Blikající světla

V rámci Jensenovej filmografie o niečo slabší kúsok, určite sa nejedná o tak výrazný a premyslený počin, ako v prípade Adamových jabĺk. Jensen si iba vytvára svoj osobitý režisérsky štýl. Jeho film pôsobí ešte mierne nedotiahnuto a televízne. Objavuje Mikkelsena, z ktorého sa stal neskôr jeden z najvýraznejších európskych hercov. Tento film zrejme miluje Tarantino. Príjemná, zábavná žánrovka. (25.07.2012)

Irónia prekladaná dánskym humorom. Výborná, typicky chladná severská krimi komédia, ktorá ak je divák na rovnakej vlne, dokáže pri konci aj pekne pohladiť na duši. Filmovou rečou sa tu rozpráva príbeh o pravých ľudských hodnotách, kamarátstve a rodine a tiež o tom, že nikdy nie je neskoro na nový začiatok. Navyše všetci štyria herci k sebe vynikajúco typovo zapasovali a každý ten svoj charakter zvládol so šarmom sebe vlastným. Jensen opäť u mňa zabodoval. 80/100 (03.11.2015)

Buď je to gangsterka maskovaná za pohodovou a až meditativní životní přestavbu... nebo je to naopak? Čtyři kriminálníci z Kodaně bůhví proč otvírají hospodu někde na vesnici. Skvěle zahrané charaktery, s vysvětlovacím flashbackem do mladí dokonale dotváří omáčku k silné pointě, která i když je vylhaná, tak jí chcete věřit. Jensen dokáže příběhy konstruovat originálně, civilně a s vtipem. Hajný se samopalem v závěru válí. Co čumíš ty krávo? (05.04.2021)

Kamarád mi o tomhle snímku s nadšením vyprávěl, že je ještě ulítlejší a ztřeštěnější než "V Číně jedí psy" (se kterým má mimochodem společné některé herecké protagonisty), takže jsem čekal něco trochu jiného, než co jsem nakonec dostal. Bizarností i humoru se v "Blikajících světlech" sice najde dost, ale jejich protipólem je trvale přítomný melancholický podtón a vážnější (i když ne tak úplně) retrospektivní rovina vyprávění, ze které se divák postupně dovídá o historii přátelství pojícího čtyři hlavní aktéry filmu. Tak či onak - další dánský film který určitě stojí za vidění. (17.11.2012)

Na první pohled spadají Blikající světla do kategorie tzv. tarantinovek, tzn. filmů napodobujících úspěch Pulp Fiction a Tarantinova režijního stylu, který sází na násilí podávaném jako zábava a bizarních postavičkách lidí z podsvětí. To všechno se dá v Jensenově kousku najít, ale protože jde o evropského filmaře, je jeho podání hodně odlišné od toho, na co jsme zvyklí z americké produkce. Spíš než o komedii jde o psychologický film s kriminální tématikou a četnými komickými prvky, který se zabývá zkoumáním fenoménu přátelství, jmenovitě chlapského přátelství. I když zkušený divák nejpozději v momentě, kdy čtveřice zlodějů na útěku dorazí do objektu zchátralého hostince, pochopí, kterým směrem se film vydá a jaká pravděpodobně bude pointa, způsob, jakým režisér pracuje s postavami a jak jeho hrdinové dospějí k cíli, byl pro mě zajímavý a ten žánrový mix, který mi Jensen naservíroval, mi zachutnal. Ve chvíli, kdy přijde pohodová scéna, která nastolí komediální atmosféru, přijde výhybka, která nasměruje děj jinam. Celý snímek stojí na mužských postavách, ať už zločineckého čtyřlístku a jeho protivnících z podsvětí nebo nanejvýš podivínských sousedech. Celkový dojem: 75 %. (30.04.2009)