Režie:
Anders Thomas JensenScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Eric KressHrají:
Søren Pilmark, Ulrich Thomsen, Mads Mikkelsen, Nikolaj Lie Kaas, Sofie Gråbøl, Iben Hjejle, Frits Helmuth, Ole Thestrup, Peter Andersson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Torkild, vodca gangu kodaňských zlodejíčkov, túži uskutočniť svoj posledný zločin, ktorý mu zaistí bezstarostný život v cudzine. Stretne ho šťastie v podobe Muža z Fara, bezcitného kriminálnika, ktorý ho najme spolu s tromi kumpánmi, aby ukradli vrece so štyrmi miliónmi dánskych korún. Štvorlístok sa rozhodne utiecť do Barcelony. Cestou sa im však rozbije auto, pričom objavia opustený dom, ktorý býval reštauráciou. Tak sa im ponúkne šanca vybudovať si rodinný život, ktorý im vždy chýbal... (Film Europe)
(více)Recenze (239)
Takovej netradicni film. Nechybi tu akce, i kdyz ji moc neni, sem tam tu je nakej cernohumornej vtipek, ale hlavne to je drama o ctyrech kamosich a jejich snech. Skoda, ze se vetsina deje odehrava v lese a nic moc se nedeje, pak to lehce nudi a oproti zacatku a konci to je takovy o nicem, ale nastesti se film muze oprit o docela sympaticky herce, z nichz nejvic vynika ultimatni Mads Mikkelsen jako takovej psychopat milujici zbrane, kterej nema problem kohokoliv rozstrilet na sracky nebo serezat a vetsinu filmu i v mrazech pobiha v tilku. Rozhodne zajimavej film, ale nijak extra jsem se nabavil, takze jen 3*. ()
Když se sevařani dobře vychrápou, tak uměj humorovat na všechny strany. Tady jsou všechny ty vtipný dialogy a absurdní scénky, tak krásně zakomponovaný do příběhu, že to člověku přijde jako úplně samozřejmý. Celej film je neskutečně dobrá mixerka všech možných žánrů, až se divím jak to všechno spolu může fungovat. Při těch vzpomínkových scénách hrála hudba, která mě vracela někam k filmům Sergia Leoneho, hlavně tedy k bijáku Tenkrát v Americe a měl jsem při nich i stejný pocit, tedy, že moje srdce si uspořádalo takovou privátní párty na oslavu vynálezu zvaný film, no a z této tiché soukromé srdcové párty šly tóny spokojenosti i do mé hlavičky a z mé hlavičky tu svou spokojenost milé rád přenáším do zdejšího hodnocení. ()
Někdy je prostě potřeba se zastavit a rozhlédnout se. A přesně tohle Torkild ( a nejenom on) tak potřeboval, protože svého dosavadního života má už po krk „Je mi čtyřicet. I o svých narozeninách střílím po lidech. A dostanu jako dárek AK-44.“ Připomenout si svá traumata z mládí taky neškodí a potom vlastně ani nevadí, že příčinou zastávky je porucha auta, které kleklo v tu nejnevhodnější chvíli, kdesi na lesní cestě. A protože prchat pěšky s miliony z krádeže na zakázku a navíc s postřeleným kamarádem dost dobře nejde, může se stát, že zastavení se změní v zakotvení. Žánr si netroufnu kategoricky zařadit a přestože s touhle partou bych nešla krást ani švestky u silnice, bylo mi s nimi moc fajn. ()
Zdráhal bych se film označit za komedii, humorných scén tu zase tolik není (ačkoli rázné ukončení akce vyfukování vajec mě pobavilo hodně). Film je vyprávěn v poklidném tempu, občas trochu zarazí docela drsnější scény. Asi nejzajímavější a nejpůsobivější byly nakonec vzpomínky na dětská léta hlavních hrdinů. ()
Fantastickej chlapskej film, ze kterýho jsem měl hroznou radost. Utýct od všeho a začít někde uplně jinde. To je občas pocit, který cítí kdejakej chlap a tady je ve výborně zfilmované podobě, která se mi hrozně líbila. Krom toho zaobalená do černohumorného tvaru, který solidně pracuje, i když to o té komedii zase tolik není. Spíše převládá ironie ze čtyř chlapů, kteří se snaží začít někde jinde a za kterými se táhne minulost, které se holt nedokáže zbavit nikdo. Blikající světla ale ukázala správnou stránku severských filmů a já byl opět potěšen tím, že mě protentokrát Dánsko nezklamalo. ()
Galerie (11)
Photo © United International Pictures (UIP)

Reklama