i když takový podnikatelský optimista ještě po padesátce, to jsem nevěřila, že existuje. Fascinovaly mě věty : "Nebudu už množit majetek ". u toho neskutečně velkého odlehlého a depresivního místa za Prahou u rušné dálnice, které se Václavu stalo dočasným nedobrovolným domovem.... nebo jsem vůbec nezaznamenala, že by ty děti byly vedeny k práci doma, když jich bylo tolik, mohli se přece o prádlo a úklid domu a zahrady i vaření rozdělit. Bohužel první syn Honza to asi opravdu odnesl nejvíc, příliš mírná povaha na chlapské ego... Ivana zřejmě musela být nevídaně frustrovaná, před kolapsem už delší dobu upozorňovala, že není nikdy oceněna její soustavná a monotónní práce nejen kolem dětí a domu a firmy, ale zřejmě i kolem manžela, který sice tvrdil jak to dělá pro rodinu, ale to tvrdí všichni workoholici... Takže ta Ivana nikdy nepracovala podle své kvalifikace... Práce, rodina....nikde nebyla dovolená, ani sport, ani kultura...ve starším věku byly alespoň výlety...žádná sranda, přátelé ani ten blbej relax u telky... jako kdyby ti Strnadovi neustále prahli po jakémsi ocenění své neskutečné dřiny od druhých... i ve vánočních dýcháncích pro sousedy jsem slyšela...musím každému udělat dárek...neuhasitelná touha po obdivu... dokument mě zasáhl..tenkrát v osmdesátém šestém, někdy kolem r. 2001 i dnes. Je to neskutečně poučný projekt. Děkuji paní Třeštíkové.(23.1.2017)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace